Napětí mezi Washingtonem a Pekingem ohledně vlivu na Kubu se v pondělí opět vyostřilo, když čínské ministerstvo zahraničí vystoupilo na obranu svých vztahů s tímto karibským ostrovem a požadovalo okamžité zrušení americké blokády.
Tato reakce přišla poté, co Spojené státy minulý čtvrtek uvalily sankce na pět státních subjektů a osm kubánských úředníků, včetně ministra ozbrojených sil Álvara Lópeze Miery, za údajné usnadňování vojenské spolupráce s protivníky Washingtonu a nákup zbraní pro kubánskou armádu.
Mluvčí čínského ministerstva zahraničních věcí Guo Jiakun označil bilaterální spolupráci za „otevřenou, transparentní a legitimní“ a v prohlášení zveřejněném v pondělí večer vyzval Washington, aby přestal „znovu a znovu házet špínu na ostatní“. Dále zdůraznil, že Čína bude i nadále pevně podporovat Kubu v obraně její národní suverenity a v odmítání jakéhokoli druhu zahraničního vměšování.
Není to poprvé, co se Peking proti těmto obviněním ohradil. Již v předchozích měsících čínské úřady odmítly americká obvinění ohledně údajných zpravodajských aktivit či existence čínských vojenských základen v blízkosti amerického území a vždy trvaly na legitimním a transparentním charakteru svých vztahů s Havanou.
Mezi osoby, kterých se tato nová jednostranná opatření týkají, patří kubánští vojenští atašé v Rusku a Číně, Mónica Milián Gómezová a Waldo Pérez Cortés, spolu s představiteli společností spojených s vojenským aparátem ostrova. Ministr zahraničí Marco Rubio zdůvodnil sankce tím, že Kuba využívá svůj vojenský a zpravodajský aparát ke špionáži proti Spojeným státům a slouží jako platforma, z níž Rusko, Čína a Írán provádějí operace proti americkému území.
Putin označil Fidela Castra za „symbol svobody, spravedlnosti a vlastenectví jak pro samotné Kubánce, tak pro miliony lidí v různých zemích světa“.
Zatímco se diplomatický spor mezi velmocemi vyostřuje, Kuba v pondělí zahájila kolokvium na počest Fidela Castra u příležitosti stého výročí jeho narození, které připadá na 13. srpna. Akce, která potrvá až do uvedeného data, posloužila jako scéna pro přečtení vzkazů zaslaných představiteli Číny a Ruska, dvou hlavních historických spojenců kubánské vlády.
Ruský prezident Vladimir Putin adresoval své dopisy jak bývalému prezidentovi Raúlovi Castrovi, Fidelovu bratrovi, tak současnému prezidentovi Miguelovi Díaz-Canelovi. V nich popsal revolučního vůdce jako „symbol svobody, spravedlnosti a vlastenectví“, který rezonuje u milionů lidí po celém světě. Dopisy přečetl Michail Švidkoj, Putinův zvláštní vyslanec pro kulturní spolupráci, který rovněž sdělil, že „v Rusku se Fidel Castro vždy těšil upřímnému respektu“ díky svému „obrovskému osobnímu přínosu k rozvoji přátelských vztahů“ mezi oběma národy. Putin dále označil Castra za „věrného a spolehlivého přítele“ a zopakoval ruskou solidaritu s kubánským lidem, přičemž zdůraznil, že „v Rusku ctí posvátnou památku Fidela Castra“.
Za čínskou stranu byl pověřen předložením dopisu Si Ťin-pchinga během úvodního dne Liu Haixing, člen Ústředního výboru Komunistické strany a vedoucí jejího mezinárodního oddělení. Čínský vůdce vyzdvihl Castrovu práci „při budování a posilování vztahů ostrova s Čínou“, vztahů, které se podle jeho slov „staly vzorem spolupráce mezi socialistickými zeměmi“.
„Fidelův odkaz zůstane zapsán v dějinách,“ dodal čínský vůdce ve svém dopise.
„Fidelův odkaz zůstane zapsán v dějinách,“ prohlásil Si ve svém poselství a zdůraznil význam, který Peking přikládá osobnosti kubánského vůdce, jenž vládl ostrovu téměř půl století a dodnes patří k nejznámějším a nejkontroverznějším politickým osobnostem 20. století.
Kromě symbolických gest se podpora Kuby ze strany Číny a Ruska promítá do konkrétní materiální pomoci, která je obzvláště důležitá uprostřed závažné energetické krize, kterou tento karibský stát prochází. Díaz-Canel včera vyjádřil Pekingu poděkování za nový dar v podobě 5 000 fotovoltaických systémů, které právě dorazily na ostrov s cílem zmírnit opakující se výpadky elektřiny. Na začátku tohoto roku schválil Si Ťin-pching balíček finanční pomoci v hodnotě 80 milionů dolarů, doplněný o 60 000 tun rýže, což navazuje na 100 milionů dolarů v darech, které Čína již poskytla v roce 2024.
K zmírnění energetické krize přispělo také Rusko: v březnu vyslalo ropný tanker Anatoly Kolodkin, který je předmětem sankcí ze strany Spojených států a který přepravil přibližně 730 000 barelů ropy, tedy standardní měrnou jednotku v mezinárodním obchodu s ropou, z nichž každý odpovídá přibližně 159 litrům. Tato zásilka umožnila zmírnit situaci na přibližně 15 dní a byla jedinou dodávkou ropy, kterou Kuba v posledních měsících obdržela, a to v kontextu stále naléhavějšího nedostatku energie.