Představte si situaci, kdy rozsáhlý kybernetický útok ochromí část energetické sítě, výpadky elektřiny zasáhnou několik regionů a bezpečnostní složky zároveň řeší podezřelou aktivitu bezpilotních prostředků v okolí kritické infrastruktury. Podobné scénáře už dnes nejsou jen námětem filmů, ale patří mezi rizika, se kterými počítají bezpečnostní experti.
Právě proto se Česká republika rozhodla přehodnotit pravidla, podle kterých stát postupuje při mimořádných událostech. Vláda 13. července 2026 schválila záměr rozsáhlé revize krizové, obranné a související legislativy. Cílem je vytvořit modernější právní rámec, který bude lépe odpovídat bezpečnostním hrozbám 21. století.
Ministr obrany Jaromír Zůna a ministr vnitra Lubomír Metnar dostali za úkol připravit do července 2027 konkrétní návrhy změn. Revize se má dotknout celkem jedenácti zákonů a dalších souvisejících právních předpisů.
Současná pravidla vznikala v jiné době
Základ dnešního systému krizového řízení vznikal převážně na přelomu 90. let a počátku nového tisíciletí. Tehdejší legislativa reagovala především na zkušenosti se živelními pohromami, zejména rozsáhlými povodněmi. Od té doby se však bezpečnostní prostředí výrazně změnilo.
Související článek
Vedle přírodních katastrof dnes státy řeší kybernetické útoky, hybridní hrozby, narušování kritické infrastruktury, dezinformační kampaně, dlouhodobé sucho nebo důsledky ozbrojených konfliktů v Evropě. Podle vlády proto současný právní rámec již v některých situacích neposkytuje dostatečně pružné možnosti reakce.
Na potřebu změn dlouhodobě upozorňují také představitelé armády. Náčelník Generálního štábu Armády České republiky armádní generál Karel Řehka opakovaně upozornil, že současná legislativa státu neumožňuje přijímat některá přípravná opatření již v době míru, přestože se bezpečnostní situace může rychle zhoršovat.
Co chce vláda změnit
Schválený materiál zatím nepředstavuje konkrétní nové zákony. Jde o plán jejich přípravy.
Ministerstva obrany a vnitra nyní během následujícího roku připraví návrhy změn, které mají zpřehlednit krizové řízení, odstranit zastaralé postupy a lépe propojit jednotlivé bezpečnostní složky.
Revize se dotkne například:
- ústavního zákona o bezpečnosti České republiky,
- krizového zákona,
- zákona o integrovaném záchranném systému,
- branného zákona,
- zákona o ozbrojených silách,
- zákona o vojácích z povolání,
- a dalších souvisejících předpisů.
Celkem půjde o jedenáct zákonů, jejichž cílem je vytvořit přehlednější a efektivnější systém řízení krizových situací.
Jak by změny mohly pomoci v praxi
Představme si rozsáhlý kybernetický útok, který způsobí výpadky elektrické energie a narušení provozu důležité infrastruktury.
Podle současných pravidel mohou být některé kroky státu podmíněny vyhlášením příslušného krizového stavu nebo jinými zákonnými postupy. Jedním z hlavních cílů připravované revize je proto vytvořit právní rámec, který umožní bezpečnostním složkám reagovat na podobné situace rychleji a efektivněji.
Jaké konkrétní nové pravomoci budou jednotlivé zákony obsahovat, však bude zřejmé až po zveřejnění návrhů připravovaných novel.
Internetem se šíří i nepravdivé informace
Krátce po schválení vládního záměru se na sociálních sítích objevila řada spekulací. Některé příspěvky tvrdily, že stát chystá okamžité povinné odvody nebo plošnou mobilizaci obyvatel.
Taková tvrzení však neodpovídají skutečnosti.
Vláda zatím schválila pouze záměr připravit revizi legislativy. Veškeré konkrétní změny budou muset projít standardním legislativním procesem, tedy projednáním ve vládě, Poslanecké sněmovně, Senátu a podpisem prezidenta republiky.
Stejně tak schválený materiál neobsahuje žádná opatření, která by omezovala právo občanů na informace nebo zaváděla cenzuru internetu.
Odborníci změny podporují
Podle představitelů bezpečnostních složek je modernizace krizové legislativy logickým krokem.
Náčelník Generálního štábu Armády České republiky armádní generál Karel Řehka opakovaně upozorňuje, že dnešní bezpečnostní prostředí se výrazně liší od situace před třiceti lety. Stát by proto měl mít k dispozici právní nástroje odpovídající současným rizikům.
Podobně se dlouhodobě vyjadřuje také prezident Petr Pavel, který opakovaně zdůraznil potřebu modernizace bezpečnostního systému a právního rámce tak, aby Česká republika dokázala pružně reagovat na nové bezpečnostní výzvy.
Reforma se dotkne celé řady oblastí
Připravované změny se nebudou týkat pouze armády nebo policie.
Revize má zjednodušit spolupráci jednotlivých složek krizového řízení, odstranit zastaralé administrativní postupy a lépe připravit stát na situace, které mohou vzniknout nejen při ozbrojeném konfliktu, ale také při rozsáhlých přírodních katastrofách, kybernetických útocích nebo jiných mimořádných událostech.
Součástí diskusí je také posilování připravenosti obyvatelstva na krizové situace a další rozvoj systému civilní ochrany. Konkrétní opatření v této oblasti však budou představena až v připravovaných legislativních návrzích.
První krok na delší cestě
Schválením vládního záměru práce teprve začínají. Během příštího roku budou jednotlivá ministerstva připravovat konkrétní návrhy zákonů, které následně projdou standardním legislativním procesem.
Pokud budou změny schváleny, získá Česká republika modernější systém krizového řízení odpovídající současným bezpečnostním výzvám. Cílem není rozšiřovat pravomoci státu bez kontroly, ale zajistit, aby v mimořádných situacích dokázaly odpovědné instituce reagovat rychleji, koordinovaněji a efektivněji.