Trump řekl NE. Zelenskyj další Patrioty od Ameriky nedostane

Trump řekl NE. Zelenskyj další Patrioty od Ameriky nedostane

Zdroj obrázku: Robert V Schwemmer/ShutterstockHUTTE

Ukrajina v nedávné době znovu žádala Spojené státy o další střely pro systémy protivzdušné obrany Patriot. Americký prezident Donald Trump však nyní tvrdí, že rakety potřebuje především jeho země a že další dodávky už Ukrajině neposkytne. Ještě před několika týdny přitom Ukrajině slíbil licenci na jejich výrobu přímo na jejím území. Obrat přichází v době, kdy Kyjev čelí kritickému nedostatku protivzdušné obrany a údery Ruska jsou stále silnější.


Kyjev se o posílení dodávek Patriotů a možnost jejich domácí výroby snaží už několik měsíců. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v květnu uvedl, že o licenci žádal už předchozí americkou administrativu a stejný požadavek předložil i Trumpově vládě. V červnu pak označil získání licencí na výrobu protibalistických střel za jednu z priorit jednání se státy G7.

USA: Rakety potřebujeme my sami

Zlom přišel 8. července během summitu NATO v Ankaře. Trump tehdy Zelenskému veřejně řekl, že Spojené státy Ukrajině licenci na výrobu Patriotů poskytnou.

Pokud by Ukrajina získala americké licence na výrobu systémů Patriot, naše vlastní produkce by stačila jak k ochraně Ukrajiny, tak k pomoci partnerům v nouzi.

Pro Kyjev šlo o zásadní příslib, protože by v budoucnu mohl snížit jeho závislost na omezených amerických dodávkách. O dva týdny později už ukrajinská strana jednala s americkým výrobcem Raytheon o možné společné výrobě interceptorů. Firma podle Zelenského vyjádřila ochotu spolupracovat na jejich produkci na Ukrajině.

Související článek

Putinova „ponorka soudného dne“ poprvé vyplula. Západ ji bedlivě sleduje
Putinova „ponorka soudného dne“ poprvé vyplula. Západ ji bedlivě sleduje

V polovině srpna, konkrétně někdy mezi 16. a 17., opustila ruská jaderná ponorka areál loděnice Sevmaš v Severodvinsku a zamířila do Bílého moře. Nejednalo se o ledajakou ponorku: byla to „Chabarovsk“, označovaná jako Projekt 09851, platforma, kterou Moskva navrhla speciálně pro přepravu „Poseidonu“, autonomního torpéda s jaderným pohonem, které je schopné urazit pod vodou tisíce kilometrů, než dosáhne svého cíle.

Jenže koncem července se Trumpův postoj změnil. Dne 31. července uvedl, že Spojené státy k výrobě Patriotů na Ukrajině ve skutečnosti ještě nedaly konečný souhlas. Washington zároveň začal otevřeně zdůrazňovat vlastní nedostatek munice. 7. srpna Trump v reakci na další ukrajinskou žádost o interceptory prohlásil, že USA potřebují rakety také.

Sami potřebujeme rakety. Biden dal Ukrajině munici v hodnotě 300 miliard dolarů. Když jsem odcházel, naše sklady byly plné a teď je doplňujeme,

řekl Trump.

Důvodem obratu je především rostoucí tlak na americké zásoby protivzdušných střel. Spojené státy v posledních měsících spotřebovávaly velké množství interceptorů v souvislosti s válkou s Íránem a zároveň musí doplňovat vlastní zásoby. Nedostatek Patriotů přitom není problémem pouze Ukrajiny. Omezené výrobní kapacity nedokážou rychle pokrýt rostoucí poptávku ze strany Spojených států i jejich spojenců.

Pro Ukrajinu přichází změna v nejhorší možný okamžik

Patriot představuje jeden z mála systémů, které Ukrajina dokáže účinně používat proti ruským balistickým střelám. Pokud interceptorů není dostatek, mohou ukrajinské systémy sice dál likvidovat značnou část dronů a některých střel s plochou dráhou letu, proti balistickým útokům však prakticky nemají šanci.

Následky nedostatku se naplno ukázaly při ruském útoku z noci na 5. srpna. Moskva tehdy na Kyjev a okolí vyslala rozsáhlou kombinaci balistických a dalších střel a dronů. Podle ukrajinských úřadů zemřelo nejméně 17 lidí a dalších 44 bylo zraněno. Ukrajinská protivzdušná obrana sice sestřelila desítky dronů, proti balistickým střelám však podle dostupných údajů nedokázala zasáhnout.

Právě proto je Trumpovo odmítnutí dalších okamžitých dodávek pro Ukrajinu tak citlivé. Navíc domácí výroba by sice mohla problém v dlouhodobém horizontu zmírnit, ale rozhodně ho nevyřeší během několika týdnů. Podle odborníků by vybudování výrobní linky a zavedení technologie mohlo trvat nejméně 18 až 24 měsíců, přičemž skutečná sériová produkce by přišla až následně.

Ukrajina stále tvrdí, že pokud by licenci skutečně získala, dokázala by časem vyrábět dost interceptorů nejen pro vlastní potřebu, ale i pro další evropské země. Prezident Zelenskyj už v červenci uvedl, že domácí výroba by mohla pomoci řešit širší nedostatek protibalistických střel. Zatím však jde spíše o dlouhodobý plán než o řešení současné krize. Trumpův nejnovější postoj tak pro Kyjev znamená dvojí problém: nedostatek raket potřebuje vyřešit okamžitě, zatímco licence, která by mu umožnila vyrábět vlastní, zůstává nejistá.

Zdroje článku

Reklama

Reklama

Reklama

 
#