Falešné nabídky práce, sliby ruského občanství a výhrůžky smrtí těm, kteří se pokusí uprchnout: tak popisuje nová zpráva Amnesty International taktiky, jimiž Rusko nalákalo stovky latinskoamerických občanů, aby je poslalo na válečnou frontu na Ukrajině.
Dokument s názvem „Rusko: Obchodování s cizími státními příslušníky za účelem boje na Ukrajině“ (Russia: Trafficking of Foreign Nationals to Fight in Ukraine), který byl zveřejněn tento čtvrtek, varuje, že mnohé z dokumentovaných praktik by mohly spadat pod definici obchodování s lidmi.
Výzkumníci z regionální kanceláře této nevládní organizace pro východní Evropu a Střední Asii vysvětlili agentuře EFE, že zpráva analyzuje mechanismy používané k náboru cizinců, a to jak z jejich zemí původu, tak na ruském území, často prostřednictvím online inzerátů slibujících civilní zaměstnání s atraktivními platy.
Za účelem vypracování studie navštívila Amnesty International v letech 2024 až 2026 tábory pro válečné zajatce na západě Ukrajiny. Tam provedla rozhovory s desítkami osob pocházejících mimo jiné z Brazílie, Kolumbie, Kuby, Egypta, Sierry Leone a Srí Lanky. Odborníci organizace zdůrazňují, že náborové sítě mají nadnárodní charakter a využívají ekonomické, pracovní a migrační zranitelnosti svých obětí.
Amnesty International poukazuje na to, že neexistují srovnatelné údaje o počtu osob rekrutovaných Ukrajinou, což znemožňuje jakékoli srovnání mezi oběma stranami.
Organizace dále upřesňuje, že v současné době neexistuje žádný regionální mechanismus schopný zmapovat tento jev v plném rozsahu a že zpráva nepředstavuje vyčerpávající přehled podle jednotlivých zemí ani podrobně nepopisuje bilaterální diplomatická jednání s jednotlivými latinskoamerickými vládami.
Svědectví shromážděná touto nevládní organizací jsou šokující. Enrique, 18letý Kubánec, který pracoval na stavbách v Rusku, vyprávěl, že mu jeden známý navrhl podepsat smlouvu s ruskými ozbrojenými silami výměnou za získání ruského pasu. „Pro Kubánce je velmi snadné a běžné cestovat do Ruska. Tam je spousta příležitostí,“ vysvětlil. Poté, co nabídku přijal, absolvoval pouhých 20 dní výcviku v Luhansku, městě na východě Ukrajiny pod ruskou okupací, a 1. září 2026 byl zajat.
Další kubánský případ poukazuje na nátlak uplatňovaný dokonce i uvnitř ruských věznic. Rubén, zadržený v Moskvě za držení drog po roce pobytu v tomto městě, byl odsouzen k šesti letům vězení. V roce 2025 mu úřady spolu s dalšími zahraničními vězni nabídly možnost nahradit zbývající část trestu vojenskou službou, s příslibem ruského občanství po skončení služby.
Pedro, dvaadvacetiletý Brazilec, byl v Austrálii zlákán na pozici, o které si myslel, že je prací v IT sektoru. Nakonec však skončil v jednom z takzvaných center Avangard, oficiálních ruských institucí určených k vojenskému výcviku mladých lidí. Tam byl zadržován tři týdny. Když požádal o propuštění, vojáci mu odpověděli přímou výhrůžkou: „Pokud se pokusíš utéct, skončíš ve vězení, nebo tě zabijeme.“ Pedro strávil 11 měsíců v konfliktní zóně a uvedl, že jemu i ostatním zabavili pasy a mobilní telefony.
Kolumbijci nebyli výjimkou. Třiadvacetiletý Jorge našel v roce 2025 na internetu nabídku práce a odcestoval do Ufy, hlavního města ruského regionu Baškortostán, přesvědčený, že ho čeká civilní zaměstnání. Po příjezdu byl odveden do oblasti označované jako „polygon“, kde mu byla vydána útočná puška a vojenská uniforma, a to i přesto, že neměl žádný vojenský výcvik.
Luis, 24letý Kolumbijec s předchozí vojenskou zkušeností, byl zlákan nabídkou bezpečnostní pozice na ukrajinském území kontrolovaném Ruskem.
Případ Peru patří z hlediska známých čísel k těm nejznepokojivějším. V srpnu loňského roku peruánské ministerstvo zahraničí přiznalo, že nejméně 459 jeho občanů bylo Ruskem zřejmě podvodem naverbováno k účasti na válečném úsilí. Z nich jedenáct zemřelo, 114 je stále pohřešováno a tři jsou v zajetí na ukrajinském území. Peruánské úřady uvedly, že se podílely na repatriaci 27 svých krajanů.
Vyšetřovatelé Amnesty International uvádějí, že náboráři obvykle působí prostřednictvím agentur se sídlem v Kolumbii a za každou osobu, kterou se jim podaří získat, dostávají více než 2 000 dolarů, což dokazuje existenci obchodní sítě stojící za tímto masivním náborem.
Amnesty International ve své zprávě potvrdila, že důsledky rusko-ukrajinské války zasáhly Latinskou Ameriku prostřednictvím podvodů, nátlaku a vykořisťování, které provádí přímo Rusko nebo osoby jednající s jeho svolením či podporou. Tisíce rodin trpí nejistotou ohledně osudu svých blízkých, ztrátou příjmů a obrovskými obtížemi při získávání informací, konzulární pomoci, repatriace či jakéhokoli druhu odškodnění.
Organizace vyzvala státy, jejichž občané mohou být ohroženi, aby přijaly preventivní opatření: vydávaly veřejná varování před podvodnými nabídkami zaměstnání spojenými s Ruskem, vyšetřovaly zapojené agentury a zprostředkovatele a posílily mezinárodní spolupráci, aby se odpovědné osoby zodpovídaly před soudem.
Zároveň AI požaduje, aby oběti obchodování s lidmi nebyly automaticky kriminalizovány, což však nesmí bránit provádění individuálních vyšetřování v případech, kdy existují náznaky účasti na trestných činech definovaných mezinárodním právem.