Americký prezident Donald Trump odmítl obavy, že by Rusko mohlo v dohledné době zaútočit na některou ze zemí NATO. Uvedl, že měl s Vladimirem Putinem pozitivní rozhovory a je přesvědčen, že ruský prezident k takovému kroku nepřistoupí. Zároveň se objevují zprávy, podle nichž měl šéf CIA John Ratcliffe při utajené cestě do Moskvy Rusko před útokem na člena Aliance varovat. Trump se k tomuto tvrzení nevyjádřil.
27. srpna během rozhovoru s novináři Trump v Oválné pracovně ujišťoval, že zemím NATO z Ruska žádné nebezpečí nehrozí. Řekl, že měl s ruským prezidentem dobré rozhovory a že Rusko území Aliance napadat nebude. Nešlo přitom o závěr z jedné nové osobní schůzky.
Trump se odvolával na své opakované kontakty s Putinem, s nímž v minulosti několikrát telefonoval. Loni se s ním také setkal na Aljašce. Přesná podoba jejich dalších neveřejných rozhovorů ani konkrétní závazek Moskvy ohledně NATO nebyly zveřejněny.
Tajná cesta šéfa CIA do Moskvy vyvolala nové otázky
Velkou pozornost v posledních dnech vzbudila cesta ředitele CIA Johna Ratcliffa do Moskvy, která se uskutečnila v úterý 25. srpna. Do ruské metropole přiletěl americkým vojenským letadlem a během krátké návštěvy jednal s představiteli ruských zpravodajských služeb.
Kreml následně potvrdil, že se Ratcliffe s ruskými protějšky setkal, ale zároveň uvedl, že nejednal přímo s Vladimirem Putinem. „Mohu vám pouze říct, že došlo ke kontaktům prostřednictvím bezpečnostních služeb. Nedošlo k žádným schůzkám s ruským prezidentem,“ uvedl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov.
Podle šéfa ruské zahraniční rozvědky Sergeje Naryškina se probírala řada citlivých otázek spadajících do působnosti zpravodajských služeb. Podle zdrojů CBS News měl Ratcliffe Rusy během jednání varovat před útokem na některého člena NATO.
Trump však konkrétní zprávy o varování komentovat odmítl. Cestu Ratcliffa označil do jisté míry za rutinní záležitost a zdůraznil, že ho možnost ruského útoku neznepokojuje. Daleko více řeší ruskou podporu Íránu.
Právě vztah Moskvy a Teheránu představuje pro Washington velkou komplikaci. Rusko a Írán mají strategické partnerství a americké zpravodajské služby se již dříve zabývaly informacemi, že Moskva poskytovala Teheránu údaje, které by mohly pomoci při útocích na americké vojenské cíle. Ratcliffe měl otevřít také otázku dalšího postupu vůči Íránu a varovat před novými sankcemi, pokud nebude znovu otevřen Hormuzský průliv.
Trump je klidný, někteří experti však nikoli
Trumpova jistota nestojí na veřejně známé ruské garanci, ale především na jeho vlastním hodnocení rozhovorů s Putinem. Zatímco americký prezident tvrdí, že Rusko nezaútočí, zpravodajské služby sledují i scénáře opačné.
Obecně panují obavy například z provokací, kybernetických útoků a dalších operací pod prahem otevřené války. Západní zpravodajské služby se dlouhodobě zabývají také sabotáží a takzvanými šedými operacemi, jejichž cílem může být oslabování jednoty NATO a evropské podpory Ukrajiny.
Odborníci se proto neshodují na tom, že by bezprostředně hrozila rozsáhlá ruská invaze do některé země NATO. Spíše upozorňují na riziko omezeného incidentu nebo hybridního útoku, který by mohl otestovat, jak pevně jsou spojenci připraveni dodržet závazek kolektivní obrany.
Jeden z odborníků oslovených agenturou AP navíc upozornil, že návštěvy šéfa CIA v Moskvě nejsou běžnou rutinou a obvykle se uskutečňují ve chvíli, kdy je nutné řešit naléhavou otázku národní bezpečnosti. Pokud by se Trumpovo hodnocení ukázalo jako chybné a Rusko skutečně zaútočilo na členskou zemi NATO, šlo by o nejvážnější bezpečnostní krizi v Evropě za několik desetiletí.