Představte si, že roky žijete v prostoru menším než průměrná koupelna a sdílíte ho s dalšími třemi lidmi. Právě takové podmínky dnes zažívají někteří odsouzení v českých věznicích.
Nová pravidla se odkládají až na rok 2030
Ministerstvo spravedlnosti odložilo účinnost připravované vyhlášky, která měla zvětšit minimální prostor pro vězně v celách pro více osob. Nově tak změna začne platit až 1. ledna 2030, nikoliv v dříve plánovaném termínu.
V současnosti připadá podle platné právní úpravy na jednoho odsouzeného v cele pro více osob nejméně 4 m² podlahové plochy. Ve výjimečných případech, kdy vězeňský systém čelí nedostatku kapacit, může tato plocha klesnout až na 3 m².
Evropský výbor pro zabránění mučení (CPT) dlouhodobě doporučuje, aby prostor pro jednoho vězně neklesal pod čtyři metry čtvereční. Tato doporučení však nejsou přímo právně závazná, ale představují odborný standard, kterým se evropské státy řídí.
Připravovaná vyhláška měla podmínky zlepšit. Pro prvního vězně v cele měla nově stanovit 6 m², pro každého dalšího pak 4 m². Například cela pro dva odsouzené by tak musela mít minimálně 10 m², místo současných osmi.
Jak by změna vypadala v praxi?
Následující příklad je modelovou situací, která ilustruje dopady nové úpravy.
Představme si vězně Jana, který sdílí celu o velikosti 16 m² se třemi dalšími odsouzenými. Každému z nich tak připadá právě zákonné minimum čtyř metrů čtverečních.
Pokud by již platila nová pravidla, musela by cela pro čtyři osoby disponovat minimálně 18 m². Jeden z vězňů by proto musel být přemístěn jinam, čímž by se ostatním zvětšil osobní prostor. Odklad účinnosti znamená, že podobné změny se zatím neuskuteční a současné prostorové normy zůstávají zachovány.
Hlavní problém? Nedostatek personálu
Ministerstvo spravedlnosti vysvětluje odklad především dlouhodobým nedostatkem zaměstnanců Vězeňské služby. Podle údajů ministerstva aktuálně chybí více než 660 dozorců a strážných, což představuje přibližně 9 % plánovaných služebních míst.
Celkově pak Vězeňská služba postrádá více než 1 000 zaměstnanců, včetně civilních pracovníků.
Nedostatek personálu má přímý dopad na fungování věznic. Některá oddělení nelze otevřít nebo provozovat v plném rozsahu, přestože jsou stavebně připravena. Podle ministerstva by okamžité zavedení nových prostorových požadavků znamenalo snížení normované kapacity českých věznic přibližně o 2 800 míst, což by si vyžádalo rozsáhlé přesuny odsouzených mezi jednotlivými zařízeními.
Přetížené věznice a uzavřená oddělení
Nedostatek personálu se projevuje rozdílně v jednotlivých věznicích. Například ve Věznici Valdice byla kvůli chybějícím zaměstnancům pozastavena činnost několika oddílů, čímž se snížila využitelná kapacita zařízení.
Také Vazební věznice Praha-Pankrác se potýká s personálním podstavem, který ovlivňuje běžný provoz. Mezi často zmiňované příklady přeplněných zařízení patří Oráčov nebo Znojmo. Největším vězeňským zařízením v České republice pak zůstává Věznice Plzeň-Bory.
Odborníci: Odklad řeší současný problém, nikoli jeho příčinu
Rozhodnutí ministerstva vyvolalo rozdílné reakce. Ministerstvo i Vězeňská služba argumentují tím, že bez dostatečného počtu zaměstnanců by nebylo možné nová pravidla bezpečně zavést.
Naopak zástupce veřejného ochránce práv Vít Alexander Schorm upozorňuje, že stát měl na přípravu změn dostatek času a že opakované odklady podle něj oddalují zlepšení podmínek ve věznicích.
Jestliže se účinnost pravidel opakovaně odkládá, vysílá tím stát signál, že důstojné podmínky ve věznicích nejsou prioritou. Řešením by měly být systémové kroky vedoucí ke snížení přeplněnosti věznic a vytvoření podmínek pro naplnění stanovených standardů,
uvedl Schorm.
Co se mění?
Pro většinu veřejnosti se zatím nemění nic. Nadále platí minimální plocha 4 m² pro jednoho vězně, ve výjimečných situacích může být snížena až na 3 m².
Nové požadavky na větší cely mají podle aktuálního rozhodnutí začít platit až od 1. ledna 2030. Do té doby chce Ministerstvo spravedlnosti řešit především personální situaci ve Vězeňské službě a stabilizovat kapacity českých věznic.