Moderní medicína dokáže transplantovat orgány i operovat pomocí robotů, ale v jedné věci zůstává bezmocná. Lidskou krev však stále neumíme uměle vyrobit ani synteticky nahradit plnohodnotně. Bez dobrovolných dárců by se proto nemocnice neobešly. Přesto se mnoho lidí nechá zlákat finanční kompenzací v komerčních centrech. Realita roku 2026 však ukazuje, že bezpříspěvkové dárcovství přináší řadu jiných výhod.
Čtvrtek ráno, sedmá hodina. V transfuzním oddělení Fakultní nemocnice Brno se otevírají dveře a první dárci si sundávají kabáty. Venku ještě tma, uvnitř však začíná rutina, na které závisí lidské životy. V nemocnicích každý den probíhá boj o čas, v chirurgii, traumatologii i onkologii. A právě tehdy přichází na řadu krev, kterou současná medicína nedokáže plnohodnotně nahradit.
V České republice se ročně spotřebují transfuzní přípravky z více než 600 000 odběrů krve či jejích složek. Bez nich by řada zdravotnických výkonů nebyla možná. Pro dárce to znamená jediné, jejich rozhodnutí může přímo pomoci konkrétnímu pacientovi.
Proč se o finančních výhodách bezpříspěvkového dárcovství tolik nemluví?
Kolem finančních kompenzací za darování krve panuje řada mýtů. Mnoho lidí dává přednost placenému dárcovství plazmy v komerčních centrech, kde získávají finanční náhradu za odběr. Existují však jiné výhody, které bezpříspěvkové dárcovství finančně zvýhodňují.
Za odběr krve se dárci neposkytuje odměna. Zákon však umožňuje náhradu prokazatelných výdajů spojených s odběrem, například cestovních nákladů, a současně poskytuje bezpříspěvkovým dárcům některé další výhody.
Jednou z nich je možnost odečíst si hodnotu bezúplatného odběru od základu daně z příjmů. V roce 2026 činí hodnota jednoho odběru pro účely tohoto daňového zvýhodnění 3 000 Kč, přičemž celkový rozsah odpočtů je omezen zákonem.
Nejde však o částku, kterou by dárce dostal přímo vyplacenou. Pokud například zaměstnanec uskuteční čtyři bezúplatné odběry, může si od základu daně odečíst celkem 12 000 Kč. Při patnáctiprocentní sazbě daně to odpovídá maximální úspoře 1 800 Kč na dani. Výsledek tedy není 12 000 korun, které by dárce získal přímo, ale až 1 800 korun nižší daňová povinnost při patnáctiprocentní sazbě.
Dalším významným benefitem je pracovní volno s náhradou mzdy, pokud odběr zasahuje do pracovní doby zaměstnance.
Placené volno není automaticky celý den
V souvislosti s dárcovstvím se často šíří nepřesné informace. Zákoník práce řadí darování krve mezi osobní překážky v práci z důvodu obecného zájmu. Zaměstnanci za splnění zákonných podmínek náleží pracovní volno s náhradou mzdy na nezbytně nutnou dobu cesty k odběru, samotného odběru a cesty zpět a případného zotavení.
Nárok se však vztahuje pouze na dobu, která skutečně zasahuje do pracovní doby zaměstnance. Pokud například člověk absolvuje odběr mimo svou pracovní dobu, neznamená to automaticky vznik nároku na náhradní den volna. Rozhodující je, zda a v jakém rozsahu cesta, odběr a případné zotavení zasahují do pracovní doby, a to v době 24 hodin od nástupu cesty k odběru.
Podmínky se proto mohou lišit podle konkrétní situace zaměstnance a jeho pracovní doby.
Kolik může bezpříspěvkový dárce za rok získat?
Představme si zaměstnance, který má hrubou mzdu 45 000 Kč měsíčně a během roku daruje krev čtyřikrát. Pokud každý odběr zasáhne do jeho pracovní doby a splní zákonné podmínky pro poskytnutí pracovního volna, může získat volno s náhradou mzdy za nezbytně nutnou dobu související s odběrem.
K tomu může při čtyřech bezúplatných odběrech využít daňový odpočet v celkové hodnotě 12 000 Kč od základu daně. Při patnáctiprocentní sazbě to představuje až 1 800 Kč na nižší daňové povinnosti.
Výsledná finanční výhoda proto závisí na konkrétní mzdě, daňové situaci, délce pracovního volna a podmínkách zaměstnavatele. Nelze ji jednoduše zaměňovat za přímou finanční odměnu za odběr.
Kromě toho mohou zdravotní pojišťovny nabízet bezpříspěvkovým dárcům vlastní příspěvky nebo jiné benefity. Jejich výše a podmínky se však mohou měnit, a proto je vždy nutné ověřit aktuální nabídku konkrétní pojišťovny.
Kolikrát ročně lze darovat krev?
Frekvence odběrů má své limity. Obecně mohou muži darovat plnou krev nejvýše pětkrát ročně a ženy čtyřikrát ročně. Mezi dvěma odběry plné krve musí být dodržen minimální interval. Konkrétní transfuzní pracoviště však mohou mít přísnější intervaly.
O vhodnosti odběru vždy rozhoduje zdravotnický personál podle aktuálního zdravotního stavu dárce a dalších okolností. Základní podmínky proto nelze chápat jako automatickou záruku, že každý člověk splňující určitý věk nebo hmotnost bude k odběru přijat.
Co se děje s krví po odběru?
Cesta darované krve od dárce k pacientovi je technologicky náročná. Odebraná krev se zpracovává tak, aby z ní bylo možné získat jednotlivé transfuzní přípravky, například červené krvinky, krevní destičky a plazmu.
Každý odběr zároveň prochází laboratorním vyšetřením. Kontroluje se mimo jiné přítomnost infekcí, které by mohly představovat riziko pro příjemce transfuzního přípravku. Krevní přípravky proto mohou být použity až po splnění všech stanovených bezpečnostních podmínek.
Plazma určená k transfuznímu použití se uchovává za přesně stanovených podmínek a jednotlivé krevní složky mají rozdílné požadavky na skladování a dobu použitelnosti.
Kdo krev darovat nemůže?
Existuje celá řada dočasných i trvalých překážek, které mohou člověka z dárcovství vyřadit. Důvodem může být například prodělané onemocnění, užívání některých léků, nedávné tetování či piercing, některé lékařské zákroky nebo pobyt v zahraničí.
Podmínky pro odběr proto vždy posuzuje konkrétní transfuzní pracoviště. Některé překážky jsou pouze dočasné, jiné mohou být trvalé. Rozhodující je aktuální zdravotní stav dárce a pravidla platná pro konkrétní typ odběru.
V České republice se ročně spotřebují transfuzní přípravky z více než 600 000 odběrů krve či jejích složek. Lidskou krev stále neumíme uměle vyrobit ani plnohodnotně synteticky nahradit. Dobrovolní dárci tak zůstávají nenahraditelnou součástí moderního zdravotnictví.
A přestože za bezpříspěvkové darování krve nevzniká nárok na klasickou finanční odměnu, dárci mohou využít daňový odpočet, pracovní volno s náhradou mzdy a případné další benefity zdravotních pojišťoven. Jejich přesná hodnota se však odvíjí od konkrétní situace dárce a aktuálních pravidel.