Německo přitvrdilo proti Rusku. Po útoku dronů zavře konzulát a zpřísní vstup Rusům

Německo přitvrdilo proti Rusku. Po útoku dronů zavře konzulát a zpřísní vstup Rusům

Zdroj obrázku: Runawayphill/Shutterstock

Německo tvrdí, že za srpnovým incidentem na letišti Leipzig/Halle stáli lidé jednající jménem ruských státních struktur. Je to vůbec poprvé, co Berlín takto otevřeně připsal Rusku odpovědnost za konkrétní útok na jeho území. Reakcí bylo uzavření ruského generálního konzulátu v Bonnu, ukončení působení Ruského domu v Berlíně a zpřísnění kontrol při vstupu ruských občanů do země. Moskva obvinění odmítá a hrozí odvetou.


4. srpna na letišti Leipzig/Halle byly v bezpečnostním prostoru poblíž ukrajinského nákladního letounu objeveny drony. Jeden z nich byl vybaven přibližně 600 gramy výbušniny. Německé úřady následně nalezly další zařízení a případ začaly vyšetřovat jako možný útok na logistickou infrastrukturu využívanou také pro podporu Ukrajiny. Německý ministr vnitra Alexander Dobrindt po téměř měsíčním vyšetřování uvedl, že vše ukazuje na ruskou zodpovědnost.

„Konfigurace dronu, různé komponenty, výbušniny a kybernetické technologie – to vše známe z jiných ruských hybridních operací a z války proti Ukrajině,“ prohlásil.

Od spolupráce k otevřenému nepřátelství

Před ruskou invazí na Ukrajinu byly Německo a Rusko spojovány především rozsáhlými energetickými a obchodními vztahy. Německý průmysl byl výrazně závislý na ruském plynu a ropě. V únoru 2022 byl však tento model spojenectví prakticky zničen. Tehdejší kancléř Olaf Scholz označil ruský útok za zásadní obrat v německé bezpečnostní politice.

Následovalo postupné odstřižení od ruských energetických dodávek, rozsáhlé sankce a výrazné zvýšení německé vojenské podpory Ukrajině. Německo se zároveň začalo výrazně více podílet na evropském posilování obrany. Ekonomické vazby s Moskvou se propadly a podle Německé rady pro zahraniční vztahy (DGAP) jsou dnes vztahy v prakticky všech oblastech na minimu.

Současná situace však není pouze další diplomatickou roztržkou. Berlín začíná ruské aktivity vnímat jako součást širší hybridní války, která má kombinovat špionáž, sabotáže, kybernetické útoky, dezinformace a útoky na kritickou infrastrukturu. Cílem těchto aktivit má být podle Němců mimo jiné oslabit společenskou soudržnost a podporu Ukrajiny.

Berlín zavírá dveře Rusům

Nejviditelnějším důsledkem posledního incidentu je uzavření ruského generálního konzulátu v Bonnu. Německý ministr zahraničí Johann Wadephul oznámil, že Berlín vypoví dohodu, na jejímž základě funguje Ruský dům v Berlíně, kulturní a informační centrum na Friedrichstraße.

„Ruský generální konzulát v Bonnu bude 18. září uzavřen. Smlouva o Ruském domě v Berlíně bude vypovězena,“ řekl doslova politik. Německo zároveň oznámilo, že zpřísní vstupní kontroly pro ruské občany.

Podle dosavadních informací nejde o plošný zákaz vstupu všech Rusů, ale o přísnější režim, který má být součástí širší bezpečnostní reakce. Berlín chce navíc na úrovni Evropské unie prosadit zařazení dalších ruských osob na sankční seznamy a pokračovat v tlaku na takzvanou ruskou stínovou flotilu, která pomáhá Moskvě obcházet západní sankce.

Německo tentokrát nepostupuje samo. Wadephul uvedl, že Berlín své kroky koordinoval s evropskými partnery a získal jejich podporu. NATO vyjádřilo Německu solidaritu a podobně reagovali také představitelé dalších evropských zemí. Pokud se podaří německé závěry promítnout do dalších unijních sankcí, může mít případ výrazně širší dopad.

Moskva obvinění odmítá

Rusko německé obvinění zcela odmítá. Ruské velvyslanectví v Berlíně označilo tvrzení o ruské odpovědnosti za nepodloženou a absurdní provokaci. Ruský velvyslanec Sergej Něčajev podle Moskvy odmítl německé závěry a označil přijatá opatření za bezprecedentní eskalaci vztahů. Moskva zároveň varovala, že německé kroky nezůstanou bez následků.

Opatření oznámená německou stranou představují bezprecedentní eskalaci rusko-německých vztahů a nezůstanou bez odpovědi. Za případné následky ponese plnou odpovědnost německá vláda.

Německá vláda však nadále tvrdí, že má vedle kriminalistických poznatků také informace zpravodajských služeb, podle nichž lidé zapojení do operace jednali jménem ruských státních struktur. Johann Wadephul zároveň zdůraznil, že Berlín incident nepovažuje za izolovaný případ, ale za součást širšího vzorce ruských hybridních operací v Evropě.

Zdroje článku

Reklama

Reklama

Reklama

 
#