Představa, že člověk jednoho dne jednoduše odejde ze zaměstnání přímo do starobního důchodu, se u značné části Čechů nenaplňuje. Nová analýza Ministerstva práce a sociálních věcí ukazuje, že v okamžiku dosažení důchodového věku už zhruba polovina sledovaných lidí není pracovně aktivní. Jejich cesta k penzi často vede přes nezaměstnanost, pracovní neschopnost nebo jiné životní situace.
Analýza vychází z administrativních dat o přibližně 288 tisících lidí, kteří získali starobní důchod v letech 2017 až 2019. Ministerstvo na jejich příkladu sledovalo, co se s lidmi děje během posledních pěti let před odchodem do důchodu. Výsledky ukazují, že odchod z trhu práce není pro všechny stejný. Zatímco část lidí zůstává až do důchodového věku stabilně zaměstnaná nebo podniká, jiní trh práce opouštějí postupně a často v důsledku kombinace zdravotních, pracovních či rodinných okolností.
Mýtus o odchodu do důchodu přímo ze zaměstnání
Odchod do důchodu bývá často vnímán jako jednoduchý okamžik, kdy člověk skončí v zaměstnání a začne pobírat starobní penzi. Podle analýzy MPSV však přibližně 59 procent sledovaných lidí odchází do důchodu ze stabilnější pracovní trajektorie, tedy například ze zaměstnání nebo podnikání. U značné části ostatních lidí se pracovní aktivita před důchodem postupně přerušuje.
To ovšem neznamená, že každý člověk, který přestane pracovat před dosažením důchodového věku, tak činí z donucení. Důvody jsou různorodé. Někteří lidé se rozhodnou pro předčasný důchod dobrovolně, jiní ztrácejí zaměstnání, potýkají se se zdravotními problémy nebo pečují o blízkého člověka.
Související článek
Právě různorodost těchto životních situací je jedním z hlavních závěrů analýzy. Ministerstvo upozorňuje, že lidé v předdůchodovém věku rozhodně nepředstavují jednu homogenní skupinu.
Úřad práce se před důchodem objevuje překvapivě často
Jednou z významných cest, kterou lidé před důchodem procházejí, je evidence na Úřadu práce. Přibližně 30 procent sledovaných lidí se během posledních pěti let před důchodem alespoň v určitém okamžiku ocitlo v evidenci nezaměstnaných. U lidí, kteří následně odešli do předčasného důchodu, byl tento podíl ještě výrazně vyšší a dosáhl přibližně 52 procent.
U části lidí se evidence na Úřadu práce stala také posledním sledovaným stavem před přiznáním důchodu. Týkalo se to přibližně 21 procent všech sledovaných osob a zhruba 42 procent těch, kteří odešli do předčasného důchodu.
Neznamená to však, že by lidé na Úřadu práce automaticky zůstávali přesně 11 měsíců. Analýza ukazuje především to, že začátky evidence se výrazně koncentrují přibližně rok před odchodem do důchodu. U lidí směřujících do předčasného důchodu se délka evidence často pohybuje kolem jednoho roku.
Od roku 2026 se navíc změnila pravidla podpory v nezaměstnanosti. U uchazečů starších 57 let může podpůrčí doba dosáhnout až 11 měsíců. Samotná evidence na Úřadu práce ale není totéž jako doba, která se automaticky započítává do potřebné doby pojištění pro zvýhodněné krácení předčasného důchodu.
Když zdraví začne rozhodovat místo člověka
Výraznou roli před odchodem do předčasného důchodu hraje zdravotní stav. V průměrném měsíci posledních pěti let před důchodem bylo v pracovní neschopnosti 9,5 procenta budoucích předčasných důchodců. U lidí, kteří následně odešli do řádného důchodu, to bylo 5,6 procenta.
Rozdíl je tedy výrazný a ukazuje, že zdravotní problémy se u lidí mířících do předčasného důchodu objevují častěji.
Velkým problémem jsou především onemocnění pohybového aparátu. Přibližně 28 procent nově vzniklých epizod pracovní neschopnosti souviselo s problémy pohybového aparátu. Patří mezi ně například bolesti zad, onemocnění páteře, artróza kolen a kyčlí či další obtíže pohybového systému.
