Stát nabízí několik legálních způsobů, jak si budoucí důchod zvýšit anebo si alespoň pohlídat, aby při jeho výpočtu nebyla přehlédnuta část odpracovaných let či evidovaných příjmů. Některé možnosti mohou v dlouhodobém horizontu znamenat stovky až tisíce korun měsíčně navíc. Přesto o nich řada lidí začne přemýšlet až krátce před odchodem do penze.
Čtvrtek večer, konec února 2026. Paní Jana sedí u kuchyňského stolu a dívá se na údaje o své důchodové situaci. Čísla jsou nižší, než si představovala. Celý život pracovala, odváděla pojistné a nyní přemýšlí, zda mohla pro svou budoucí penzi udělat něco jinak.
Odpověď přitom nemusí spočívat jen ve vyšším příjmu. Výši starobního důchodu ovlivňuje především délka doby důchodového pojištění a výše výdělků, které vstupují do výpočtu. Proto má smysl průběžně kontrolovat, zda Česká správa sociálního zabezpečení eviduje všechny důležité údaje.
Průměrný důchod letos přesáhne 21 tisíc korun
Od ledna 2026 se starobní důchody zvýšily. Průměrný starobní důchod dosahuje 21 839 korun měsíčně. Základní výměra činí 4 900 korun a procentní výměra se odvíjí od doby pojištění a výdělků konkrétního člověka. Procentní výměra byla od ledna 2026 zvýšena o 2,6 %.
Současně se mění pravidla pro výpočet nově přiznávaných důchodů. U důchodů přiznávaných v roce 2026 činí sazba za každý celý rok doby pojištění 1,495 % výpočtového základu, nikoli dříve používaných 1,5 %. Tato sazba se v dalších letech bude postupně snižovat v návaznosti na důchodovou reformu.
Pro vznik nároku na řádný starobní důchod je přitom obecně potřeba získat alespoň 35 let důchodového pojištění včetně započitatelných náhradních dob, případně splnit alternativní podmínku 30 let pojištění bez náhradních dob. Konkrétní důchodový věk se pak určuje podle data narození a u některých žen také podle počtu vychovaných dětí.
Bonus pro pracující důchodce už nefunguje stejně jako dřív
Mezi lidmi stále koluje informace, že pracující důchodce automaticky získává zvýšení penze o 0,4 % za každých 360 odpracovaných dnů. Toto pravidlo se od 1. ledna 2025 změnilo.
U lidí, kteří již pobírají starobní důchod a současně pracují, bylo původní zvyšování důchodu nahrazeno slevou na pojistném ve výši 6,5 % z vyměřovacího základu zaměstnance. U OSVČ činí sleva rovněž 6,5 %. Praktickým výsledkem je vyšší čistý příjem z práce, nikoli automatické další zvyšování pobíraného důchodu.
Existuje však jiná možnost, jak si penzi významně zvýšit.
Jak získat až 6 procent za rok práce navíc
Pokud člověk dosáhne důchodového věku, vznikne mu nárok na starobní důchod, ale důchod si zatím nenechá vyplácet a dál vykonává výdělečnou činnost, může si svou budoucí penzi zvýšit.
Za každých 90 kalendářních dnů výdělečné činnosti po vzniku nároku na důchod se procentní výměra zvýší o 1,5 % výpočtového základu. Za čtyři celé takové úseky, tedy přibližně za rok, jde o zvýšení o 6 % výpočtového základu.
Pokud by například výpočtový základ činil 20 000 korun, představovalo by zvýšení za 360 kalendářních dnů 1 200 korun měsíčně. Jde však o modelový výpočet, skutečné zvýšení konkrétního důchodu závisí na jeho individuálních parametrech.
Do potřebných 90 kalendářních dnů se navíc započítává pouze výdělečná činnost splňující zákonné podmínky. Proto není možné jednoduše tvrdit, že každý rok strávený po dosažení důchodového věku automaticky znamená šestiprocentní zvýšení penze.
Zkontrolujte si, co o vás stát skutečně eviduje
Jedním z nejdůležitějších kroků je kontrola údajů vedených Českou správou sociálního zabezpečení. Chybějící doba pojištění nebo nesprávně evidované údaje mohou mít na výslednou penzi vliv.
ČSSZ nabízí prostřednictvím ePortálu a důchodové aplikace možnost získat přehled o evidovaných dobách pojištění a dalších údajích důležitých pro budoucí důchod. Pokud člověk zjistí nesrovnalost, je vhodné začít ji řešit co nejdříve, nikoli až několik dní před podáním žádosti o důchod.
Chybějící roky lze někdy doplnit dobrovolným pojištěním
V některých situacích je možné využít dobrovolné důchodové pojištění. Nejde však o univerzální možnost, jak si libovolně „dokoupit“ libovolný počet let. Zákon stanovuje konkrétní podmínky, kdy je možné se k dobrovolnému pojištění přihlásit a za jak dlouhou dobu lze pojistné zpětně doplatit.
