Hotovost zůstává důležitou součástí přípravy domácností na případný výpadek elektřiny nebo platebních systémů. České úřady ale nestanovují žádnou konkrétní částku, kterou by měl mít člověk doma. Doporučují pouze počítat s možností, že při rozsáhlejším výpadku nemusí fungovat platební karty, bankomaty ani elektronické platební terminály. Zároveň policie dlouhodobě upozorňuje, že větší množství peněz uložené doma představuje riziko v případě vloupání.
Podle údajů České národní banky bylo na konci roku 2025 v oběhu v České republice 744,33 miliardy korun v hotovosti. Z toho připadalo 719,45 miliardy korun na bankovky. Tento údaj ale neznamená, že by domácnosti měly stejnou částku uloženou doma. Oběživo zahrnuje hotovost v celé ekonomice, včetně peněz držených firmami, bankami a dalšími subjekty.
Hotovost může být důležitá při výpadku elektřiny
Význam hotovosti se může zvýšit například při rozsáhlejším výpadku elektřiny. Pokud nefungují platební terminály, bankomaty nebo některé komunikační sítě, může být hotovost jedním z mála způsobů, jak za zboží a služby zaplatit.
Na tento problém upozorňuje také český projekt 72 hodin, který připravilo Ministerstvo vnitra společně s dalšími složkami státu. Oficiální doporučení počítá s tím, že domácnost by měla být schopna zvládnout alespoň několik dní bez běžně dostupných služeb.
V případě výpadku elektřiny projekt 72 hodin doporučuje mít doma hotovost v mincích a bankovkách různých hodnot. Důvodem je právě skutečnost, že při nefunkčních platebních terminálech nemusí být možné zaplatit kartou a obchodník zároveň nemusí mít dostatek hotovosti na vrácení vysoké bankovky.
Podobně postupuje také švédská centrální banka. Riksbank v roce 2026 doporučila domácnostem mít k dispozici více způsobů placení a jako orientační příklad uvedla 1 000 švédských korun v hotovosti na dospělou osobu. Současně zdůrazňuje význam připravenosti na situace, kdy běžné platební systémy nefungují.
Kolik hotovosti mít doma?
V České republice neexistuje oficiálně stanovená částka, kterou by měl každý člověk nebo domácnost držet v hotovosti pro případ krizové situace. Potřebná suma se může lišit podle velikosti domácnosti, jejích pravidelných výdajů a finančních možností.
Projekt 72 hodin proto nestanovuje jednotný finanční limit. Důraz klade především na připravenost a na to, aby domácnost mohla zaplatit i v případě dočasného výpadku elektronických plateb.
Hotovostní rezerva navíc není určena pouze pro případ rozsáhlého blackoutu. Problémy mohou nastat také při technické poruše platebního systému, výpadku mobilních sítí nebo jiné mimořádné situaci.
Peníze doma ale představují také riziko
Držení hotovosti v domácnosti má i druhou stránku. Pokud se do bytu nebo domu někdo vloupá, může být hotovost snadno odcizena. Peníze uložené doma navíc nemusí být chráněny stejně jako prostředky na bankovním účtu.
Policie ČR dlouhodobě upozorňuje zejména seniory, aby si dávali pozor na osoby, které se snaží zjistit, kde mají doma uložené peníze nebo cennosti. Pachatelé mohou informace získávat například při fingovaných návštěvách, pod různými záminkami nebo manipulací s obětí.
Nelze ale obecně tvrdit, že existuje jedna konkrétní „nejčastější skrýš seniorů“ nebo že polovina seniorů schovává peníze pod matrací či v prádelníku. Pro takové tvrzení nejsou k dispozici dostatečně spolehlivá reprezentativní data.
Rizikové mohou být především snadno předvídatelné úkryty. Pokud někdo doma uchovává větší obnos, neměl by proto spoléhat na místa, která lze při běžném vloupání jednoduše prohledat.
Trezor může riziko snížit
Jednou z možností ochrany hotovosti je certifikovaný trezor. Při jeho výběru je důležitá především bezpečnostní třída podle příslušné normy a způsob ukotvení, aby nebylo možné celý trezor jednoduše odnést.
Nelze přitom obecně říci, že konkrétní bezpečnostní třída automaticky odpovídá určité maximální částce peněz. Hodnota, pro kterou je trezor určený z hlediska pojištění, se může lišit podle konkrétního výrobku a podmínek pojišťovny.
U hotovosti je navíc potřeba počítat také s rizikem požáru nebo vytopení. Samotné ukrytí peněz proto neznamená, že budou automaticky v bezpečí.
Hotovost v oběhu dosahuje stovek miliard
Česká národní banka uvádí, že na konci roku 2025 bylo v oběhu 744,33 miliardy korun v hotovosti. Bankovky z této částky představovaly 719,45 miliardy korun.
Číslo může na první pohled působit jako důkaz, že Češi drží doma obrovské množství peněz. Takový závěr ale statistika neumožňuje. ČNB sleduje celkové oběživo, nikoli množství hotovosti uložené v domácnostech.
Podobný vývoj lze sledovat také v eurozóně. Evropská centrální banka uvádí, že na konci roku 2025 bylo v oběhu přibližně 31,3 miliardy eurobankovek v celkové hodnotě 1,6195 bilionu eur. Růst množství hotovosti přitom pokračuje navzdory dlouhodobému rozšiřování bezhotovostních plateb.
Pozor na vysoké bankovky
Pro krizovou rezervu může být praktičtější mít několik bankovek a mincí různých hodnot než jedinou vysokou bankovku. Pokud obchodník při výpadku elektronických plateb nemá dostatek hotovosti na vrácení, nemusí být například pětitisícová bankovka při malém nákupu praktická.
Nejde přitom o české pravidlo, které by obchodníkům obecně zakazovalo vysokou bankovku přijmout. Jde především o praktický problém při omezeném množství hotovosti v pokladně.
Hotovostní platby nad 270 000 korun mají omezení
Při držení většího množství hotovosti je potřeba znát také pravidla pro samotné hotovostní platby. Český zákon o omezení plateb v hotovosti stanovuje, že platby přesahující 270 000 korun musí být provedeny bezhotovostně.
Nejde tedy o zákaz mít doma více než 270 000 korun. Limit se týká provádění plateb v hotovosti, nikoli samotného držení peněz.
Za porušení zákona mohou být uloženy sankce. U fyzické osoby může pokuta dosáhnout až 500 000 korun, u právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby až 5 milionů korun.
Rozumná rezerva, nikoli peníze pod matrací
Hotovost tak může mít v domácnosti své místo, zejména jako součást přípravy na situace, kdy nefungují elektronické platební systémy. Státní instituce ale nestanovují jednotnou částku, kterou by měl mít každý člověk doma.
Důležitější než konkrétní suma je podle oficiálních doporučení připravenost na několik způsobů placení. Pokud domácnost hotovost uchovává, měla by zároveň myslet na její zabezpečení před krádeží, požárem nebo jiným poškozením.
Peníze pod matrací proto nejsou automaticky bezpečnější než peníze v bance. Malá hotovostní rezerva může být užitečnou součástí krizové připravenosti, větší částky je však vhodné chránit odpovídajícím způsobem a neukládat je na předvídatelná místa.