Ukrajinské drony v posledních dnech pronikly až k oblasti kolem Gelendžiku, kde se nachází luxusní komplex spojovaný s Vladimirem Putinem. Kyjev podle dostupných informací nezamířil přímo na samotné sídlo, ale podařilo se mu zasáhnout ruské systémy protivzdušné obrany a elektronického boje, které ho chrání. Jen o několik dní později Ukrajina vyslala Moskvě přes prostředníka nabídku na omezení útoků v Černém moři.
Ukrajinské údery v krátkém čase spojily vojenský tlak hluboko na ruském území s diplomatickou iniciativou. Zatímco první část operace měla podle dostupných údajů oslabit ruskou obranu a ukázat, že ani oblast kolem Putinova černomořského útočiště není mimo dosah ukrajinských dronů, druhá nabídla cestu ke zklidnění situace alespoň na moři.
Ukrajina se dostala až k ochraně Putinova paláce
V noci na 9. srpna ukrajinské drony podle dostupných zpráv zasáhly ruský systém protivzdušné obrany S-400 poblíž Gelendžiku. Nejde přitom o obyčejnou vojenskou techniku. Systém je určen k ochraně vzdušného prostoru před letadly, drony i střelami a podle dostupných zpráv byl rozmístěn přibližně 20 kilometrů od areálu známého jako „Putinův palác“ na pobřeží Černého moře.
Samotné sídlo se nachází u mysu Idokopas poblíž Gelendžiku. Vladimir Putin přímé vlastnictví komplexu dlouhodobě odmítá, přesto je s ním veřejně spojován.
Význam zásahu spočívá především v tom, že Ukrajina podle vojenského analytika Jana Matvějeva nejprve odstranila významný systém elektronického boje a následně dokázala zasáhnout S-400. Odborník uvedl, že zničení rušičky mohlo otevřít cestu k dalším útokům na protivzdušnou obranu.
Nyní je Putinův palác nechráněný,
uvedl. Zároveň je důležité dodat, že tvrzení o úplném odkrytí komplexu neznamená, že by celé okolí zůstalo bez jakékoli protivzdušné obrany. Putinovo sídlo je nadále bezpečné, přesto měl zásah obranných systémů velký vojenský i psychologický význam na obou stranách.
Úder na Novorossijsk
Ukrajinská operace nebyla omezena pouze na okolí Gelendžiku. V noci na 12. srpna podnikly ukrajinské síly rozsáhlý útok na Novorossijsk, jednu z hlavních zbývajících základen ruské Černomořské flotily. Podle ukrajinských tvrzení byly zasaženy ruské lodě, protivzdušná obrana i další vojenská infrastruktura. Útok poškodil několik plavidel a zároveň vedl k přerušení provozu hlavních obilných terminálů v přístavu.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj označil operaci za unikátní a zdůraznil, že ukrajinské síly stále zdokonalují vlastní dronové technologie. Podle Kyjeva měl útok omezit schopnost ruské flotily operovat v Černém moři.
Zasažení Novorossijsku má větší význam než jen vojenský: přístav je důležitým centrem ruského vývozu obilí a zároveň energetickým uzlem. Po útoku proto došlo k omezení provozu tamních obilných terminálů.
Nabídka částečného příměří
13. srpna Ukrajina prostřednictvím nejmenované třetí strany nabídla Rusku vzájemné zastavení útoků na civilní cíle a lodě v Černém moři. Reuters uvádí, že Kyjev v době zveřejnění stále čekal na odpověď Moskvy.
Nabídka neznamená příměří v celé válce ani ukončení ukrajinských útoků na ruské vojenské cíle. Jde o podstatně užší návrh, který má pro Kyjev značný ekonomický význam. Ruské údery na ukrajinské přístavy a lodě výrazně narušily vývoz obilí.
Návrh ukrajinské strany ukazuje, že Kyjev se snaží využít vojenského tlaku k vyjednávání. Ukrajina současně zvyšuje tlak na ruské vojenské a energetické cíle hluboko v týlu a nabízí Moskvě omezenou dohodu, která by snížila riziko útoků na civilní lodní dopravu.
