Touha po větším soukromí, ochraně před sluncem nebo jen atraktivnějším vzhledem vozu může řidiče přivést k dodatečnému zatmavení skel. Jenže právě fólie na oknech mohou při technické kontrole způsobit nepříjemné překvapení. Nestačí totiž, že má samotná fólie příslušné označení nebo deklarovanou propustnost světla. Rozhodující je také výsledná propustnost celého zasklení a správné provedení úpravy.
Pravidla přitom nejsou stejná pro všechna okna. Zatímco u skel v předním poli výhledu řidiče platí přísné požadavky na propustnost světla, u zadní části vozidla jsou podmínky mírnější. Problém může nastat také v případě, kdy fólie není opatřena předepsaným schvalovacím štítkem nebo její montáž zasahuje do některého z povinných prvků vozidla.
Čirá fólie neznamená automaticky bezproblémovou úpravu
Jedním z rozšířených omylů je představa, že u čiré nebo jen velmi lehce tónované fólie není potřeba nic řešit. Ani průhledná fólie není automaticky povolená jen proto, že prakticky neovlivňuje vzhled skla.
Aktuální pravidla technických prohlídek připouštějí dodatečnou úpravu čelního okna pouze za stanovených podmínek. Vyhláška č. 211/2018 Sb. například výslovně uvádí jako závadu jakoukoli dodatečnou úpravu čelního okna s výjimkou schválené fólie pro čelní okno, která je opatřena povinným štítkem s předepsanými údaji. Na štítku musí být mimo jiné označení výrobce, typ výrobku, schvalovací značka ATEST 8 SD XXXX a text „JEN NA ČELNÍ OKNO“.
To znamená, že tvrzení, podle kterého jsou všechny dodatečné fólie na čelním skle bez výjimky zakázané, už není přesné. Rozhodující je, zda jde o schválenou úpravu a zda splňuje všechny předepsané podmínky.
U předních bočních skel rozhoduje celková propustnost
Ještě větší problém může nastat u předních bočních oken. Právě zde řidiči často narazí na rozdíl mezi propustností samotné fólie a propustností celého zasklení.
Aktuální pravidla pro technické prohlídky stanovují, že v poli výhledu řidiče směrem dopředu musí být celkový prostup světla přes zasklení nejméně 70 procent. Pokud klesne pod tuto hranici, jde při technické kontrole o vážnou závadu kategorie B.
Rozhodující tedy není pouze údaj vytištěný na obalu fólie. Pokud má například samotná fólie deklarovanou propustnost 80 procent, neznamená to, že výsledné zasklení bude mít také 80 procent. Do výsledku se promítá i vlastnost samotného skla.
To může být důležité zejména u moderních automobilů, jejichž skla mohou být už z výroby tónovaná nebo jinak upravená. Dodatečná fólie pak výslednou propustnost dále sníží.
Pro představu: pokud by konkrétní sklo mělo propustnost 73 procent a fólie 80 procent, teoretický součin obou hodnot by byl přibližně 58,4 procenta. Takový výpočet nelze automaticky použít pro každý konkrétní vůz. Skutečnou výslednou hodnotu je nutné posoudit u daného zasklení.
Ministerstvo dopravy přitom používání měřicích přístrojů pro kontrolu prostupu světla přímo zahrnuje mezi vybavení stanic technické kontroly. Přístroj umožňuje měřit propustnost zasklení přímo na vozidle bez nutnosti demontáže skel.
Zadní okna mají mírnější pravidla
U zadních bočních oken a zadního skla je situace odlišná. Pokud má vozidlo funkční vnější zpětná zrcátka na levé i pravé straně, nemusí být při kontrole dodržena minimální 70procentní propustnost v poli výhledu řidiče směrem dozadu.
Vyhláška výslovně stanovuje jako závadu situaci, kdy je propustnost směrem dozadu nižší než 70 procent a vozidlo zároveň není vybaveno funkčními vnějšími zrcátky na obou stranách.
Právě proto se u zadní části automobilu běžně setkáme i s výrazně tmavšími fóliemi. Samotná skutečnost, že zadní sklo propouští méně než 70 procent světla, ještě při splnění dalších podmínek automaticky neznamená problém na STK.
