Kdo dostává veřejné peníze a v jaké výši? Od srpna 2026 je možné řadu těchto údajů jednoduše dohledat na jednom místě. Ministerstvo financí rozšířilo aplikaci MONITOR o ucelenější přehled dotačních a dalších finančních prostředků poskytovaných z veřejných rozpočtů.
Tři registry na jednom místě: MONITOR zpřehledňuje dotace
Ministerstvo financí 6. srpna 2026 oznámilo rozšíření informačního portálu MONITOR o ucelený Registr dotací. Ten zahrnuje tři oblasti: Státní registr dotací, Územní registr dotací a Registr dotací pro neziskové organizace. Cílem je umožnit veřejnosti jednodušeji zjistit, kdo veřejné prostředky získává, od koho a v jaké výši.
Projekt navazuje na vládní program a rozšiřuje možnosti veřejné kontroly nakládání s penězi státu, obcí a krajů. MONITOR není určen pouze pro neziskové organizace. Vyhledávat v něm lze jednotlivé příjemce i poskytovatele veřejných prostředků.
Ministerstvo financí v čele s Alenou Schillerovou uvádí, že cílem je soustředit informace o veřejných financích na jedno místo a usnadnit jejich kontrolu veřejností.
Jak to funguje? Stačí znát IČO
Chcete zjistit, kolik veřejných prostředků získal například místní sportovní klub, spolek nebo jiná organizace?
V MONITORu lze vyhledávat podle IČO příjemce nebo poskytovatele. U příjemce se následně zobrazí informace o poskytnutých prostředcích a jejich poskytovateli. U územních rozpočtů jsou dostupné například údaje o transferech, peněžních darech a zápůjčkách.
U jednotlivých záznamů lze sledovat například název příjemce, jeho IČO, poskytovatele, druh a výši poskytnutého prostředku. Data lze využít také pro další analytické zpracování a exportovat je do Excelu.
Nejde tedy pouze o jednoduchý seznam dotací. MONITOR nabízí také připravené reporty, ve kterých lze vyhledávat podle příjemce nebo poskytovatele a zvolit konkrétní období.
Co všechno lze zjistit?
Územní registr zahrnuje nejen klasické dotace. Ministerstvo financí zveřejňuje také údaje o příspěvcích, náhradách, peněžních darech a zápůjčkách poskytovaných z rozpočtů krajů, obcí a dobrovolných svazků obcí.
U jednotlivých příjemců tak lze získat poměrně podrobný přehled o tom, jaké prostředky z územních rozpočtů obdrželi a kdo jim je poskytl.
Je ale důležité rozlišovat mezi informací o poskytnutých prostředcích a kompletní účetní dokumentací. MONITOR není databází jednotlivých faktur ani kompletním archivem smluv a účetních dokladů jednotlivých projektů.
Pro hlubší analýzu jsou k dispozici také otevřená data Ministerstva financí. Datové sady Registru dotací obsahují například tabulky příjemců, dotací, rozhodnutí a rozpočtových období a jsou poskytovány ve formátu CSV.
Transparentnost má ale své limity
Nový systém přináší výrazně lepší přehled o veřejných penězích, neznamená však, že v něm už dnes najdete všechny dotace ze všech veřejných rozpočtů.
Ministerstvo financí výslovně uvádí, že data o dotacích poskytovaných ze státních fondů se teprve připravují. Novela vyhlášky má od začátku roku 2027 zajistit jejich sběr a v průběhu roku 2027 mají být tato data postupně zveřejňována.
Teprve po jejich doplnění bude mít MONITOR podle ministerstva ještě komplexnější přehled dotací z veřejných rozpočtů.
Nová data vznikají díky změně výkaznictví
Rozšíření systému souvisí také se změnou finančního výkaznictví územních samospráv.
Od 1. ledna 2026 se ve výkazu FIN 2-12 M používá u vybraných příjmů a výdajů identifikátor partnera. Týká se mimo jiné transferů, tedy například dotací, peněžních darů nebo příspěvků, a také jejich vratek. Identifikace se nevztahuje pouze na neziskové organizace, ale na široký okruh příjemců a poskytovatelů.
Právě tato data umožňují přesněji identifikovat subjekty, mezi nimiž k převodu veřejných prostředků dochází.
Pro příjemce dotací nevzniká samostatná povinnost vyplňovat nový formulář jen proto, aby se údaje objevily v registru. Informace vycházejí z výkaznictví a informačních systémů veřejné správy.
Co si může ověřit každý občan?
Možnosti jsou praktické. Můžete například zjistit:
- kolik veřejných prostředků získal konkrétní spolek nebo organizace,
- kdo mu peníze poskytl,
- kolik prostředků poskytla konkrétní obec či kraj,
- jakého typu byly poskytnuté prostředky,
- kolik bylo poskytnuto a případně kolik prostředků bylo vráceno,
- jak se údaje mění v jednotlivých obdobích.
Ministerstvo financí zároveň zveřejňuje připravené analytické reporty podle poskytovatele a příjemce, což umožňuje porovnávat jednotlivé subjekty nebo vytvářet vlastní analýzy.
Konec neprůhlednosti? Zatím spíše další krok
Nový systém představuje významný posun v dostupnosti informací o veřejných penězích, není však úplným koncem neprůhlednosti. Některé informace v MONITORu stále nenajdete a další datové zdroje se mají do systému teprve přidávat.
Výhodou je především to, že občan už nemusí informace o veřejných prostředcích hledat na mnoha různých místech. U řady příjemců stačí znát jejich IČO a potřebná data lze dohledat v několika krocích.
A právě možnost veřejné kontroly je jedním z hlavních důvodů, proč Ministerstvo financí nový systém rozšiřuje.
Veřejnost tak získává další nástroj, pomocí kterého může kontrolovat, komu a v jaké výši veřejné rozpočty poskytují peníze. S rozšířením systému o další zdroje v roce 2027 by měl být tento přehled ještě úplnější.