Zatímco v hospodách a na sociálních sítích zuří debaty o tom, jestli nám Evropa bere víc, než dává, v tichosti se odehrává něco naprosto neuvěřitelného. Čísla, která právě zveřejnilo ministerstvo financí, vypadají jako sen každého ekonoma. Jenže za každou velkou sumou se skrývá ještě větší otazník. A ten se týká nás všech.
První pololetí přineslo rekordní čistou pozici vůči rozpočtu Evropské unie
Ministerstvo financí na konci července 2026 zveřejnilo údaje o hospodaření České republiky vůči rozpočtu Evropské unie za první pololetí letošního roku.
Česká republika obdržela z evropského rozpočtu celkem 65,7 miliardy korun, zatímco do společného rozpočtu odvedla 45,8 miliardy korun.
Výsledkem je kladná čistá pozice vůči rozpočtu Evropské unie ve výši přibližně 19,9 miliardy korun.
Ministerstvo financí při přepočtech použilo průměrný kurz 24,313 Kč za euro, který odpovídal průměrnému kurzu České národní banky za první pololetí roku 2026.
Po započtení prostředků z Nástroje na podporu oživení a odolnosti (NextGenerationEU) dosáhla celková kladná pozice České republiky 38,2 miliardy korun, což představuje nejlepší pololetní výsledek od vstupu České republiky do Evropské unie.
Meziročně si Česko polepšilo o čtrnáct miliard korun
Ve stejném období roku 2025 činila celková čistá pozice České republiky přibližně 24 miliard korun. Letos je proto výsledek vyšší přibližně o 14 miliard korun.
Za tímto nárůstem stojí především dva faktory.
Prvním je rychlejší čerpání prostředků z fondů politiky soudržnosti. Druhým je pak vyšší objem prostředků vyplácených z programu NextGenerationEU, který meziročně vzrostl přibližně o 16,9 miliardy korun.
Podle údajů Ministerstva financí se Česká republika zároveň dostala na druhé místo mezi členskými státy Evropské unie v průběžném čerpání prostředků kohezní politiky pro období 2021–2027.
K 30. červnu 2026 bylo příjemcům vyplaceno 29,7 % celkové alokace a dalších 86,1 % prostředků již bylo smluvně zajištěno pro konkrétní projekty.
Ministerstvo zároveň potvrzuje, že Česká republika splnila pravidlo N+3, takže o žádné prostředky z kohezní politiky nepřišla.
Kam evropské peníze směřují?
Největší část prostředků, 42,7 miliardy korun, připadla na kohezní politiku.
Z toho:
- 29,2 miliardy korun směřovalo do strukturálních fondů,
- 13,6 miliardy korun připadlo na Fond soudržnosti.
Dalších 23 miliard korun směřovalo do oblasti zemědělství.
Největší část představovaly přímé platby zemědělcům a tržní opatření ve výši 19,7 miliardy korun, zbytek byl určen na rozvoj venkova a podporu rybářství.
Jak mohou evropské dotace pomoci obcím?
Následující příklad je modelovou situací, která ukazuje, jak mohou evropské prostředky ovlivnit život v menších obcích.
Představme si obec s přibližně 1 500 obyvateli.
Díky evropské dotaci se podaří zrekonstruovat základní školu, vybudovat novou počítačovou učebnu a současně postavit několik kilometrů cyklostezky spojující obec se sousedním městem.
Bez evropské podpory by obec musela jednotlivé investice rozložit do několika let nebo některé z nich odložit.
Právě podobné projekty tvoří významnou část investic financovaných z fondů Evropské unie.
Co znamená kladná čistá pozice?
Často se hovoří o tom, že Česká republika je „v plusu“. Je však důležité rozlišovat dva údaje. První představuje čistou pozici vůči běžnému rozpočtu Evropské unie, která za první pololetí roku 2026 činila přibližně 19,9 miliardy korun.
Druhý údaj zahrnuje také prostředky z programu NextGenerationEU, díky nimž celková kladná pozice vzrostla na 38,2 miliardy korun.
Prostředky z programu NextGenerationEU jsou financovány společným zadlužením Evropské unie. Toto zadlužení bude Unie postupně splácet z budoucích rozpočtů EU, na jejichž financování se podílejí všechny členské státy.
Dlouhodobá bilance zůstává výrazně kladná
Od vstupu České republiky do Evropské unie 1. května 2004 do 30. června 2026 odvedla Česká republika do evropského rozpočtu přibližně 1,05 bilionu korun. Ve stejném období získala z evropského rozpočtu 2,18 bilionu korun.
Čistá kladná pozice tak dosáhla přibližně 1,13 bilionu korun.
Po započtení prostředků z programu NextGenerationEU vzrostly celkové příjmy České republiky na 2,39 bilionu korun a celková kladná pozice dosáhla téměř 1,40 bilionu korun.
Podle Ministerstva financí tak Česká republika dlouhodobě patří mezi čisté příjemce prostředků z rozpočtu Evropské unie a současně se řadí mezi nejúspěšnější členské státy v čerpání fondů pro programové období 2021–2027.