Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa přesouvá část vojenské pomoci z Evropy a Blízkého východu do Latinské Ameriky. Celkem jde o 52 milionů dolarů, které mají nově zamířit do Panamy, Peru, Ekvádoru a Kolumbie. Na seznamu zemí, kterým se financování krátí, jsou také dva členové NATO, konkrétně Slovensko a Severní Makedonie.
Americké ministerstvo zahraničí oznámilo Kongresu, že 52 milionů dolarů z programu Foreign Military Financing (FMF) bude přesunuto ze Slovenska, Severní Makedonie, Tuniska a Iráku do Panamy, Peru, Ekvádoru a Kolumbie. FMF umožňuje partnerským zemím financovat nákup americké vojenské techniky a vybavení. Nejde o úplné zastavení americké pomoci postiženým státům. Země mají nadále získávat určitou část financování, přesná výše ale zatím nebyla zveřejněna.
Proč Trump přesouvá peníze mimo Evropu
Podle Washingtonu jde především o změnu strategických priorit. Administrativa chce posílit bezpečnost na západní polokouli, bojovat proti obchodu s drogami a současně zabránit tomu, aby si v Latinské Americe vytvořily strategické pozice nepřátelské mocnosti, především Čína.
Společně vymýtíme chaos, obchod s drogami a masovou migraci na naší polokouli.
Rozhodnutí zapadá také do širšího Trumpova tlaku na evropské spojence, aby převzali větší část nákladů na vlastní obranu. V květnu Pentagon například zrušil plánované nasazení zhruba 4 000 amerických vojáků v Polsku a dalšího kontingentu v Německu. Trumpova administrativa tehdy uvedla, že Spojené státy chtějí v Evropě snížit počet vojáků přibližně o 5 000.
Bývalý velitel amerických pozemních sil v Evropě Ben Hodges v reakci uvedl, že podobné kroky posilují dojem, že Spojené státy jednoduše dělají věci bez konzultace se spojenci, což podle něj poškozuje soudržnost Aliance.
Právě zde se může projevit největší politický dopad nynějšího rozhodnutí. Slovensko je členem NATO od roku 2004 a podobně jako ostatní státy Aliance se musí připravovat na možnost, že bude muset v budoucnu převzít větší díl odpovědnosti za vlastní obranu.
NATO přitom letos zdůrazňuje posilování východního křídla a společné působení spojeneckých jednotek. Samotné krácení FMF však podle dostupných informací neznamená, že by Spojené státy ze Slovenska odcházely nebo přestaly zemi vojensky podporovat.
Vliv na konflikty ve světě
Pro transatlantické vztahy je částka 52 milionů dolarů velmi podstatná, důležitější je ale samotný signál sdělení. Evropa už několik měsíců počítá s tím, že bude muset zvýšit vlastní obranné schopnosti, protože Washington přesouvá část pozornosti mimo státy EU.
Na červencovém summitu NATO v Ankaře se členské země zároveň zavázaly pokračovat ve výrazném navyšování obranných výdajů a evropské státy převzaly větší odpovědnost za konvenční obranu. Generální tajemník NATO Mark Rutte tento vývoj popsal jako přerozdělení odpovědnosti v rámci Aliance.
Evropské země budou pravděpodobně muset rychleji investovat do protivzdušné obrany, munice, dronů, průzkumu a dalších schopností, které byly dlouhodobě silně závislé na Spojených státech. Odborníci zároveň upozorňují na problém důvěry.
Profesorka mezinárodních vztahů Nathalie Tocci v souvislosti s proměnou evropské bezpečnosti uvedla: „Tato aliance stojí na důvěře. A nyní je tato důvěra na nejnižší úrovni.“ Britský premiér Keir Starmer zase řekl, že v NATO musí být silnější evropský prvek. V době války na Ukrajině a rostoucího napětí mezi Ruskem a NATO může každé oslabení koordinace navíc působit odstrašujícím dojmem.