Sedíte v práci, řešíte své soukromé záležitosti a netušíte, že každý váš klik, bankovní výpis nebo zdravotní zpráva končí v rukou soukromé firmy. Na jednom z klíčových resortů se přesně toto stalo realitou. Celá kauza však skrývá ještě hlubší právní past, která může odpovědné úředníky poslat před soud.
Pracujete u počítače a věříte, že vaše soukromí je chráněno zákonem. Na jaře roku 2026 se však na Ministerstvu zdravotnictví České republiky odehrál scénář, který otřásl důvěrou tamních zaměstnanců. Bez jejich vědomí byl spuštěn plošný a skrytý monitoring, který sledoval každý jejich krok.
Když se bezpečnostní audit změní v zásah do soukromí
Oficiálně byl tento krok prezentován jako standardní bezpečnostní audit či analýza využití fondu pracovní doby.
Realita však byla podle zjištění mnohem dramatičtější.
Skrytý monitoring, který probíhal od 7. dubna do 12. května 2026, zasahoval i do mimopracovní doby, včetně večerů a víkendů. Zaměstnanci v petici upozornili, že systém zachycoval extrémně citlivá osobní data, jako jsou bankovní výpisy, zdravotní zprávy či soukromá komunikace.
Celou zakázku v hodnotě 753 000 Kč bez DPH (911 130 Kč s DPH) zadalo ministerstvo firmě Ryant s.r.o., která v oblasti IT auditů působí již od roku 2001.
Klíčovými postavami na straně zadavatele byli ministr zdravotnictví Mgr. et Mgr. Adam Vojtěch, MHA, a státní tajemník PhDr. Stanislav Měšťan, LL.M. Celému projektu navíc vyjádřil plnou podporu předseda vlády Ing. Andrej Babiš.
Právní past jménem Registr smluv
Celý plán však narazil na zásadní právní překážku, která z běžného auditu vytvořila kauzu s možnými trestněprávními důsledky. Ministerstvo totiž porušilo zákon o registru smluv.
Objednávka byla uzavřena 18. března 2026, ale úřad ji v zákonné 30denní lhůtě, ani v následné tříměsíční propadné lhůtě do 18. června 2026, nezveřejnil. Smlouva se tak stala od počátku neplatnou.
Jak takový právní a finanční dopad vypadá v praxi?
Státní úřad uzavře objednávku na IT služby za 911 130 Kč s DPH. Pokud ji do tří měsíců nezveřejní v registru, smlouva je ze zákona absolutně neplatná od samého počátku. Přesto úřad v dubnu a květnu přijme plnění a fakturu proplatí.
Vyplacení této částky z veřejného rozpočtu na základě neplatné smlouvy pak představuje bezdůvodné obohacení na straně firmy a porušení rozpočtové kázně na straně úřadu. Odpovědný úředník, který proplacení schválil, tak čelí osobní odpovědnosti za škodu způsobenou státu.
Narychlo šitá dohoda a trestní oznámení
Když na nesrovnalosti začali upozorňovat novináři ze Seznam Zpráv, ministerstvo se pokusilo situaci narychlo zachránit.
Dne 6. srpna 2026 zveřejnilo dohodu o narovnání. Podle právních expertů však dodatečná dohoda nemůže zhojit nezákonnost předchozího finančního plnění.
Celá věc vyvrcholila 10. srpna 2026, kdy nezisková organizace Hlídač státu podala na ministerstvo trestní oznámení pro podezření ze zneužití pravomoci úřední osoby a porušení povinnosti při správě cizího majetku.
Tento incident navíc není v historii státní správy ojedinělý. Společnost Ryant s.r.o. realizovala podobné audity již v minulosti. V roce 2015 si ji na Ministerstvu financí najal tehdejší ministr Andrej Babiš, což vedlo k propuštění deseti úředníků.
V roce 2019 pak Ministerstvo zdravotnictví pod vedením Adama Vojtěcha uzavřelo s touto firmou smlouvu na 390 000 Kč bez DPH, kterou rovněž opomnělo zveřejnit v Registru smluv. V roce 2021 pak státní tajemník Stanislav Měšťan sice monitoring oznámil předem, ale nynější skrytá forma vyvolala masivní odpor.
Hněv veřejnosti a nekompromisní postoj odborníků
Reakce veřejnosti na sociálních sítích na sebe nenechaly dlouho čekat. Slova jednoho z občanů mluví za vše:
To není den, aby nevyplaval nějaký podvod současné vlády. A zaplatí to KDO??? Smím hádat? Opět daňoví poplatníci a sedět nepůjde nikdo?
K celé situaci se nekompromisně vyjádřil také Michal Bláha, ředitel neziskové organizace Hlídač státu:
„Tady se nebavíme o složitém zákonu o veřejných zakázkách, kde se mohou právníci přít o výklad desítek ustanovení. Zákon o registru smluv obsahuje velmi jednoduchá pravidla. Je nepřijatelné, aby je úřad opakovaně vědomě porušoval a nechal netransparentně utrácet veřejné peníze. V této kauze jde z hlediska rozpočtu o menší částku, ovšem resort tím v podstatě dává návod k obcházení pravidel dalším veřejným institucím, kde už může jít o částky mnohem vyšší. To nelze jen tak přejít,“ říká Michal Bláha.
Kauza tak znovu otevírá otázku, kde končí oprávněná kontrola státního úřadu a začíná nepřijatelný zásah do soukromí zaměstnanců. Ministerstvo zdravotnictví nyní bude muset vysvětlit nejen samotný způsob monitoringu, ale také okolnosti zakázky a nakládání s veřejnými penězi. Případné pochybení navíc mohou prověřit příslušné úřady a orgány činné v trestním řízení. O tom, zda šlo skutečně o porušení zákona a kdo za něj ponese odpovědnost, tak zřejmě ještě není rozhodnuto.