Internetem se šíří ostrá kritika, že mladá generace utrácí za předražené kávové speciality a neumí hospodařit. Nová data však odhalují naprosto šokující realitu, která staví tyto předsudky na hlavu.
Kdo utrácí víc?
Často slýcháme, že si mladí lidé nemohou dovolit vlastní bydlení, protože utrácejí tisíce korun za karamelové sójové latté nebo strawberry ice matcha.
Průzkumy společnosti Air Bank z prvního čtvrtletí roku 2026 však ukazují, že realita je zcela odlišná. Mladí lidé do 25 let totiž v kavárnách utrácejí nejméně ze všech věkových skupin.
Průměrně vypijí v kavárně pouze 3,4 šálku kávy týdně, zatímco senioři nad 60 let si dopřejí v průměru 3,9 šálku.
Související článek
Podobný rozdíl vidíme i u dalších výdajů. Zatímco mladí do 25 let utratí za věci pro radost průměrně 3 081 Kč měsíčně, lidé ve středním věku za stejný účel vydají téměř 4 000 Kč.
Disciplína, kterou by jim starší mohli závidět
Mýtus o finanční nezodpovědnosti mladých Čechů definitivně vyvracejí tvrdá data o jejich spořicích návycích.
Přestože se průměrný měsíční příjem mladých do 25 let pohybuje nejčastěji v rozmezí 15 000 až 20 000 Kč čistého, dokážou s penězi pracovat neuvěřitelně efektivně. Celých 57 % z nich zvládne každý měsíc bez větších problémů ušetřit alespoň desetinu svého příjmu.
Tato čísla vyniknou zejména v porovnání se staršími ročníky. Ve věkové skupině od 26 do 60 let si totiž alespoň desetinu příjmu pravidelně odkládá o téměř 10 procentních bodů méně lidí než v kategorii do 25 let.
Mladí lidé tak ukazují nečekanou finanční zralost hned na začátku své kariéry.
Investiční revoluce v mobilu
Mladá generace se nespokojí pouze s běžnými spořicími účty. Průzkum z října 2025 ukázal, že více než 70 % mladých Čechů do 30 let aktivně investuje své finanční prostředky. Zásadní roli v tom hraje změna vnímání minimální investice.
Celých 30 % mladých lidí do 30 let považuje za smysluplné investovat i malé částky od 500 Kč měsíčně, zatímco v celé populaci tento názor sdílí pouze 19 % lidí.
Struktura jejich portfolia se výrazně liší od starších generací. Mladí investoři do 30 let nejčastěji volí akcie (30 % oproti průměru 22 %) a ETF fondy (22 % oproti průměru 12 %).
Významné zastoupení mají také kryptoměny, které drží 17 % mladých lidí (celospolečenský průměr je 11 %). Naopak penzijní spoření, které v celé populaci využívá 43 % lidí, má u mladých zastoupení pouze 24 %.
Mezi hlavní cíle jejich investování patří tvorba finanční rezervy (21 %), pasivní příjem (20 %), budování majetku (20 %) a zajištění na stáří (14 %).
Klíčovými požadavky jsou pro ně vysoká likvidita a neustálý přehled o portfoliu prostřednictvím mobilních aplikací.
Proč mladí přemýšlejí jinak než starší generace?
Tento posun v myšlení není náhodný. Mladí lidé jsou dnes vystaveni zcela jiným ekonomickým tlakům a zároveň mají přístup k informacím, které dřívější generace neměly.
Slova jednoho z čtenářů v internetové diskusi na finančním portálu Měšec.cz mluví za vše:
Podle mě už dávno neplatí, že mladí řeší jen utrácení. Spíš se o prachy začínají zajímat dřív, dost i díky sociálním sítím, kde se o investování nebo financích mluví úplně běžně.
Odborníci tento trend potvrzují a poukazují na hlubší společenské příčiny.
Mladá generace je pod větším tlakem kvůli cenám bydlení, a proto je nucena o penězích přemýšlet strategicky už od první výplaty. Mladí lidé se správně nebojí ani rizikovějších typů investic, protože čas je na jejich straně,
vysvětluje Petr Žabža, vedoucí týmu investic v Air Bank. Mladí Češi tak jasně dokazují, že mýty o jejich rozmařilosti jsou zcela liché.