Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA) prověřuje bezpečnost injekčních přípravků obsahujících železo. Důvodem je riziko hypofosfatémie, tedy výrazného poklesu hladiny fosfátů v krvi, který může v závažných případech vést k poškození kostí. Přezkum zahájil Výbor pro posuzování rizik léčivých přípravků (PRAC) a týká se všech intravenózních přípravků s obsahem železa.
Český Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL) o zahájení celoevropského přezkumu informoval 7. září 2026. Nejde o stažení těchto léků z trhu ani o rozhodnutí, že jsou nebezpečné. PRAC nyní posuzuje dostupné údaje a zjišťuje, zda jsou současná opatření k omezení rizika dostatečná a zda bude nutné upravit informace o jejich používání.
Proč se sleduje hladina fosfátů
Fosfáty jsou pro organismus důležité mimo jiné pro správnou funkci svalů, energetický metabolismus a stavbu kostí. Výrazný a dlouhodobý pokles jejich hladiny v krvi může vést k hypofosfatémii a v závažných případech také k hypofosfatemické osteomalacii, tedy poruše, při níž dochází k nedostatečné mineralizaci kostí.
Pacienti mohou mít například únavu, svalovou slabost nebo bolesti svalů a kostí. V těžkých případech může dojít k poruchám pohybu a ke zlomeninám.
Problémem je, že některé z těchto obtíží se mohou překrývat s příznaky samotného nedostatku železa. Pokud pacient po léčbě železem nadále trpí výraznou únavou nebo bolestmi, nemusí být příčinou pouze přetrvávající nedostatek železa. Právě možnost přehlédnutí hypofosfatémie patří mezi důvody, proč se bezpečnost těchto přípravků nyní znovu posuzuje.
EMA zároveň upozorňuje, že počínající osteomalacie nemusí být vždy patrná při běžném rentgenovém vyšetření. Diagnóza proto může vyžadovat další laboratorní a zobrazovací vyšetření.
Jak může injekční železo ovlivnit fosfáty
Jedním z mechanismů, které mohou k poklesu fosfátů přispívat, je hormon FGF23 (fibroblastový růstový faktor 23). Ten se podílí na regulaci hospodaření organismu s fosfáty.
Při nedostatku železa může organismus zvýšit tvorbu FGF23. Za běžných okolností zároveň dochází k jeho štěpení na neaktivní fragmenty. U některých intravenózních přípravků, zejména u ferrické karboxymaltózy, může být tento proces narušen. Následně se může zvýšit množství biologicky aktivního FGF23.
Vyšší aktivita tohoto hormonu podporuje vylučování fosfátů ledvinami, a tím může jejich hladina v krvi výrazně klesnout. Současně může dojít ke snížení tvorby aktivní formy vitaminu D, což může dále ovlivnit hospodaření organismu s fosfáty a vápníkem.
Riziko se mezi jednotlivými přípravky liší
Současné odborné poznatky ukazují, že riziko hypofosfatémie není u všech intravenózních přípravků železa stejné. Výrazněji se tento nežádoucí účinek objevuje zejména u ferrické karboxymaltózy.
Například ve studii PHOSPHARE-IBD, která sledovala pacienty se zánětlivými onemocněními střev, byla hypofosfatémie zaznamenána přibližně u 51 procent pacientů léčených ferrickou karboxymaltózou, zatímco u ferrické derisomaltózy to bylo přibližně 8 procent.
Výsledky jednotlivých studií se mohou lišit podle sledované skupiny pacientů, použité definice hypofosfatémie, dávkování a dalších podmínek. Čísla proto nelze automaticky vztahovat na všechny pacienty léčené intravenózním železem.
Hypofosfatémie navíc ve většině případů neznamená, že u pacienta dojde k poškození kostí. Podle odborného konsenzu je většina případů po podání intravenózního železa mírná nebo přechodná. Hypofosfatemická osteomalacie je vzácnou komplikací, evropské úřady však nyní prověřují hlášené závažné případy.
Přezkum se týká šesti skupin účinných látek
Aktuální evropské přezkoumání zahrnuje šest skupin intravenózních přípravků s obsahem železa:
- ferrická karboxymaltóza,
- ferrická derisomaltóza,
- dextran železa,
- ferrický glukonát,
- komplex hydroxidu železitého s polymaltózou,
- sacharóza železa.
V České republice se přezkum podle SÚKL týká mimo jiné registrovaných přípravků Ferinject, Ferric carboxymaltose Teva, Venofer a Ferrlecit.
Přípravky se podávají například pacientům, u kterých není možné použít perorální železo, případně u nich léčba tabletami není dostatečně účinná nebo je zapotřebí rychle doplnit zásoby železa.
Závažné případy byly hlášeny i po několika dávkách
Důvodem současného přezkumu jsou mimo jiné hlášené případy závažné hypofosfatémie a následné osteomalacie. Závažné případy byly popsány také u pacientů, kteří dostali pouze jednu nebo dvě dávky ferrické karboxymaltózy a neměli známé rizikové faktory.
To však neznamená, že jedna nebo dvě dávky běžně způsobují poškození kostí. Osteomalacie zůstává vzácnou komplikací a riziko závisí na řadě faktorů. Právě rozsah tohoto rizika a vhodnost současných bezpečnostních opatření nyní evropské úřady vyhodnocují.
Mezi rizikové faktory hypofosfatémie mohou patřit například opakované podávání intravenózního železa, vyšší dávky, nízká výchozí hladina fosfátů, některé poruchy vstřebávání živin nebo jiné stavy ovlivňující metabolismus fosfátů.
Běžné tablety železa nejsou součástí přezkumu
Současné evropské přezkoumání se týká intravenózních přípravků železa, nikoli běžných perorálních tablet nebo kapek.
Pacienti by proto neměli na základě zpráv o evropském přezkumu své předepsané léky sami vysazovat nebo měnit léčbu. Případné změny léčby je vždy nutné konzultovat s lékařem.
Perorální přípravky dodávají železo jiným způsobem a současný bezpečnostní přezkum se na ně nevztahuje.
EMA zatím o zákazu nerozhodla
PRAC nyní shromažďuje a vyhodnocuje dostupné údaje o hypofosfatémii a jejích možných následcích. Výsledkem přezkumu může být změna současných doporučení, úprava informací pro zdravotnické pracovníky a pacienty nebo další regulační opatření.
V tuto chvíli však neexistuje rozhodnutí o zákazu intravenózních přípravků železa. Jejich používání má nadále své místo v léčbě pacientů s nedostatkem železa, pokud je k němu zdravotní důvod.
Cílem evropského přezkumu je zjistit, jak nejlépe předcházet závažnému poklesu fosfátů, jak včas rozpoznat pacienty s vyšším rizikem a zda současná bezpečnostní opatření poskytují dostatečnou ochranu.