Jižní Korea investuje zhruba 3,43 bilionu wonů, tedy přibližně 60 miliard korun, do rozsáhlé modernizace tanků K2 Black Panther. Nejde přitom o klasické posílení pancíře nebo silnější kanon. Soul reaguje především na zkušenosti z Ukrajiny a na rychlý nástup dronů. Tanky dostanou aktivní ochranný systém schopný ničit přilétající hrozby a dálkově ovládanou zbraňovou stanici. Rusko se o technologické změny pokoušelo také, avšak jeho projekt Arena-M v prvních bojových nasazeních ukázal své limity.
Jihokorejský úřad pro obranné akvizice DAPA schválil program 11. srpna 2026. Modernizace má probíhat v letech 2028 až 2046 a jejím cílem je zvýšit přežití tanků K2 proti protitankovým řízeným střelám, raketovým granátům a dronům. První modernizované tanky mají být zavedeny do výzbroje od roku 2033.
K2 už dnes patří k nejmodernějším tankům své kategorie. Váží zhruba 56 tun, pohání ho motor o výkonu 1 500 koní a jeho hlavní výzbrojí je 120mm kanon L/55 s automatickým nabíjením.
Pevnost proti dronům
Nejdůležitější novinkou bude aktivní ochranný systém neboli APS. Ten nemá pouze pasivně odolávat zásahu, ale má hrozbu odhalit a pokusit se ji zničit ještě před dopadem na tank. DAPA systém označuje jako takzvaný „smart shield“. Radar automaticky sleduje přilétající hrozby a systém na ně může reagovat.
Jihokorejci zatím veřejně neoznámili přesný typ APS, který bude sériově použit. Pravděpodobně však bude kombinovat elektrooptické a infračervené senzory se čtyřmi AESA radary poskytujícími pokrytí v úhlu 360 stupňů.
Korea nechce spoléhat pouze na jeden způsob obrany. Dronový a protiletadlový rušič má narušovat rádiovou komunikaci a navigaci bezpilotních prostředků, případně zkomplikovat jejich ovládání. Rušení však není všemocné. Autonomní systémy, optické navádění nebo drony schopné pokračovat v letu i po ztrátě spojení mohou tuto ochranu obejít. Právě proto Soul přidává ještě třetí vrstvu v podobě fyzického ničení hrozby.
Tou bude dálkově ovládaná zbraňová stanice. Velitel již nebude muset při střelbě z kulometu vystavovat část těla mimo pancéřovaný prostor. Zbraň bude ovládána z chráněného tanku a může sloužit také proti malým dronům, pěchotě nebo jiným blízkým cílům.
Ukrajina ukázala, proč se tanky musí změnit
Za celou modernizací korejské armády stojí především změna charakteru války. Na Ukrajině se z dronu stal jeden z nejlevnějších způsobů, jak ohrozit několikanásobně dražší obrněné vozidlo. FPV drony mohou útočit z boků, zezadu i shora. Klasický pancíř proto často není dostatečnou odpovědí.
Problém navíc není pouze v samotném dronu, ale v jejich množství. Pokud na tank zamíří více bezpilotních prostředků současně, jediný obranný systém může být zahlcen. Právě to ukázalo i nedávné bojové nasazení ruského systému Arena-M na Ukrajině.
Jihokorejský ministr obrany Ahn Gyu-back ke změnám už v červnu 2026 uvedl:
Levné drony nasazované ve velkém zásadně mění povahu války.
Soul proto nechce modernizovat pouze tanky, ale mění celou armádu. Plánuje vycvičit přibližně 500 000 vojáků v používání dronů, do roku 2029 rozmístit desítky tisíc bezpilotních systémů a pořídit více než 20 000 levných dronů.
Rusko přitom rozhodně nelze označit za armádu, která by problém ignorovala. Na Ukrajině experimentuje s klecovými konstrukcemi, elektronickým bojem i aktivní ochranou. Nejnovější projekt Arena-M využívá radar k detekci přilétajících hrozeb a odpaluje interceptory, které je mají zničit před zásahem tanku.
Jenže právě bojové nasazení ukázalo problém: systém dokázal některé drony sestřelit, ale ukrajinské bezpilotní prostředky ho snadno zahltily. Podle analýzy citované webem Ars Technica bylo k vyřazení některých ruských tanků potřeba 15 až 20 dronů. Analytik Rob Lee proto upozornil, že Arena-M sice prokázala určitou účinnost, ale zároveň ukázala, že ruská armáda se teprve učí, jak obrněnou techniku používat na bojišti zaplaveném drony.
Rozdíl tedy není v tom, že by Rusko žádnou ochranu proti dronům nemělo a Jižní Korea ano. Rozdíl je především v přístupu.
- Soul plánuje kombinovat APS, elektronické rušení a dálkově ovládanou zbraňovou stanici jako několik vrstev jednoho ochranného systému.
- Rusové naproti tomu podle dostupných bojových zkušeností stále kombinují klasický pancíř, improvizované konstrukce a elektronické rušení.
Modernizovaný K2 proto může být důležitý nejen pro Jižní Koreu. Jeho význam se může projevit také v Evropě, především v Polsku, které pořizuje velké množství těchto bojových jednotek a připravuje i vlastní variantu K2PL. Polské ministerstvo obrany už u K2PL počítá s aktivním ochranným systémem, protidronovým systémem a dodatečným pancéřováním.
Tank budoucnosti už nebude pouze obrněná platforma s kanonem, ale součást integrovaného systému senzorů, elektronického boje a aktivní ochrany. Radar musí hrozbu včas najít, počítač ji vyhodnotit, rušič se ji pokusit vyřadit a pokud to nestačí, dálková zbraň ji musí fyzicky zničit.
Válka na Ukrajině přitom ukazuje, že ani taková ochrana nebude absolutní. Budoucnost obrněné techniky pravděpodobně nebude znamenat konec tanků, ale jejich přeměnu v mnohem vícevrstevné bojové systémy.