Českým podnikatelským prostředím otřásla nová data. Za první pololetí roku 2026 vyhlásily soudy nejvyšší počet firemních bankrotů za posledních devět let. Insolvenční návrhy rostou raketovým tempem. Znamená to ale skutečně plošný kolaps naší ekonomiky, nebo se za hrozivými čísly skrývá zcela jiná realita?
Čísla, která budí pozornost: Nejvyšší počet firemních bankrotů za posledních devět let
Podle analýzy společnosti CRIF – Czech Credit Bureau bylo v prvním pololetí roku 2026 v České republice vyhlášeno 418 bankrotů obchodních společností. To představuje meziroční nárůst o 9 %, tedy o 34 případů více než tomu bylo ve stejném období loňského roku. Zároveň jde o nejvyšší pololetní počet firemních bankrotů od roku 2017, kdy soudy rozhodly o úpadku 419 společností.
Ještě výraznější růst zaznamenaly insolvenční návrhy, kterých soudy přijaly celkem 678. Ve srovnání s prvním pololetím roku 2025 jde o nárůst o 22 %. Vyšší počet návrhů naznačuje rostoucí tlak věřitelů, samotný insolvenční návrh však ještě automaticky neznamená, že firma skutečně zbankrotuje. O úpadku vždy rozhoduje insolvenční soud.
Analýza společnosti CRIF vychází z údajů zveřejněných v insolvenčním rejstříku a dalších veřejně dostupných registrech.
Jak může firemní bankrot vypadat v praxi?
Následující příklad je modelovou situací, která ilustruje, jak se mohou ekonomické problémy postupně proměnit v úpadek společnosti.
Představme si středně velkou dopravní firmu z Ústeckého kraje, která zaměstnává 25 lidí a provozuje patnáct nákladních vozidel. Od začátku roku 2026 čelí výraznému růstu nákladů na mýtné, pojištění, servis i mzdy, zatímco kvůli ochlazení německé ekonomiky klesá počet zakázek.
Tržby společnosti meziročně poklesnou o 15 % a náklady na údržbu vozového parku vzrostou o 12 %. Splatnost faktur se prodlouží z původních 45 na 75 dnů.
Ve chvíli, kdy banka odmítne navýšit provozní financování a dodavatel pohonných hmot podá kvůli neuhrazeným závazkům insolvenční návrh, rozhodne soud po provedeném řízení o úpadku společnosti. Firma končí v konkurzu. Zaměstnanci přicházejí o práci a věřitelé získají zpět pouze malou část svých pohledávek.
Nejohroženější obory
Nejvyšší relativní míru bankrotů zaznamenal sektor dopravy a skladování, kde připadlo 30 bankrotů na každých 10 000 aktivních společností. Oproti loňsku se počet bankrotů v tomto odvětví téměř zdvojnásobil.
Výrazný nárůst zaznamenaly také:
- ubytování a pohostinství, kde počet bankrotů vzrostl o 26 %,
- zpracovatelský průmysl, který vykázal meziroční růst o 16 %.
V absolutních číslech bylo nejvíce bankrotů vyhlášeno v obchodě (93 případů), následovaném zpracovatelským průmyslem (66) a stavebnictvím (52).
Naopak u fyzických osob podnikatelů zůstává situace stabilní. Za první pololetí roku 2026 bylo vyhlášeno 3 260 bankrotů podnikatelů, což představuje prakticky stejnou hodnotu jako před rokem. Počet osobních bankrotů nepodnikajících občanů dokonce meziročně klesl o 7 % na 7 614 případů.
Nejvíce bankrotů připadá na Prahu
Nejvyšší počet firemních bankrotů tradičně připadl na Prahu, kde soudy rozhodly o úpadku 184 společností. To představuje přibližně 44 % všech firemních bankrotů v České republice.
Následují:
- Jihomoravský kraj – 51 bankrotů,
- Moravskoslezský kraj – 45 bankrotů.
Pokud se však porovnává počet bankrotů vzhledem k počtu aktivních společností, vychází nejhůře Ústecký kraj, kde připadá 25 bankrotů na 10 000 aktivních firem.
Nejnižší počet bankrotů zaznamenal Kraj Vysočina, kde bylo za celé první pololetí vyhlášeno pouze pět firemních bankrotů.
Vyšší čísla neznamenají automaticky krizi
Přestože absolutní počty bankrotů vzrostly, podrobnější pohled ukazuje, že situace není z dlouhodobého hlediska dramatická.
Roční míra bankrotů aktivních obchodních společností činila ke konci června 2026 pouze 0,18 %. O rok dříve dosahovala 0,17 %, zatímco například v roce 2021 byla ještě vyšší a činila 0,19 %.
Stejně tak je potřeba opatrně interpretovat některé výrazné meziroční nárůsty. Například v Pardubickém kraji vzrostl počet bankrotů o 250 %, jde však především o důsledek velmi nízké srovnávací základny z předchozího roku.
Vyšší počet insolvenčních návrhů proto automaticky neznamená, že všechny dotčené společnosti skončí v konkurzu. Některé případy mohou být vyřešeny reorganizací, zamítnutím návrhu nebo jiným způsobem ukončení insolvenčního řízení.
Odborníci zatím důvod k panice nevidí
Hlavní analytička společnosti CRIF – Czech Credit Bureau, Ing. Věra Kameníčková, upozorňuje, že počet firemních bankrotů se sice dostal téměř na úroveň roku 2017, ale celkový obraz české ekonomiky není z pohledu dlouhodobých statistik nijak mimořádný.
„Za první pololetí letošního roku v Česku soudy vyhlásily o 34 firemních bankrotů více než ve srovnatelném období roku 2025. Počet bankrotů obchodních společností se tak dostal prakticky na stejnou úroveň jako v prvním pololetí roku 2017. Nadále platí, že meziroční dynamika růstu počtu insolvenčních návrhů je více než dvojnásobná oproti růstu počtu bankrotů,“ uvedla analytička Věra Kameníčková.
Současně připomněla, že díky dlouhodobému růstu počtu aktivních obchodních společností zůstává roční míra bankrotů na úrovni 0,18 %, což nepředstavuje výraznou odchylku od předchozích let.
Současná čísla proto podle odborníků ukazují spíše na zvýšený tlak v některých odvětvích než na plošnou krizi českého podnikatelského prostředí.