Hospodaření českého státního rozpočtu skončilo na konci srpna schodkem 186,1 miliardy korun. Meziročně se deficit prohloubil o 20,8 miliardy korun. Podle Ministerstva financí odpovídá dosavadní schodek 60 procentům celoročního plánu, což představuje nejnižší srpnovou úroveň plnění plánovaného schodku za posledních pět let.
Celoroční rozpočet pro rok 2026 počítá se schodkem 310 miliard korun. Pokud se hospodaření bude vyvíjet podle současného plánu, zbývá do jeho celoročního limitu přibližně 123,9 miliardy korun.
Schodek bez evropských peněz je vyšší
Státní rozpočet měl ke konci srpna příjmy ve výši 1 398,1 miliardy korun, zatímco výdaje dosáhly 1 584,2 miliardy korun. Rozdíl představuje již zmíněný schodek 186,1 miliardy korun. Meziročně byly příjmy vyšší o 4,4 procenta a výdaje vzrostly o 79,2 miliardy korun.
Po očištění o vliv prostředků z Evropské unie a finančních mechanismů však schodek dosáhl 209,8 miliardy korun. V porovnání se stejným obdobím roku 2025 se takto očištěný deficit zvýšil o 53,1 miliardy korun.
K růstu příjmů přispělo mimo jiné vyšší inkaso daně z přidané hodnoty a také vyšší výběr pojistného na sociální zabezpečení. Příjmy z pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti dosáhly za prvních osm měsíců 568,8 miliardy korun, meziročně o 34,5 miliardy více.
Na státní rozpočet dopadla změna rozdělení daní
Vývoj příjmů ovlivnily také změny v rozpočtovém určení daní. Od roku 2026 se změnil podíl jednotlivých úrovní veřejných rozpočtů na výnosech některých daní. Část prostředků tak připadá obcím a krajům namísto státního rozpočtu.
Podle Ministerstva financí představoval do konce srpna negativní dopad změny rozpočtového určení daní na státní rozpočet 21,3 miliardy korun. Nejde přitom o zánik těchto příjmů ve veřejných financích, ale o jejich jiné rozdělení mezi stát, obce a kraje.
Na letošní příjmy má vliv také ukončení mimořádné daně z neočekávaných zisků. Výběr této daně se po skončení její platnosti týká především dodatečných odvodů vztahujících se k předchozímu období.
Výdaje vzrostly o téměř 80 miliard korun
Výdaje státního rozpočtu dosáhly do konce srpna 1 584,2 miliardy korun, meziročně o 79,2 miliardy více. K růstu přispěly zejména výdaje v sociální oblasti.
Výdaje na důchody byly meziročně vyšší o 16,2 miliardy korun. Výrazně vzrostly také výdaje na podporu v nezaměstnanosti, které byly podle Ministerstva financí meziročně vyšší o 4,6 miliardy korun.
O 9,2 procenta, respektive o 9,4 miliardy korun, vzrostly také výdaje na platy a související výdaje státních zaměstnanců. Podle Ministerstva financí se do jejich vývoje promítly změny v odměňování vojáků a příslušníků bezpečnostních sborů od ledna a zvýšení objemu prostředků na platy dalších skupin státních zaměstnanců od dubna 2026.
Méně peněz šlo přes státní rozpočet do regionálního školství
Výraznou změnou prošel také způsob financování nepedagogické práce ve školách. Od začátku roku 2026 přešla tato povinnost ze státního rozpočtu na zřizovatele škol, tedy především obce a kraje.
V důsledku změny klesly neinvestiční transfery územním rozpočtům. U regionálního školství byl meziroční pokles podle Ministerstva financí 13,5 miliardy korun. Nejde tedy automaticky o snížení objemu peněz, které jsou na tuto oblast vynakládány ve veřejných rozpočtech, ale především o změnu zdroje a způsobu financování.
Investice dosáhly 150,8 miliardy korun
Naopak kapitálové výdaje státního rozpočtu dosáhly za prvních osm měsíců 150,8 miliardy korun. Mezi významné investiční výdaje patřilo také pořízení budovy Harfa Business Center – B pro Finanční správu za přibližně 2 miliardy korun.
Výše investic je jedním z faktorů, které Ministerstvo financí zdůrazňuje při vysvětlování současného vývoje veřejných financí. Vláda současně počítá s vysokými investicemi také v návrhu rozpočtu na rok 2027.
OSVČ se od července změnily minimální zálohy na pojistném
Do letošního hospodaření státu se nepřímo promítají také změny u sociálního pojištění OSVČ. Od 1. července 2026 se u hlavní samostatné výdělečné činnosti snížil minimální měsíční vyměřovací základ z 40 na 35 procent průměrné mzdy.
Pro OSVČ, pro které platí minimální záloha, to znamenalo snížení měsíční platby z 5 720 na 5 005 korun. Konkrétní výše zálohy však může být u některých podnikatelů odlišná podle jejich příjmů a předchozího přehledu.
ČSSZ zároveň upozorňuje, že skutečný dopad změny na výsledné pojistné za celý rok 2026 se projeví až při podání přehledu o příjmech a výdajích za rok 2026.
Rozpočtový vývoj kritizuje Národní rozpočtová rada
Na vývoj veřejných financí upozorňuje také Národní rozpočtová rada. Ve svém aktuálním stanovisku uvádí, že pro rok 2026 očekává schodek státního rozpočtu ve výši 310 miliard korun a pro rok 2027 se v návrhu počítá se schodkem 389 miliard korun. Podle rady se tak místo postupného snižování deficitů v nominálním vyjádření očekává jejich další růst.
NRR zároveň upozorňuje na riziko, že při některých scénářích vývoje výdajů a příjmů by se Česká republika mohla dostat do nesouladu s evropskými fiskálními pravidly. Rada proto hodnotí současné nastavení fiskální politiky jako výrazně expanzivní.
Pro rok 2028 stát počítá s nižším deficitem
Vývoj dalších let však nelze jednoduše popsat jako povinné jednorázové snížení schodku o konkrétní částku. Aktuální fiskálně-strukturální plán České republiky počítá s postupným snižováním deficitu sektoru vládních institucí.
Podle plánu má saldo dosáhnout −2,8 procenta HDP v roce 2027, −2,0 procenta v roce 2028, −1,6 procenta v roce 2029 a −1,2 procenta v roce 2030. Jde o saldo celého sektoru vládních institucí, nikoli pouze o schodek státního rozpočtu.
České veřejné finance tak v následujících letech čeká tlak na postupné zlepšování hospodaření. Současně ale vláda plánuje vysoké investiční výdaje a další výdaje například v oblasti zdravotnictví, obrany a infrastruktury. Jak se tyto priority promítnou do skutečného vývoje schodku, ukážou až výsledky hospodaření v dalších letech.
Za prvních osm měsíců roku 2026 tak státní rozpočet hospodaří se schodkem 186,1 miliardy korun. Ten je meziročně vyšší o 20,8 miliardy a odpovídá 60 procentům celoročního plánu. Konečný výsledek za celý rok bude záviset především na vývoji příjmů, čerpání výdajů a hospodaření v posledních čtyřech měsících roku.