Rusko se podle ministra zahraničí Sergeje Lavrova Evropě omlouvat ani prosit o návrat k někdejším vztahům nebude. Moskva podle něj nepotřebuje „dobré zacházení“ ze strany evropských zemí a nebude žádat o zrušení sankcí. Ostrá slova vyřkl poté, co Berlín obvinil Moskvu z pokusu o útok dronem na letiště v Lipsku. I proto jsou vztahy mezi Ruskem a Evropou na bodu mrazu.
Lavrov své stanovisko přednesl na Východním ekonomickém fóru ve Vladivostoku. Podle něj evropské země předpokládají, že Rusko bude po obnovení spolupráce toužit natolik, že za nimi začne „běhat“ a prosit o odpuštění, zapomenutí předchozích sporů a zrušení sankcí.
„To se nestane,“ prohlásil šéf ruské diplomacie. Dodal, že Rusko má vlastní hrdost a nepotřebuje přízeň ostatních. Podle Lavrova americký prezident Donald Trump signalizuje zájem o lepší vztahy s Moskvou, zatímco evropské státy vůči Rusku nadále uplatňují sankční a politický tlak.
Rusko se nemá za co omlouvat
Odborníci uvádějí, že nejde pouze o jednu konkrétní omluvu, kterou Rusko dluží. Evropská unie dlouhodobě požaduje, aby Rusko ukončilo válku proti Ukrajině, stáhlo své síly z mezinárodně uznaného ukrajinského území a neslo odpovědnost za způsobené škody a porušování mezinárodního práva. Evropský parlament letos znovu uvedl, že Rusko a jeho vedení nesou odpovědnost za válku, válečné zločiny a zločin agrese, a požadoval také odškodnění Ukrajiny a obětí válečných zločinů.
Evropský postoj se opírá také o pokračující ruské útoky na ukrajinská města a civilní infrastrukturu. EU letos opakovaně označila ruskou invazi za agresivní válku a vyzvala Moskvu k okamžitému, úplnému a bezpodmínečnému příměří. Její představitelé zároveň trvají na tom, že mír musí respektovat ukrajinskou suverenitu a územní celistvost.
Moskva nicméně odmítá přijmout rámec, podle něhož by měla vystupovat jako jediný viník konfliktu a následně žádat Evropu o návrat k předválečným vztahům. Lavrov proto svou rétoriku staví na tvrzení, že se Rusko obejde bez evropského „dobrého zacházení“ a bude rozvíjet vztahy s jinými partnery.
Situace se stále vyostřuje
Německo na začátku září oznámilo, že připisuje Rusku odpovědnost za srpnový pokus o útok dronem na letiště Leipzig/Halle. Na palubě dronu byla podle německých úřadů výbušnina a zařízení bylo nalezeno poblíž ukrajinského nákladního letadla. Berlín následně oznámil uzavření ruského konzulátu v Bonnu a ukončení provozu ruského kulturního centra v Berlíně. Moskva obvinění odmítla jako vykonstruované.
Kreml zároveň začal reagovat vlastními protiopatřeními. Lavrov 3. září oznámil uzavření německých kulturních center Goethe-Institutu v Moskvě, Petrohradu a Jekatěrinburgu. Jeho náměstek Alexandr Gruško navíc uvedl, že Rusko přijme další odvetná opatření v reakci na uzavření německého konzulátu. Diplomatická krize tak přestává být pouze otázkou sankcí a stále více zasahuje i běžné fungování kulturních vztahů.
Odborníci přitom varují, že nejde jen o slovní přestřelku. Například Rachel Ellehuus upozorňuje, že Rusko se při hybridních operacích snaží působit pod hranicí, která by mohla vyvolat aktivaci článku 5 NATO. Zároveň ale podle ní existuje riziko chybného odhadu a rychlé eskalace. Analytici Atlantic Councilu zase upozorňují, že Moskva může pokračovat v testování hranic evropské a alianční reakce prostřednictvím sabotáží, kybernetických útoků, dronů či dalších operací.
Evropa proto zatím nečeká na ruskou omluvu, ale připravuje další tlak. EU už v červnu prodloužila hospodářské sankce proti Rusku do 31. července 2027 a v reakci na poslední incidenty se diskutují další opatření proti ruským jednotlivcům, vojenskému průmyslu a takzvané stínové flotile.
Evropská komise zároveň slibuje tvrdší reakci na ruské hybridní aktivity. Lavrovův vzkaz tak může znamenat spíše další zakopání příkopů než cestu k usmíření. Moskva odmítá přiznat porážku či žádat o odpuštění, zatímco Evropa připravuje další tlak a požaduje, aby Rusko neslo důsledky své války.