Vzpomínky na katastrofu a zrod ocelové hráze. Srpnové dny roku 2002 se nesmazatelně zapsaly do paměti obyvatel hlavního města. Rozvodněná Vltava tehdy protékala Prahou s průtokem kolem 5 300 metrů krychlových za sekundu a způsobila škody, které zásadně změnily pohled na protipovodňovou ochranu.
Právě tato zkušenost vedla k vybudování rozsáhlého systému mobilních protipovodňových opatření. Dnes tento systém patří mezi největší svého druhu v České republice a tvoří jej více než 34 000 jednotlivých konstrukčních dílů.
Celková hmotnost systému dosahuje 791 922 kilogramů, tedy téměř 792 tun materiálu, jehož evidence, údržba a připravenost představují mimořádně náročný logistický úkol. Právě proto nyní Praha dokončuje jeho digitalizaci.
Digitalizace za téměř 18,5 milionu korun
V červenci 2026 schválila Rada hlavního města Prahy zahájení zadávacího řízení na dokončení digitalizace správy mobilních protipovodňových opatření. Předpokládaná hodnota veřejné zakázky činí 18 492 600 Kč bez DPH.
Projekt bude využívat platformu SYPOS (Systém podpory operativního řízení a správy), která je v Praze dlouhodobě využívána pro podporu krizového řízení a jejíž funkčnost již byla v pilotním provozu ověřena.
Související článek
Veškeré mobilní prvky jsou soustředěny v zabezpečeném areálu Správy služeb hlavního města Prahy v Dubči. Celkem 130 speciálně upravených kontejnerů zde uchovává vybavení připravené k okamžitému nasazení při hrozbě povodní.
Co všechno ukrývá sklad v Dubči?
Areál v Dubči představuje hlavní logistické centrum pražského protipovodňového systému.
Nachází se zde 26 452 kusů hliníkových hradidel o celkové hmotnosti přes 521 tun a 2 266 svislých nosných sloupků, které dohromady váží téměř 190 tun.
Součástí vybavení je také 971 šikmých podpěr, 4 871 stahovacích tyčí a další specializované komponenty potřebné pro rychlou výstavbu ochranných linií.
Pro manipulaci se systémem slouží mimo jiné dvě multifunkční vozidla Scania, která město pořídilo v roce 2021.
Součástí areálu je rovněž výcvikový polygon umožňující nácvik montáže ochranné linie dlouhé 100 metrů a testování systému ve třech cvičných bazénech.
Jak pomůže digitalizace při povodni?
Představme si modelovou situaci.
Na Vltavě je vyhlášen druhý stupeň povodňové aktivity a krizový štáb rozhodne o přípravě mobilních zábran na vybraných úsecích města.
Právě v této chvíli nastupuje digitální systém SYPOS.
Systém umožní rychle identifikovat potřebné konstrukční prvky, jejich umístění ve skladu i jejich připravenost k nasazení. Současně poskytne krizovým pracovníkům přehled o průběhu logistických a provozních činností a usnadní koordinaci jednotlivých týmů.
Digitalizace tak významně zrychlí orientaci v rozsáhlém skladu, zjednoduší správu desetitisíců konstrukčních dílů a omezí administrativní zátěž při mimořádných událostech.
Technologie pomáhá, rozhodující zůstávají lidé
Ani nejmodernější informační systém však nenahradí práci lidí v terénu.
Výstavba přibližně 20 kilometrů mobilních protipovodňových zábran bude i nadále vyžadovat nasazení stovek pracovníků Správy služeb hlavního města Prahy, profesionálních i dobrovolných hasičů a dalších složek integrovaného záchranného systému.
Úlohou digitalizace není lidskou práci nahradit, ale umožnit její lepší organizaci a koordinaci.
Jak uvedl primátor hlavního města Prahy Bohuslav Svoboda:
„Praha patří mezi města, která musí být na povodně připravena dlouhodobě a systematicky. Moderní technologie nám umožňují lépe plánovat, koordinovat i spravovat celý systém mobilních protipovodňových opatření. Digitalizace je prostředkem k tomu, abychom dokázali ještě účinněji chránit obyvatele města i jeho historické dědictví.“
Digitalizace správy protipovodňových opatření tak představuje další krok k tomu, aby byla Praha schopna reagovat na mimořádné situace rychleji, přehledněji a s maximální připraveností.