V mateřských školách zůstávalo každé čtvrté šestileté dítě. Teď přichází tvrdý zlom. Nová pravidla staví rodiče před zeď, ale málokdo ví, že osud jejich potomka může v přechodném období ovlivnit jediné datum v kalendáři.
Čtvrtek večer, lednová tma za okny. Matka sedí u kuchyňského stolu a listuje dokumenty z poradny. Dcera Klára je drobná, stydlivá a špatně vyslovuje sykavky. Zápis do školy se koná za pár týdnů. Sousedka říkala, že její syn loni dostal odklad bez problémů, stačilo razítko od pediatra. Matka ale tuší, že tentokrát to bude jinak.
A má pravdu. Klára se narodila 15. února 2020. To znamená, že při zápisu v roce 2026 spadá do skupiny dětí, na které se vztahují přísnější pravidla pro odklad školní docházky. Legislativní změny totiž od základů mění podmínky, za nichž lze nástup do první třídy odložit. Zatímco ještě před několika lety se odklad týkal téměř každého čtvrtého šestiletého dítěte, jeho podíl postupně klesá.
Ve školním roce 2021/2022 se odklad týkal 24,1 procenta šestiletých dětí, zatímco v září 2025 už to bylo jen 17,7 procenta. A právě další změny mají počet odkladů ještě výrazněji omezit.
Zákon, který přepsal pravidla přes noc
Zákon č. 239/2025 Sb. vstoupil v platnost 1. září 2025. Přinesl významné změny v oblasti zápisů do základních škol a odkladů povinné školní docházky. Zápisy do základních škol se nově konají v období od 15. ledna do 15. února, což si rodiče poprvé vyzkoušeli na začátku roku 2026.
Jednou z důležitých změn je také konec takzvaného dodatečného odkladu. Od 1. září 2025 už není možné v průběhu prvního pololetí rozhodnout o dodatečném odkladu a vrátit dítě tak zpět do mateřské školy. Výjimkou bude situace, kdy zdravotní stav dítěte v průběhu prvního ročníku neumožní jeho pravidelnou účast ve vyučování a zároveň budou splněny zákonné podmínky včetně příslušných doporučení.
Podle odborníků může být zrušení dodatečných odkladů významné také z psychologického hlediska. „Pro dítě je dodatečný odklad obrovský pocit selhání. Po nástupu do školy si vytváří celoživotní vztah ke vzdělávání, a když už v prvním ročníku selže a vrací se do školky, tak tento negativní zážitek v něm zůstává,“ vysvětluje PhDr. Lenka Felcmanová, Ph.D., předsedkyně organizace SOFA.
Mýtus, který obchází školky: Kdy platí nová pravidla a kdy ne
Mezi rodiči se šíří představa, že nová přísnější pravidla platí od roku 2026 okamžitě pro všechny děti bez rozdílu. Skutečnost je ale složitější. Nová pravidla nabíhají postupně podle data narození dítěte.
U zápisů na jaře 2026 se přísnější režim týká dětí narozených do 31. března 2020. Děti narozené od 1. dubna 2020 mohou v přechodném období získat odklad za podmínek, které jsou mírnější než u dětí narozených před tímto datem.
Právě proto může rozdíl několika týdnů v datu narození v přechodném období znamenat rozdíl v tom, podle jakých pravidel se žádost o odklad posuzuje.
Výrazně se mění také požadavky na dokumentaci. Rodiče musí k žádosti doložit doporučující posouzení lékaře jiného než praktického lékaře pro děti a dorost či pediatra, nebo klinického psychologa, které potvrzuje, že zdravotní stav dítěte dlouhodobě neumožňuje jeho účast ve vyučování. Současně je potřeba i doporučující posouzení školského poradenského zařízení.
Samotná běžná školní nezralost nebo logopedická vada proto automaticky neznamenají nárok na odklad.
Příběh Kláry a Matyáše: Jak jedno datum změní osud
Vraťme se ke Kláře. Narodila se 15. února 2020. U zápisu v lednu 2026 její rodiče dorazí s nadějí. Dcera je drobná, stydlivá a špatně vyslovuje sykavky. Chtějí pro ni odklad z důvodu školní nezralosti.
Ředitel je však informuje, že samotná školní nezralost ani logopedická vada nejsou podle nových pravidel dostatečným důvodem pro odklad. Rodiče by museli doložit zákonem požadovaná doporučení, včetně posouzení zdravotního stavu specialistou a doporučení školského poradenského zařízení. Klára žádný takový zdravotní důvod nemá.
