Zima bude pro Ukrajinu i Rusko představovat mimořádně náročné období. Zatímco Moskva se bude snažit znovu ochromit ukrajinskou energetiku, Kyjev připravuje stále hlubší údery proti ruské energetice, rafineriím a dalším strategickým objektům. Právě tlak na zásobování palivy a fungování ruské ekonomiky může Putinovi během zimních měsíců způsobit problémy, před nimiž Kreml dosud dokázal většinu obyvatel ochránit.
Rusko zvyšuje schopnost útočit na ukrajinskou energetickou infrastrukturu. Podle ukrajinské rozvědky se Moskva připravuje na kombinované útoky balistickými a řízenými střelami i novými typy dronů. S příchodem chladného počasí se energetické objekty stanou ještě důležitějšími cíli. Pro Ukrajince tak bude zima znamenat především boj o elektřinu, vytápění a stabilní dodávky vody.
Kyjev stále více sází na strategii, při níž nebude pouze bránit vlastní energetickou infrastrukturu, ale bude se snažit zvyšovat cenu ruských útoků. Terčem se stávají především rafinerie, sklady paliva, přístavy a další energetická zařízení.
Kyjev chce zasáhnout hluboko v Rusku
Agentura Reuters už v srpnu upozorňovala, že ukrajinské útoky výrazně zasáhly ruské zpracování ropy a přispěly k problémům s domácími dodávkami benzinu. Na konci srpna se podle zdrojů ruská výroba benzinu propadla zhruba na 70 % domácí poptávky. Moskva proto musela omezovat vývoz a zvyšovat dovoz pohonných hmot.
Související článek
Kyjev nyní ukazuje, že nechce zůstat pouze u rafinerií. Nejnovější útoky zasáhly ruskou energetickou infrastrukturu v Jamalsko-něneckém regionu hluboko na Sibiři. Tato oblast zajišťuje přibližně 80 % ruské produkce zemního plynu. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj útoky označil za významné právě kvůli jejich ekonomickému dopadu.
V případě pokračování podobných operací může Moskva čelit situaci, kdy bude muset současně financovat válku, opravovat poškozenou infrastrukturu a zajišťovat dostatek paliva pro vlastní obyvatelstvo.
Poradce ukrajinského prezidenta pro obranné technologie Serhij Beskrestnov uvedl, že Ukrajina chce být schopna vysílat až 1 000 dálkových dronů za noc proti ruským vojenským a ekonomickým cílům. Nejde pouze o snahu poškodit několik konkrétních továren. Cílem je vytvořit dlouhodobý tlak, který zasáhne logistiku, energetiku, průmysl i běžné fungování ruského státu. Právě v zimě může mít taková strategie větší účinek než v teplejší části roku.
Putin může poprvé řešit problémy, které Kreml dosud držel od Rusů dál
Pro Rusko je zimní období komplikované i z jiného důvodu. Obrovská země má rozsáhlou energetickou infrastrukturu a její obyvatelé jsou na stabilní dodávky paliv a energií silně závislí. Kreml přitom dlouhodobě dokázal zajistit, aby se důsledky války dotýkaly běžných Rusů jen omezeně.
Ukrajinské útoky na rafinerie a další infrastrukturu ale tuto bariéru postupně narušují. Ruský prezident Vladimir Putin už v červnu veřejně připustil, že útoky na energetická zařízení způsobují problémy a určitý nedostatek pohonných hmot. „Potýkáme se s nedostatky, ale nejde o nic kritického,“ řekl tehdy.
Nyní si už ale i lidé ve městech a vyšší představitelé Ruska uvědomují, jak moc je válka ovlivňuje. K této situaci se vyjádřil například i bývalý úředník NATO John Lowe, který řekl:
Útoky poškozují Putina více v očích elit než široké veřejnosti. Ty si stále více uvědomují, že válku nelze vyhrát za dříve oznámených podmínek, že Putin neposílil, ale spíše podkopal bezpečnost Ruska.
Rusko podle aktuálního návrhu ekonomických prognóz počítá pro letošní rok s nejnižší těžbou ropy za 17 let. Ukrajinské údery navíc omezují kapacitu rafinerií a Moskva kvůli tomu přijímá opatření, která mají upřednostnit domácí spotřebu před exportem. Celosvětově zůstane nabídka nafty přes zimu napjatá. Pro Rusko tak může být složitější jednoduše nahradit výpadky domácí výroby dovozem.
Právě v tom spočívá největší zimní riziko pro Putina. Ukrajina nemusí Rusko zmrazit stejným způsobem, jakým se Moskva v minulosti snažila zmrazit Ukrajinu. Stačí, když bude postupně zvyšovat náklady na válku a zároveň narušovat každodenní fungování ruské ekonomiky.
Pokud budou pokračovat útoky na rafinerie, sklady, přístavy, letiště a nově i plynovou infrastrukturu hluboko na Sibiři, může se válka pro Rusy stát mnohem viditelnější součástí každodenního života. A právě takový tlak může být pro Kreml během dlouhé zimy politicky mnohem nepříjemnější než další poškozená vojenská základna.