Kim Čong-un nyní oficiálně přiznal účast korejských vojáků ve válce na Ukrajině. Veřejné ocenění zahrnovalo poděkování za „účast na zahraničních vojenských operacích“. Podle jihokorejských zpravodajských služeb šlo pravděpodobně o jednotky nasazené v ruské válce na Ukrajině.
Agentura Reuters neuvádí, kolik přesně vojáků bylo oceněno, šlo o obecné vyjádření uznání a respektu vojsku za přínos v zahraničních vojenských operacích při příležitosti oslav 78. výročí založení země.
Severní Korea podle odhadů vyslala od roku 2024 do rusko-ukrajinské války asi 14 až 15 000 vojáků. V únoru 2026 jihokorejská Národní zpravodajská služba uvedla, že zabito nebo zraněno bylo asi 6 000 vojáků. Dosud ale neexistovaly zprávy o tom, že by Korea další vojáky průběžně nasazovala, ačkoliv je to pravděpodobné.
Tisíce vojáků a nepřesné rakety
Ukrajinské zdroje tvrdí, že v současné době je na Ukrajině nasazeno asi 8 500 severokorejských vojáků včetně 400 operátorů dronů. Moskva by mohla usilovat o budoucí nasazení dalších asi 50 000 vojáků. Část z nich absolvuje před nasazením výcvik přímo v Rusku.
Severní Korea dodává také balistické rakety. K těmto raketám ale zástupce velitele ukrajinské vojenské rozvědky Vadym Skibickyj uvedl, že mohou být velmi nepřesné a minout cíl o 15 až 19 kilometrů.
Podle zpravodajských služeb Pchongjang od Ruska za vojáky a munici obdržel vojensko-technologickou pomoc. Rusko poskytuje korejskému zbrojnímu průmyslu ruské technologie, které pomáhají s výrobou a dalším vývojem zbraní.
Rusko dodalo Severní Koreji nejméně jeden mobilní systém protivzdušné obrany Pantsir a vybavení pro elektronický boj, což je součást vojenské výměny, kterou západní vlády označují za porušení sankcí OSN,
dodává deník kyivpost.com.
Spolupráce je veřejně deklarovaná
Vojenskou, politickou a ekonomickou spoluprací se ale obě země netají. Ruský ministr obrany Bělousov na dubnovém vzpomínkovém ceremoniálu uvedl, že Moskva a Pchjongjang připravují plán vojenské spolupráce na období let 2027 až 2031. Ta by měla pokračovat i po případném skončení bojů na Ukrajině. Na začátku září také ruský prezident Putin uvedl ve svém výročním poselství pro Severní Koreu, že s Ruskem bude Korea prohlubovat komplexní strategické partnerství.
V září byl také otevřen most přes rusko-korejskou hranici. To rozšiřuje dopravní možnosti k již existujícím železničním a leteckým trasám mezi oběma zeměmi.