Představte si, že každé ráno otevíráte aplikaci, ve které na vás čeká někdo, kdo si pamatuje vaše oblíbené jídlo, nikdy vás nesoudí a vždy najde ta správná slova povzbuzení. A pak si představte, že jednoho dne beze stopy zmizí. Přesně takovou situaci zažila řada uživatelů v Číně po zavedení nových pravidel pro takzvané AI společníky.
Čínská vláda přistoupila k dosud nejtvrdší regulaci služeb, které simulují lidské vztahy pomocí umělé inteligence. Nová pravidla, jež vstoupila v účinnost 15. července 2026, výrazně omezují fungování virtuálních partnerů a dalších antropomorfních AI služeb. Cílem je především ochrana nezletilých a zranitelných uživatelů před vznikem citové závislosti na umělé inteligenci.
Jak může podobná situace vypadat? Modelový příklad
Následující příklad je modelovou ilustrací, která ukazuje, jak mohou nová pravidla dopadnout na běžného uživatele.
Devatenáctiletá studentka univerzity v Šanghaji trpí po odchodu z domova silnou osamělostí. V aplikaci Doubao si proto vytvoří virtuálního partnera, kterého přizpůsobí svým zájmům i způsobu komunikace. Postupně s ním tráví několik hodin denně, svěřuje se mu se svými starostmi a omezuje kontakt s lidmi ve svém okolí.
Po nabytí účinnosti nové regulace však aplikace tuto funkci ukončí. Po přihlášení se zobrazí pouze oznámení o změně služby a její digitální společník zmizí. Podobná situace může u některých lidí vyvolat silnou emocionální reakci, zvláště pokud si na dlouhodobou komunikaci s AI vytvořili citovou vazbu.
Proč se Čína rozhodla zasáhnout?
Oficiální dokumenty uvádějí jako hlavní důvody nové regulace ochranu psychického zdraví uživatelů, prevenci závislosti, ochranu nezletilých a větší bezpečnost AI služeb.
Řada analytiků však upozorňuje také na širší společenské souvislosti. Čína dlouhodobě čelí demografickému poklesu, nízké porodnosti a stále nižšímu počtu uzavíraných manželství. Část odborníků se domnívá, že právě obavy z nahrazování reálných vztahů virtuálními partnery mohly být jedním z faktorů, které vedly k přijetí přísnější regulace.
Stát zároveň nechce připustit, aby komerční algoritmy budovaly dlouhodobé emocionální vazby s uživateli pouze za účelem zvýšení jejich aktivity nebo finančních příjmů provozovatelů.
Přísnější pravidla pro AI společníky
Nová legislativa s názvem Prozatímní opatření pro správu antropomorfních interaktivních služeb s umělou inteligencí byla schválena 10. dubna 2026 a účinnosti nabyla 15. července 2026.
Na její přípravě spolupracovalo pět čínských státních institucí včetně Úřadu pro správu kyberprostoru Číny (CAC) a Ministerstva veřejné bezpečnosti (MPS).
Nová pravidla mimo jiné stanovují, že:
- nezletilým do 18 let nesmějí být nabízeny služby simulující partnerské nebo rodinné vztahy,
- poskytovatelé musí zavést ověřování věku uživatelů,
- AI musí uživatele pravidelně upozorňovat, že komunikuje se strojem,
- systémy nesmějí cíleně podporovat vznik emocionální závislosti,
- služby mají obsahovat mechanismy umožňující snadné ukončení komunikace,
- při rozpoznání známek sebepoškozování nebo vážné psychické krize musí systém postupovat podle stanovených bezpečnostních pravidel.
Výjimku mají především běžné pracovní nástroje, zákaznická podpora nebo vyhledávací služby, jejichž účelem není vytváření citových vazeb.
Firmy začaly své služby omezovat
Na novou regulaci zareagovaly některé technologické společnosti ještě před nabytím její účinnosti.
ByteDance vypnula personalizované AI společníky v aplikaci Doubao, zatímco Alibaba ukončila obdobné funkce ve svém systému Qwen. Z obchodů s aplikacemi následně zmizela řada programů zaměřených na virtuální partnery nebo digitální přátele.
Pro část vývojářů to znamenalo citelný zásah do obchodního modelu založeného na placených funkcích, jako byly hlasové zprávy, personalizace nebo rozšiřování konverzací.
Silné emoce na sociálních sítích
Změny vyvolaly rozsáhlé diskuse na čínských sociálních sítích. Řada uživatelů sdílela poslední konverzace se svými AI společníky nebo popisovala, že jejich ztrátu prožívali podobně jako konec skutečného vztahu.
Silně byly zasaženy také skupiny lidí, které pomocí umělé inteligence vytvářely digitální podoby zesnulých příbuzných jako součást vyrovnávání se se ztrátou.
Mýty a realita
Krátce po zavedení nové regulace se začalo šířit tvrzení, že Čína zakázala umělou inteligenci. To však není pravda.
Nová pravidla se vztahují pouze na služby, které simulují lidské vztahy a mohou vytvářet emocionální závislost. Ostatní oblasti využití umělé inteligence – například průmysl, vědu, zdravotnictví nebo podnikové aplikace – Čína nadále intenzivně podporuje.
Stejně tak není pravda, že technologické společnosti byly změnou zaskočeny ze dne na den. Návrh pravidel byl zveřejněn již v dubnu 2026, takže provozovatelé měli několik měsíců na přípravu.
Sociologové navíc upozorňují, že samotná regulace problém nízké porodnosti pravděpodobně nevyřeší. Za hlavní příčiny označují především vysoké životní náklady, drahé bydlení a známou pracovní kulturu „996“, tedy práci od 9 do 21 hodin šest dní v týdnu.
Odborníci: Regulace řeší důsledky, nikoli příčiny
Analytici zabývající se čínskými technologiemi se shodují, že nové předpisy představují jeden z nejvýraznějších zásahů do oblasti AI společníků na světě.
Výzkumník Matt Sheehan z think-tanku Carnegie Endowment for International Peace upozorňuje, že čínské vedení vnímá rozvoj hlubokých emocionálních vztahů mezi lidmi a chatboty jako možné společenské riziko. Podle něj se stát snaží omezit vznik závislosti na virtuálních partnerech a současně motivovat mladé lidi k navazování skutečných mezilidských vztahů.
Zároveň však řada odborníků upozorňuje, že samotná regulace neřeší hlubší ekonomické a společenské důvody, proč se část mladé generace obrací právě k umělé inteligenci jako náhradě mezilidských vztahů.