Ruské útoky na západní část Ukrajiny ve čtvrtek ráno znovu aktivovaly polskou protivzdušnou obranu. Varšava zvýšila pohotovost vybraných sil a do vzduchu vyslala vojenské letouny. Obyvatelé v části Polska navíc dostali varovné SMS zprávy. Podle polského velení nešlo o bezprostřední útok na Polsko, nýbrž o preventivní reakci na ruskou vzdušnou aktivitu v blízkosti hranic.
Ruské síly ve čtvrtek ráno pokračovaly v sérii vzdušných úderů proti Ukrajině. Ukrajinské letectvo upozorňovalo na pohyb ruských proudových bezpilotních letounů v západní části země, včetně oblastí relativně blízko polské hranice.
Ruské drony mířily na západ Ukrajiny
Kvůli ruské aktivitě v západní části Ukrajiny se Varšava rozhodla zvýšit připravenost své protivzdušné obrany. Útoky přicházejí po dalších ruských úderech z předchozích dnů, při nichž byly zasaženy například Kyjev, Sumy nebo důležité dopravní a logistické cíle.
Polské bezpečnostní systémy proto rozeslaly lidem v Lubelském a Podkarpatském vojvodství varovnou zprávu:
Ruský letecký útok na území Ukrajiny! Situace je monitorována. Ve vzdušném prostoru Polska operuje polské letectvo.
Úřady následně vysvětlily, že v reakci na aktivitu ruských proudových dronů „došlo ke krátkodobému zvýšení pohotovosti vybraných sil a prostředků systému protivzdušné obrany Polské republiky“. Letouny nebyly do vzduchu vyslány proto, že by nějaký ruský stroj potvrzeně vstoupil do polského vzdušného prostoru. Šlo o přípravu na případ, že by se situace změnila. „Činnost měla preventivní charakter,“ uvedlo velení.
Varšava nechce riskovat opakování loňského incidentu
Polsko podobnou situaci zažilo několikrát. 10. září 2025, během rozsáhlého ruského útoku na Ukrajinu skutečně pronikly ruské drony do polského vzdušného prostoru a polské i spojenecké síly proti některým z nich zasáhly. Tehdy šlo o první případ během války, kdy Polsko sestřelilo ruské drony na vlastním území.
Zvýšená pohotovost tak nyní ukazuje, jak citlivá je pro Polsko situace na východním křídle NATO. Ruské údery se odehrávají jen několik desítek až stovek kilometrů od alianční hranice a drony mohou během letu změnit kurz nebo se odchýlit od původní trasy. Varšava proto nechce čekat, až se případný objekt dostane nad její území.
Součástí opatření bylo také dočasné přerušení provozu na letištích v Rzeszowě a Lublinu. Po odeznění nebezpečí byla omezení zrušena.
Tento vývoj je dalším důkazem, že ruská vzdušná kampaň má dopad i daleko za hranicemi Ukrajiny. Rusko v posledních dnech pokračuje v rozsáhlých útocích pomocí dronů a raket, zatímco Ukrajina se snaží zasahovat ruskou infrastrukturu hluboko za frontou.
Polsko je klíčovým státem východního křídla NATO a zároveň jednou z hlavních tras západní pomoci Ukrajině. Každý incident v jeho vzdušném prostoru nebo těsně u hranic zvyšuje tlak na alianční protivzdušnou obranu a na schopnost evropských zemí reagovat rychle. Tato událost sama o sobě neznamená rozšíření války na území NATO, ale připomíná, jak snadno mohou ruské vzdušné útoky vytvořit bezpečnostní problém pro celou střední a východní Evropu.