Rusko v noci na čtvrtek podniklo další rozsáhlý vzdušný útok na Ukrajinu. Terčem byl především Kyjev, kde podle ukrajinských úřadů zemřelo nejméně pět lidí a další desítky utrpěly zranění. Na aktivitu ruského dálkového letectva reagovalo sousední Polsko. Do vzduchu vyslalo stíhačky, aktivovalo pozemní protivzdušnou obranu a varovalo velkou část obyvatel před nebezpečím.
Útok je důkazem vážnějšího problému, kterému Ukrajina čelí: Rusko zvyšuje tlak prostřednictvím balistických raket a dronů právě v době, kdy Kyjevu docházejí zásoby prostředků protivzdušné obrany. Pro Polsko je situace další připomínkou toho, že válka se odehrává jen několik desítek kilometrů od hranic NATO.
Polsko ve střehu
Podle ukrajinských úřadů zasáhly ruské údery několik míst včetně Kyjeva. V hlavním městě byly poškozeny obytné budovy, zdravotnické zařízení i vzdělávací instituce. Starosta Vitalij Kličko uvedl, že si útok vyžádal nejméně pět obětí a více než dvě desítky zraněných.
Kvůli ruskému dálkovému letectvu aktivovalo Polsko vlastní vzdušné síly. „V souvislosti s aktivitou dálkového letectva Ruské federace, které provádí údery na území Ukrajiny, bylo zahájeno působení vojenského letectva v polském vzdušném prostoru,“ uvedlo operační velitelství polských ozbrojených sil. Pozemní protivzdušná obrana a radarové systémy přešly do pohotovosti.
Polská armáda zdůraznila, že šlo o preventivní opatření, jehož cílem bylo chránit polský vzdušný prostor především v oblastech přiléhajících k ohroženým částem Ukrajiny. Země zároveň poslala varovné zprávy obyvatelům Lublinského a Podkarpatského vojvodství.
Stále nebezpečnější situace pro Ukrajinu
Balistické rakety představují pro Ukrajinu jeden z největších problémů. Mohou k cíli dorazit během několika minut a obránci mají na jejich zachycení jen velmi krátký čas. Podle vojenského analytika Roba Leeho je systém Patriot stále hlavním prostředkem, který Ukrajina může proti těmto střelám účinně nasadit.
Zásoby interceptorů jsou však podle něj kriticky nízké.
Systém Patriot byl skutečně vždy hlavním systémem protivzdušné obrany Ukrajiny proti Rusku. Nyní je opravdu velký problém se zásobami a nevím, zda existuje nějaké okamžité řešení,
Podobně situaci popsal také analytik Thomas Withington. Rusko přitom podle analýz stále více využívá právě těch zbraní, které mají šanci ukrajinskou obranu překonat. Moskva v posledních měsících přesměrovává část výroby dálkových zbraní k systémům, které mají větší šanci pronikat ukrajinskou protivzdušnou obranou.
Bezpečnostní problém pro NATO
Zatímco Ukrajina řeší problémy s nedostatkem prostředků protivzdušné obrany, preventivní obranná opatření Polska ukazují, že se ruské útoky stávají čím dál větším problémem pro země NATO.
Tentokrát žádné narušení polského vzdušného prostoru zaznamenáno nebylo, přesto Varšava raději aktivovala stíhačky a protivzdušnou obranu. Po zkušenostech z předchozích měsíců je totiž zřejmé, že ruské střely a drony se mohou dostat nebezpečně blízko hranic aliance.
V červenci například ruská střela Kh-101 během útoku na Ukrajinu skutečně pronikla do polského vzdušného prostoru a následně dopadla na polském území.
Pro Ukrajinu znamená nejnovější útok další tlak na protivzdušnou obranu a další důkaz, že bez nových interceptorů bude ochrana měst stále obtížnější. Pro Rusko jde o pokračování strategie, která kombinuje masivní útoky dronů s přesnějšími a obtížněji zachytitelnými raketami. A pro Polsko je to další důvod udržovat stíhačky i protivzdušnou obranu v pohotovosti.