Ani zde však neplatí, že lze na sklo nalepit cokoli. Dodatečně upravené zasklení musí splňovat požadavky na schválení a označení. Ministerstvo dopravy ve svých materiálech pro kontrolní techniky uvádí, že úprava zasklení musí být podle příslušných podmínek označena schvalovacím štítkem ATEST 8 SD.
Pozor na třetí brzdové světlo
Další problém může vzniknout při instalaci fólie na zadní sklo v místě, kde se nachází třetí brzdová svítilna.
Fólie nesmí být namontována způsobem, který zakryje střední brzdovou svítilnu. Aktuální vyhláška tuto situaci výslovně uvádí mezi závadami souvisejícími s úpravou zasklení.
Pokud je tedy třetí brzdové světlo umístěné v zadním skle, musí být úprava provedena tak, aby jeho funkce a požadovaná viditelnost zůstaly zachovány. Nestačí spoléhat na to, že světlo přes tmavou fólii „nějak prosvítí“.
Při instalaci fólie je proto nutné myslet nejen na samotnou propustnost skla, ale také na všechny prvky, které se v jeho prostoru nacházejí.
ATEST není jen formalita
Další častou chybou je představa, že pokud fólie vypadá kvalitně a její výrobce uvádí dostatečnou propustnost, je vše v pořádku.
Není.
Aktuální pravidla STK počítají mimo jiné s tím, že dodatečně povrchově upravené zasklení musí být opatřeno povinným schvalovacím štítkem s předepsanými údaji, včetně označení výrobce, typu použitého výrobku a schvalovacího čísla ATEST 8 SD XXXX. Chybějící předepsané označení je samo o sobě hodnoceno jako vážná závada kategorie B.
Stejně tak může být problémem samotná fólie, pokud není schválená, je nesprávně namontovaná nebo její stav omezuje či zkresluje výhled řidiče. Vyhláška jako příklady uvádí například poškození, změnu zabarvení, trhliny nebo vznik vzduchových bublin mezi fólií a sklem.
Co znamená vážná závada na STK?
Pokud technik při technické prohlídce zjistí závadu klasifikovanou jako B – vážná, vozidlo není bez dalšího považováno za technicky způsobilé na celé další období. Závada musí být odstraněna a vozidlo musí následně absolvovat příslušnou opakovanou kontrolu.
U zasklení může být důvodem kategorie B například nedostatečná celková propustnost světla v předním poli výhledu, neschválená úprava, chybějící předepsaný štítek nebo nevhodně provedená montáž fólie.
Právě proto může dodatečné zatmavení skel znamenat problém i u relativně nového automobilu. Věk vozidla totiž sám o sobě neříká nic o tom, zda dodatečná úprava zasklení splňuje všechny technické požadavky.
Měřit lze i přímo na silnici
Kontrola propustnosti skel není pouze záležitostí stanic technické kontroly. Policie ČR používá měřiče propustnosti světla také při silničních kontrolách. Policie například popisuje měření čelních a předních bočních oken pomocí speciálních přístrojů.
Řidič by proto neměl spoléhat na to, že případnou nevyhovující úpravu nikdo nezjistí. U předních skel je podstatné zejména to, zda výsledná propustnost splňuje stanovenou hranici a zda byla fólie nebo jiná úprava provedena v souladu s předpisy.
Co si zkontrolovat před STK?
Pokud máte na automobilu dodatečně upravená skla, vyplatí se před technickou kontrolou ověřit několik věcí.
Především by měla být úprava schválená a správně označená. U předních skel je zásadní výsledná propustnost celého zasklení, nikoli pouze údaj o propustnosti samotné fólie. U zadních skel jsou podmínky mírnější, ale i tam musí být dodrženy požadavky na schválení a montáž.
Pozornost si zaslouží také stav fólie. Bubliny, trhliny nebo jiné poškození, které omezuje či zkresluje výhled řidiče, mohou být důvodem k hodnocení závady.
A pokud je na zadním skle umístěna třetí brzdová svítilna, je nutné zkontrolovat, zda ji fólie nezakrývá.
Nejjednodušší pravidlo tedy zní: neřiďte se pouze údajem výrobce fólie. Rozhodující je celé zasklení, jeho schválení, správné označení a způsob montáže. Právě kombinace těchto faktorů může rozhodnout o tom, zda automobil technickou kontrolou bez problémů projde.