Litva nehodlá ustoupit výhrůžkám Vladimira Putina a na své území jaderné zbraně po změně zákona umístí. Je to dle Vilniusu přirozená reakce na geopolitickou situaci, kterou Rusko eskaluje. Litevské hranice navíc budou od příštího roku chránit němečtí vojáci.
Místopředseda parlamentního Výboru pro národní bezpečnost a obranu Laurynas Kasčiūnas označil slova představitele Kremlu za nástroj politického a psychologického nátlaku. Litva mu nyní nesmí podlehnout.
Geopolitická situace se zhoršuje. Naše ústava byla napsána v době, kdy byly geopolitické okolnosti zcela odlišné,
řekl prezident Gitanas Nauseda novinářům po čtvrtečním setkání s představiteli parlamentních stran. Od začátku invaze Ruska na Ukrajinu Litva modernizuje armádu, posiluje obrannou infrastrukturu a buduje zázemí pro trvalý kontingent německých vojáků, který bude chránit litevské hranice od roku 2027. Rozmístění jaderných zbraní by rozšířilo kolektivní odstrašení v rámci zemí NATO.
Nečekáme změnu, Rusko je pro nás stále hrozbou
Litevští představitelé tvrdí, že ruská taktika nátlaku není nová a Litva se stala potenciálním cílem pro Rusko ihned po vstupu do NATO. Podle člena litevského Výboru pro národní bezpečnost Daniuse Gaižauskase jsou tyto ruské výhrůžky směřovány nejen na Litvu, ale na všechny země NATO. Rusko je chce zastrašit a demonstrovat tak možnost tlaku na celý Západ.
Zrušení ústavního zákazu bylo nutné
Litva zrušila ústavní zákaz rozmístění jaderných zbraní na svém území. V zimě bude tento zákon z roku 1997 novelizován a země tak posílí svou bezpečnost. Jinak hrozí, že se Litva stane slabým článkem NATO vystaveným ruskému útoku mnohem snáze než jiné země. Litevský prezident Gitanas Nausėda již v létě prohlásil, že mezi lídry parlamentních stran existuje „prakticky jednomyslná“ podpora pro zrušení tohoto zákazu. Je to nutné, protože se mění geopolitická situace.
Obranu zvyšují i další země
Kvůli ruské agresi a Trumpovu odklonu od NATO země Západu zvažují různé způsoby ochrany. V roce 2026 také Finsko umožnilo dovoz, tranzit a skladování jaderných zbraní v rámci jejich integrace do obranného systému země. Polsko a Francie jednají o možnosti „jaderného deštníku“.
Rusko vyhrožuje
Dmitrij Medveděv na tyto kroky reagoval hrozbami, že v případě ruského útoku země NATO nebudou svým členům nijak pomáhat.
Litva je již nyní v hledáčku ruských jaderných zbraní,
uvedl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov, který předpokládá, že budoucí litevské jaderné zbraně budou namířeny proti Rusku. Paradoxem je, že jakmile začala rusko-ukrajinská válka, Moskva rozmístila v Bělorusku taktické jaderné zbraně.