U části lidí se navíc pracovní neschopnost postupně propojuje s nezaměstnaností. V posledním roce před odchodem do důchodu podíl přechodů z pracovní neschopnosti do evidence nezaměstnaných u některých skupin dosahuje až k 13 procentům. I zde je ale nutné zdůraznit, že nejde o 13 procent všech budoucích důchodců, nýbrž o podíl sledovaných přechodů v daném období.
Problém představuje také péče o blízké
Pracovní život před důchodem neovlivňuje pouze zdraví nebo případná ztráta zaměstnání. Významnou roli může sehrát také péče o jiného člověka.
Podle analýzy MPSV se v předdůchodovém věku věnuje neformální péči přibližně 10 procent žen a 5 procent mužů. Zajímavé přitom je, že péče automaticky neznamená odchod z trhu práce. Většina pečujících lidí současně pracuje.
Právě zde ministerstvo vidí prostor pro větší podporu flexibilních forem práce, zkrácených úvazků a dalších možností, které by lidem umožnily zaměstnání a péči lépe kombinovat.
Cílem proto nemusí být pouze přimět starší lidi pracovat déle, ale také vytvořit podmínky, za kterých pro ně delší setrvání na trhu práce bude skutečně možné.
Předčasný důchod může znamenat trvalé krácení
Pro některé lidi se nakonec předčasný důchod stane řešením situace, kdy už nemohou nebo nechtějí pokračovat v zaměstnání až do řádného důchodového věku. Je ale potřeba počítat s tím, že předčasný starobní důchod je trvale krácen.
Od roku 2026 se standardně procentní výměra důchodu snižuje o 1,5 procenta výpočtového základu za každých započatých 90 kalendářních dnů, které zbývají do dosažení řádného důchodového věku.
Pro lidi, kteří získali alespoň 45 let potřebné doby pojištění, platí při splnění zákonných podmínek poloviční sazba, tedy 0,75 procenta výpočtového základu za každých započatých 90 dnů.
Důležitý je přitom jeden detail: 45 let pojištění neznamená automaticky 45 let skutečně odpracovaných v zaměstnání. Pro tento účel se započítávají pouze zákonem stanovené doby. Některé náhradní doby se započítávají, jiné nikoli. Evidence na Úřadu práce proto sama o sobě neznamená, že člověk tímto způsobem získá potřebných 45 let pro zvýhodněné krácení.
Předčasný důchod není jen otázkou peněz
Rozhodnutí odejít do předčasného důchodu tak může vzniknout v situaci, kdy se několik problémů nakupí současně. Člověk může přijít o zaměstnání, jeho zdravotní stav mu nemusí umožnit návrat k původní práci a v pokročilejším věku může být hledání nového zaměstnání obtížnější.
Analýza MPSV ale zároveň ukazuje, že neexistuje jediný důvod, proč lidé před důchodem opouštějí trh práce. U někoho hraje hlavní roli zdraví, u jiného ztráta zaměstnání, péče o blízkého nebo vlastní rozhodnutí odejít do penze dříve.
Právě proto ministerstvo zdůrazňuje potřebu individuálnějšího přístupu. Starší pracovníci nejsou podle ministra práce a sociálních věcí Aleše Juchelky jednotná skupina. Liší se zdravotním stavem, pracovními podmínkami, rodinnými povinnostmi i možnostmi uplatnění.
Prodloužit pracovní život proto nestačí pouze změnou důchodových pravidel. Neméně důležité je, aby lidé v předdůchodovém věku měli šanci práci skutečně udržet nebo si najít jinou, která odpovídá jejich zdravotním možnostem.
Pro část Čechů totiž cesta do penze skutečně nevypadá jako elegantní odchod z dlouholeté práce přímo do zaslouženého odpočinku. Může jí předcházet období nezaměstnanosti, zdravotních problémů nebo péče o blízké. A právě to je podle nové analýzy MPSV jeden z důvodů, proč je odchod z trhu práce často dlouhodobým procesem, nikoli jediným dnem v kalendáři.