Slovensko dlouhodobě požaduje vyškrtnutí ruského miliardáře Ališera Usmanova ze sankčního seznamu. Nyní se k němu přidala také Francie. Kvůli tomuto sporu se členské státy Evropské unie nedokázaly shodnout na běžném prodloužení sankcí proti tisícům osob a firem napojených na Rusko. Místo plánovaného prodloužení o další období tak Brusel sáhl po mimořádném týdenním odkladu.
Usmanov patří mezi nejbohatší ruské podnikatele. Vybudoval rozsáhlé impérium v oblasti těžby, hutnictví, telekomunikací, médií a internetu a podle aktuálního odhadu jeho majetek dosahuje přibližně 18,8 miliardy dolarů. Evropská unie ho na sankční seznam zařadila po ruské invazi na Ukrajinu v roce 2022.
V oficiálním odůvodnění označila Usmanova za podnikatele s velmi úzkými vazbami na Vladimira Putina a uvedla, že jeho společnosti působí v odvětvích, která představují významný zdroj příjmů pro ruskou vládu.
Miliardář blízký Kremlu
Usmanovovo jméno se neobjevilo na evropském seznamu pouze kvůli jeho bohatství. Evropská rada při jeho zařazení poukázala na jeho působení v klíčových částech ruské ekonomiky, především prostřednictvím společnosti Metalloinvest.
Sankce pro něj znamenají především zmrazení finančních prostředků a ekonomických zdrojů v EU a zákaz vstupu na území členských států. Usmanov se proti zařazení na seznam opakovaně bránil u evropských soudů. V září 2025 však Tribunál EU jeho žalobu zamítl.
Usmanovovy podnikatelské zájmy zasahovaly také do telekomunikací, médií a internetu, což je důležité i z pohledu ruského informačního prostoru. EU ho proto nevnímá jen jako bohatého podnikatele, ale jako člověka, jehož ekonomické aktivity byly propojeny s významnými částmi ruského systému.
Slovensko se Usmanova zastalo
Slovensko se o Usmanovovo vyškrtnutí ze sankčního seznamu snaží už delší dobu. Ostatní členské státy dosud nebyly ochotny slovenskému požadavku vyhovět a považovaly ho za politicky motivovaný.
Situaci nyní výrazně změnila Francie, která se ke slovenskému požadavku připojila. Paříž svůj krok vysvětluje otázkou národní bezpečnosti a potřebou reagovat na žádost mezinárodních partnerů.
Rádi bychom pozitivně reagovali na naše mezinárodní partnery, kteří se na nás obracejí v souvislosti s panem Usmanovem.
Pro většinu ostatních členských států je ale takový krok problematický. Evropská unie potřebuje k prodloužení individuálních sankcí jednomyslnost všech 27 zemí. Slovensko a Francie proto dokázaly celý proces zablokovat a místo běžného prodloužení sankcí došlo 14. září k jejich prodloužení pouze o jeden týden, do 22. září.
Nejostřeji se proti případnému uvolnění sankcí postavila Ukrajina. Prezident Volodymyr Zelenskyj přímo zmínil Usmanova a varoval před oslabováním tlaku na ruské podnikatele. „Rozhodně není čas ani začínat diskusi o zmírnění sankcí. Zvláště sankcí proti jednotlivcům, o nichž nikdo nemůže říct, jak přesně mohou ovlivnit Putinovu schopnost pokračovat ve válce,“ uvedl. Podle něj mají sankce naopak vytvořit tlak na ruské podnikatele, aby přiměli vedení země válku ukončit.
Kromě Usmanova se v poslední době také objevuje jméno Michaila Fridmana, dalšího podnikatele ovlivněného sankcemi. I toho od nich chtějí Slovensko s Francií osvobodit, stejně jako v případě Usmanova, s čímž EU nicméně nesouhlasí.