Plošné zkrácení doby oddlužení na tři roky vyvolalo vlnu obav, že věřitelé spláčou nad výdělkem a dlužníci se snadno zbaví svých závazků. Ministerstvo spravedlnosti ČR však 11. srpna 2026 spustilo nový digitální nástroj, který má pomoci lépe posuzovat, jakého příjmu může dlužník vzhledem ke svým schopnostem a možnostem reálně dosahovat.
Dvaačtyřicetiletý pan Karel z Moravskoslezského kraje je vyučený automechanik s patnáctiletou praxí a nemá žádná zdravotní omezení. Do tříletého oddlužení vstoupil v roce 2025 s dluhem ve výši 900 000 korun.
Soudu tvrdil, že dokáže pracovat pouze jako pomocný dělník na stavbě za čistý příjem 16 500 korun. Nabízel měsíční splátku pouhých 3 200 korun. Insolvenční správce však může novou online aplikaci na portálu justice.cz využít jako jeden z podkladů pro posouzení jeho příjmového potenciálu.
Do nástroje lze zadat údaje související například s kvalifikací, zkušenostmi a dalšími okolnostmi dlužníka. Aplikace následně pracuje se statistickými daty systému ISPV, která mohou pomoci při posouzení, jakých příjmů může konkrétní člověk vzhledem ke svým schopnostem a možnostem reálně dosahovat. Nejde však o automatický výpočet, který by sám stanovil, kolik musí dlužník vydělávat nebo jakou konkrétní splátku musí platit.
Soud proto musí při posuzování zohlednit nejen statistická data, ale také skutečnou situaci konkrétního člověka, jeho kvalifikaci, předchozí příjmy, zdravotní a osobní omezení, možnosti dojíždění a reálnou nabídku práce v příslušném regionu.
Online aplikace pro vyhodnocování příjmového potenciálu dlužníka
Ministerstvo spravedlnosti ČR 11. srpna 2026 spustilo digitální nástroj, který má soudům a insolvenčním správcům usnadnit posuzování příjmových možností dlužníků. Nemá pouze mechanicky spočítat, kolik by si měl člověk v insolvenci vydělávat, ale poskytnout statisticky podložený výchozí bod pro individuální posouzení jeho situace.
Aplikace čerpá především ze statistických dat vycházejících ze systému pravidelného monitorování výdělkové úrovně a pracovní doby zaměstnanců v České republice, tedy ze systému ISPV. Ten poskytuje údaje o mzdách podle různých charakteristik zaměstnanců a pracovních míst.
Aplikace zároveň představuje převedení dosavadního excelového nástroje do uživatelsky přístupnějšího online prostředí. Ministerstvo výslovně uvádí, že její výsledky nenahrazují odborné hodnocení soudu nebo insolvenčního správce.
Strach z propadu splátek se nepotvrdil
Spuštění novely insolvenčního zákona v říjnu 2024, která změnila pravidla oddlužení a umožnila jeho splnění za tři roky při splnění zákonných podmínek, provázela ostrá veřejná debata. Novela č. 252/2024 Sb. nabyla účinnosti 1. října 2024.
Ministerstvo spravedlnosti nyní zveřejnilo analýzu rozhodovací praxe insolvenčních soudů za období po účinnosti novely. Sledovaný soubor zahrnoval 19 830 rozhodnutí o schválení oddlužení vydaných do poloviny června 2026, přičemž u 92 procent z nich byla k dispozici také zpráva insolvenčního správce pro oddlužení.
Průměrná měsíční srážka z aktuálních příjmů dlužníků i průměrná výše měsíční splátky stanovené insolvenčními soudy činila přibližně 9 000 korun. Medián soudem stanovené splátky dosahoval 8 000 korun. Podle ministerstva se způsob stanovování splátek během sledovaného období výrazně neměnil a mezi jednotlivými krajskými soudy nebyly zaznamenány zásadní rozdíly.
Také předpokládaná míra uspokojení pohledávek nezajištěných věřitelů po tříletém oddlužení se dlouhodobě pohybuje kolem 40 procent. Ministerstvo zároveň uvádí, že mezi jednotlivými krajskými soudy jsou v tomto ohledu pouze minimální odchylky.
Žádný neúprosný robot, ale pomocná ruka pro spravedlivé posouzení
Mezi dlužníky se po oznámení nového nástroje mohou šířit obavy, že o jejich osudech bude bez lidského faktoru rozhodovat ministerský algoritmus či umělá inteligence. Tak tomu ale není. Ministerstvo spravedlnosti výslovně uvádí, že aplikace není automatickým výpočtem nahrazujícím odborné hodnocení soudu nebo insolvenčního správce.
„Příjmový potenciál dlužníka je bezpochyby jedním z klíčových pilířů pro stanovení očekávaného adekvátního příjmu v oddlužení,“ vysvětluje JUDr. Jolana Maršíková, místopředsedkyně Krajského soudu v Hradci Králové a uznávaná expertka na insolvenční právo.
Primárními kritérii pro soudy musí vždy zůstat aktuální reálný příjem dlužníka, jeho předchozí výdělky, kvalifikace, zdravotní a osobní omezení, možnosti dojíždění a skutečná nabídka práce v daném regionu. Právě proto ministerstvo zdůrazňuje, že statistický výsledek aplikace je pouze jedním z podkladů pro rozhodování.
Nová pravidla zároveň navazují na povinnost dlužníka vykonávat přiměřenou výdělečnou činnost a v případě nezaměstnanosti usilovat o získání příjmu. Zákon také stanoví, že dlužník nesmí odmítat reálnou možnost získat příjem. Při posuzování jeho úsilí však soud musí zohlednit jeho schopnosti, možnosti a majetkové poměry.
Spravedlnost pro poctivé, přísnost pro spekulanty
Smyslem nového nástroje není automaticky trestat dlužníky, kteří mají nízký příjem, ale pomoci soudům a insolvenčním správcům odhalit případy, kdy deklarovaný příjem nemusí odpovídat reálným možnostem konkrétního člověka.
Pokud má například dlužník určitou kvalifikaci, pracovní zkušenosti a v jeho regionu existují odpovídající pracovní příležitosti, může být statistické srovnání důležitým podkladem pro posouzení toho, zda skutečně vynakládá veškeré úsilí, které po něm lze spravedlivě požadovat.
Nová aplikace Ministerstva spravedlnosti tak představuje především nástroj pro digitalizaci a zpřesnění práce soudů a insolvenčních správců. Nemá rozhodovat místo nich, ale poskytovat jim aktuální statistická data, o která mohou své individuální posouzení opřít.
Podle ministerstva má být výsledkem lepší posouzení toho, jakého příjmu může konkrétní dlužník vzhledem ke své situaci skutečně dosahovat a jaké úsilí lze po něm v průběhu oddlužení spravedlivě požadovat. Cílem přitom zůstává co nejvyšší uspokojení věřitelů, které odpovídá reálným možnostem dlužníka.