Obrovský ohnivý míč osvětlil 10. srpna noční oblohu nad ostrovem Hainan, pouhou minutu a půl poté, co raketa Long March 7A odstartovala z kosmického centra Wenchang. Raketa explodovala po 85 sekundách letu a zničila i komunikační družici ChinaSat-4B, kterou vezla na palubě, čímž zasadila čínskému kosmickému programu jednu z nejtěžších ran za poslední roky.
Minuta normálního průběhu a pak katastrofa
Start se uskutečnil v 20:02 místního času a podle záznamů pořízených ze země se zdálo, že vzestup probíhal bez incidentů málo přes šedesát sekund. K explozi došlo, když raketa ještě letěla v relativně nízké výšce a rychlosti, uprostřed první fáze stoupání, přičemž první stupeň a jeho čtyři boční trysky byly zapáleny současně.
Podle agentury Reuters čínské úřady pouze potvrdily anomálii během letu a uvedly, že příčiny jsou předmětem vyšetřování. Řada odborných pozorovatelů poukazuje na to, že velká exploze zachycená na videu nemusí být samotnou poruchou, ale záměrnou aktivací systému sebedestrukce rakety, což je bezpečnostní mechanismus, který se spustí, když systémy detekují kritickou, nenapravitelnou poruchu.
Co je Long March 7A a jaká byla dosud její historie
S výškou 60,1 metru a startovní hmotností přibližně 573 tun je Long March 7A konvenční raketa na jedno použití, to znamená, že její stupně nejsou navrženy k opětovnému použití. Její nosnost umožňuje vynést přibližně 7 tun na geostacionární přenosovou oběžnou dráhu, což je mezilehlá trajektorie, kterou satelity využívají k dosažení své konečné polohy ve vzdálenosti přibližně 36 000 kilometrů od Země. Raketa má tři stupně a čtyři boční trysky: varianta 7A byla oproti původní raketě Long March 7 vybavena právě tímto třetím stupněm, aby se mohla specializovat na vynášení nákladů určených pro vysoké oběžné dráhy.
Jednalo se o 18. misi tohoto modelu. Po neúspěšném debutu v březnu 2020 se raketa v roce 2021 vrátila do provozu a před touto nehodou zaznamenala 16 úspěšných startů v řadě, což z ní činilo jeden z nejspolehlivějších nosných prostředků v čínském kosmickém arzenálu.
Podezření padá na motory YF-100
Přesný okamžik poruchy nevyhnutelně upoutává pozornost na pohonný systém. Během počáteční fáze letu pracovalo šest motorů YF-100: dva instalované v prvním stupni a jeden v každém ze čtyř bočních trysek. Ve vyšších stupních raketa využívá čtyři motory YF-115 ve druhém stupni a dva motory YF-75, poháněné kapalným vodíkem a kyslíkem, ve třetím stupni. Odborníci z oboru však upozorňují, že neexistuje žádné oficiální potvrzení, že by příčinou problému byl právě jeden z motorů YF-100; zapojeny by mohly být i jiné systémy rakety.
Satelit s možnými vojenskými souvislostmi
Zničený náklad, ChinaSat-4B, známý také jako Zhongxing-4B, byl komunikační satelit, o kterém Peking zveřejnil jen velmi málo podrobností. Patří do stejné série jako ChinaSat-4A, který byl vypuštěn na oběžnou dráhu v roce 2024 a je určen pro hlasové, datové, rozhlasové a televizní služby. Analytici a odborné zdroje spojují tyto satelity s vládní nebo vojenskou komunikací, ačkoli Čína nikdy nepotvrdila, že by ChinaSat-4B měl tento typ mise.
Lokální problém nebo systémová krize
Skutečný dopad této nehody na čínský vesmírný program bude záviset na výsledku vyšetřování. Pokud se porucha týká výhradně rakety Long March 7A, důsledky by se omezily na dočasné pozastavení provozu tohoto modelu a zpoždění satelitů, jejichž vypuštění bylo naplánováno. Velké čínské konstelace na nízké oběžné dráze by tím nebyly přímo zasaženy, protože využívají jiné nosné rakety.
Situace by se značně zkomplikovala, pokud by vyšetřovatelé zjistili, že příčinou jsou motory YF-100 nebo některá související součást, kterou sdílejí i jiné rakety. Odborníci připomínají, že motor YF-100 a jeho odvozené varianty pohánějí rakety Long March 5, 6, 7, 8 a 12 a že tato technologie bude rovněž zásadní pro budoucí raketu Long March 10, která je určena pro čínský program pilotovaných letů na Měsíc. Konstrukční nebo výrobní vada v této řadě motorů by si vyžádala prověření podstatné části flotily před povolením nových letů.
Zvláště citlivou misí je v tomto kontextu sonda Chang’e 7, kterou Čína připravuje k průzkumu jižního pólu Měsíce ve druhé polovině tohoto roku. Ačkoli bude využívat raketu Long March 5, která se liší od té, u níž došlo k nehodě, její čtyři boční trysky jsou rovněž vybaveny motory YF-100. Zatím neexistují žádné oficiální náznaky, že by se měl harmonogram změnit, ale pokud by vyšetřování odhalilo zásadní problém u těchto tryskových motorů, bylo by nutné je zkontrolovat, a případně upravit, předtím, než než dostane start další zelenou.