ČSSZ pro rok 2026 uvádí minimální měsíční pojistné na dobrovolné důchodové pojištění ve výši 3 428 korun. U zpětného doplacení záleží na důvodu a konkrétní situaci pojištěnce. Bez uvedení důvodu lze obecně doplatit nejvýše jeden rok bezprostředně před podáním přihlášky, zatímco u některých zákonem vymezených situací platí odlišná pravidla.
Proto není vhodné rozhodovat o doplacení pouze podle jednoduchého výpočtu „zaplatím několik desítek tisíc a dostanu několik stovek měsíčně navíc“. Nejprve je potřeba zjistit, zda daná doba vůbec chybí, zda ji lze doplatit a jaký dopad by doplacení na důchod skutečně mělo.
Pozor na studium a další náhradní doby
Ne každé období, kdy člověk nepracoval, se dnes hodnotí pro důchod stejně. Například studium získané po 31. prosinci 2009 se pro starobní důchod standardně jako náhradní doba pojištění nezapočítává.
Naopak osobní péče o dítě do čtyř let věku patří mezi náhradní doby, které se pro důchodové účely započítávají. Také některá období evidence na Úřadu práce mohou být pro důchod započitatelná, ovšem za zákonem stanovených podmínek a v omezeném rozsahu.
Právě proto se vyplatí nespoléhat na jednoduché pravidlo „nepracoval jsem, takže se mi rok nepočítá“ nebo naopak „byl jsem evidovaný, takže se mi všechno automaticky započítá“. Rozhodující jsou konkrétní zákonné podmínky.
OSVČ: nižší záloha neznamená vyšší důchod
U podnikatelů se v roce 2026 změnila minimální výše sociálních odvodů. Původně byla minimální záloha pro hlavní činnost stanovena na 5 720 korun měsíčně. Po změně zákona se minimální vyměřovací základ vrátil ze 40 % na 35 % průměrné mzdy a minimální záloha se snížila na 5 005 korun měsíčně. Změna se vztahuje zpětně od začátku roku a vzniklé přeplatky mohou být využity na budoucí zálohy nebo za splnění podmínek vráceny.
Nižší povinný odvod však současně znamená, že OSVČ odvádí pojistné z nižšího základu. Výše budoucího důchodu totiž souvisí nejen s počtem let pojištění, ale také s výdělky a vyměřovacími základy, ze kterých bylo pojistné odváděno.
Proto není možné jednoduše říci, že každý živnostník si má povinně platit více. Rozhodnutí, zda a jak si vyměřovací základ navýšit, je vždy individuální a závisí také na dalších příjmech, úsporách a způsobu zajištění na stáří.
Nestačí spoléhat jen na státní důchod
Státní důchod zůstává důležitou součástí příjmů ve stáří, ale není jediným nástrojem, jak si vytvořit finanční rezervu. Kdo chce být v penzi méně závislý pouze na průběžném důchodovém systému, může využít také vlastní spoření a investování.
Jednou z možností je doplňkové penzijní spoření, u něhož lze při splnění zákonných podmínek získat státní příspěvek. Další možnost představuje dlouhodobý investiční produkt (DIP), který umožňuje investovat například do cenných papírů a využívat daňové zvýhodnění.
U produktů spoření na stáří lze za splnění podmínek využít společný daňový limit až 48 000 korun ročně. Samostatný limit se týká příspěvků zaměstnavatele, které jsou za stanovených podmínek osvobozeny od daně z příjmů až do 50 000 korun ročně.
Smyslem těchto produktů však není nahradit kontrolu důchodového konta. Jsou spíše další vrstvou finančního zabezpečení.
Nejlepší čas na kontrolu je ještě před důchodem
Výši budoucí penze nelze ovlivnit jedním jednoduchým trikem. Rozhodují roky pojištění, výdělky, datum přiznání důchodu a další okolnosti. Některé věci ale člověk skutečně ovlivnit může, například včasnou kontrolu údajů vedených ČSSZ, pokračování ve výdělečné činnosti po dosažení důchodového věku bez pobírání důchodu nebo vlastní finanční rezervu na stáří.
A právě proto se vyplatí nezačínat s důchodem až ve chvíli, kdy už člověk drží v ruce rozhodnutí o jeho přiznání. Čím dříve si zkontrolujete svou evidovanou dobu pojištění a zjistíte, jaká pravidla se na vás vztahují, tím více prostoru máte případné nesrovnalosti napravit.
Paní Jana dnes sedí u stejného stolu. Čísla na obrazovce ji již tolik nepřekvapují. Ví, co výši jejího důchodu ovlivňuje, co může ještě změnit a na co už je pozdě.