Americký Senát schválil rozsáhlý sankční návrh, který má zasáhnout nejen Moskvu, ale především země nakupující ruskou ropu a plyn. Prezident Donald Trump by podle něj mohl na jejich zboží uvalit cla až 100 procent. Návrh nyní míří do Sněmovny reprezentantů a jeho spolupředkladatel Richard Blumenthal věří, že by mohl projít už v září. Rusko by tím pádem utrpělo dosud nejtvrdší americký ekonomický úder od začátku války na Ukrajině.
Od začátku ruské invaze v únoru 2022 se Moskva postupně dostala pod rozsáhlý systém západních sankcí. USA, Evropská unie, Británie a další spojenci zmrazili ruská aktiva, omezili přístup bank k mezinárodním finančním službám, zavedli exportní kontroly na technologie a zbraně a zasáhli energetický sektor. Součástí opatření je také cenový strop na ruskou ropu, sankce proti jednotlivcům a firmám a postihy lodí z takzvané ruské stínové flotily.
Sankce už připravily Rusko o obrovské příjmy
Dosavadní sankce výrazně zkomplikovaly Rusku přístup k západnímu kapitálu, technologiím a některým světovým trhům. Zásadním nástrojem se staly také energetické sankce. Koalice vedená zeměmi G7 například zavedla cenový strop na námořní přepravu ruské ropy, aby Moskva nemohla prodávat surovinu za plnou tržní cenu.
Evropská unie postupně rozšířila opatření o zákazy dovozu ruské ropy, ropných produktů a dalších energetických komodit, omezení bankovních transakcí, vývoz technologií dvojího užití a další restrikce. V červenci 2026 navíc schválila už 21. balík sankcí, který se zaměřil mimo jiné na energetiku, finance a ruskou stínovou flotilu.
Související článek
Helen Over de Linden, nizozemská právnička a expertka na sankce proti Rusku, k situaci řekla, že jde o velmi podstatný krok a také přípravu na další budoucí akce proti agresivnímu Rusku.
Podle mého názoru zůstává 21. balík navzdory několika výjimkám důležitým krokem k posílení ekonomického tlaku na Rusko a boji proti obcházení sankcí.
Nový americký návrh je ale v jednom zásadním ohledu odlišný. Nemá se soustředit pouze na samotné Rusko. Jeho hlavní zbraní jsou takzvané sekundární sankce namířené proti zemím, které pokračují v nákupu ruské ropy a plynu. Prezident Trump by mohl dostat pravomoc uvalit na zboží pěti největších odběratelů ruských energetických surovin cla až 100 procent.
Právě tím by se tlak na Moskvu mohl výrazně změnit. Dosud může Rusko část dopadů sankcí zmírňovat prostřednictvím obchodních vztahů s mimoevropskými státy, zejména prostřednictvím prodeje ropy a plynu velkým odběratelům. Pokud by však například Čína nebo Indie riskovaly až stoprocentní cla na svůj vývoz do Spojených států, Washington by je dostal před velmi nepříjemnou volbu: pokračovat v nákupech levné ruské energie, nebo si zachovat přístup na lukrativní americký trh.
Senát řekl ano. Teď musí přijít Sněmovna
Návrh už v srpnu prošel americkým Senátem výraznou většinou 86 hlasů proti 11. Přesto ještě není schválen. Další překážkou je Sněmovna reprezentantů, která se po letní přestávce vrátí k jednání v září. Právě tam může být osud návrhu komplikovanější.
Část demokratických zákonodárců se obává především rozsáhlých pravomocí, které by zákon udělil prezidentovi v oblasti cel. Trump by totiž získal značný prostor k jejich uvalování, a to potenciálně i vůči významným obchodním partnerům Spojených států. Právě tato obava může v dolní komoře brzdit rychlé schválení návrhu, přestože podpora tvrdšího postupu proti Rusku zůstává mezi zákonodárci silná.
Richard Blumenthal přesto věří, že se podaří návrh prosadit už v září.
„Putin chápe pouze sílu,“ řekl na tiskové konferenci v Kyjevě. „A zákon o sankcích proti Rusku je kladivem, které může mít takovou sílu, jakou Putin chápe.“
Podle něj má iniciativa ve Sněmovně silnou republikánskou podporu a sám požádal ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, aby o schválení zákona usiloval přímo u členů Sněmovny.
Návrh má být podle Blumenthala „kladivem“, které může Putinovi výrazně ztížit financování války. Nová opatření by mohla představovat zásadní změnu strategie. Západ by se nesnažil pouze uzavírat další a další cesty, které Rusko využívá k obchodu, ale zároveň by zvýšil cenu za jejich využívání pro země, které ruské energetické příjmy pomáhají udržovat.