Odklad proto nedostane a v září 2026 nastupuje do první třídy.
Naopak Matyáš se narodil 12. dubna 2020, tedy jen několik týdnů po Kláře. Tento rozdíl může být v přechodném období zásadní, protože se na něj vztahují jiné podmínky pro posouzení žádosti o odklad. Pokud jeho rodiče splní příslušné podmínky a doloží požadovaná doporučení, může odklad získat.
Dvě děti narozené jen s několikatýdenním odstupem tak mohou v přechodném období podléhat odlišným pravidlům.
Asistenti ve třídách a konec přípravek: Co školy čeká
Cílem změn je snížit podíl odkladů. V září 2025 to bylo 17,7 procenta, což představovalo necelých 21 tisíc dětí. Ministerstvo školství chce tento podíl postupně přiblížit úrovni běžné v řadě evropských zemí.
Aby školy dokázaly lépe pracovat s různorodými kolektivy, přichází také změny v podpoře žáků. V běžné třídě základní školy, do které je zařazeno nejméně 15 žáků prvního ročníku, bude vedle učitele působit i asistent pedagoga. Jeho přímá pedagogická činnost bude činit 20 hodin týdně a další dvě hodiny budou připadat na nepřímou pedagogickou činnost.
Změny se dotknou také přípravných tříd. Přípravné třídy základních škol mají být definitivně zrušeny k 1. září 2029.
Promění se rovněž některá pravidla hodnocení a opakování ročníku. Od 1. září 2026 se ruší možnost opakování prvního ročníku základní školy, s výjimkou vážných zdravotních důvodů. Od školního roku 2027/2028 se v první třídě zavádí výhradně slovní hodnocení, které se od roku 2028/2029 rozšíří také do druhých tříd.
Pro zajištění plynulého přechodu mezi mateřskou a základní školou má ředitel základní školy nově povinnost vyžádat si od mateřské školy výsledky pedagogické diagnostiky zapsaného dítěte. Cílem je umožnit škole lépe reagovat na vzdělávací potřeby dítěte už od jeho nástupu.
Statistiky, které ukazují proměnu českého školství
Reforma přichází v době demografických změn. V mateřských školách bylo k září 2025 zapsáno 347,8 tisíce dětí, šlo o první pokles pod hranici 350 tisíc od školního roku 2012/2013. Na základních školách studovalo 1 002,9 tisíce žáků. Zatímco na prvním stupni počet dětí rostl na 590,3 tisíce, na druhém stupni jich bylo 412,7 tisíce.
Podíl cizinců v mateřských školách činil 6,2 procenta a na základních školách 7,7 procenta. Počet učitelů na základních školách vzrostl za posledních deset let o 27,3 procenta, zatímco počet žáků se ve stejném období zvýšil o 13,9 procenta.
Učitelské sbory však stárnou. Podíl učitelů základních škol ve věku 60 let a více se za posledních deset let zvýšil z 6,8 % na 15,1 %. Počet učitelů základních škol přitom za stejné období vzrostl o 27,3 %, zatímco počet žáků o 13,9 %.
V mateřských školách se počet učitelů zvýšil o 21,1 procenta.
Střední školy zažívají období vysokého počtu žáků. Ve školním roce 2025/2026 je navštěvovalo 514,9 tisíce žáků, což představuje nejvyšší počet od školního roku 2011/2012. Nejvíce žáků studovalo odborné obory s maturitou, které tvořily 48,1 procenta, následovala gymnázia s 28 procenty a učební obory s 20,6 procenta.
V Praze studovalo na gymnáziích 37,6 procenta žáků, zatímco v Karlovarském kraji tvořili učni 25,6 procenta. Na vysokých školách pak na konci roku 2025 studovalo 330,5 tisíce studentů.
Změny v pravidlech odkladů tak přicházejí v době, kdy se české školství současně vyrovnává s demografickým vývojem, rostoucím počtem žáků na některých typech škol a stárnutím pedagogických sborů.
Pro rodiče je proto nejdůležitější sledovat nejen datum zápisu, ale také datum narození dítěte a aktuální zákonné podmínky pro odklad školní docházky. Právě v přechodném období může několik týdnů znamenat rozdíl v tom, podle jakých pravidel bude žádost posuzována.