Nový evropský systém emisních povolenek EU ETS2 se od roku 2028 rozšíří také na emise ze spalování paliv v silniční dopravě a při vytápění budov. Náklady nebudou hradit přímo řidiči nebo domácnosti, ale dodavatelé paliv. Očekává se však, že se náklady na povolenky postupně promítnou do cen benzinu, nafty, zemního plynu a dalších fosilních paliv. Výše případného zdražení bude záviset především na ceně emisní povolenky.
ETS2 je nový systém oddělený od současného systému EU ETS, který se od roku 2005 vztahuje především na energetiku, průmysl a další velké zdroje emisí. ETS2 se zaměřuje na paliva využívaná v budovách, silniční dopravě a některých dalších sektorech.
Původně měl být systém spuštěn v roce 2027. Evropská unie však jeho plné fungování odložila na rok 2028. Aukce povolenek ETS2 mají začít už v roce 2027, aby byl trh před spuštěním systému připraven. Povolenky za emise vzniklé v roce 2028 budou muset regulované subjekty poprvé odevzdat nejpozději do 31. května 2029.
Povolenky budou nakupovat dodavatelé paliv
Povinnost získávat a odevzdávat emisní povolenky se nebude vztahovat přímo na motoristy ani majitele nemovitostí. Regulovanými subjekty budou dodavatelé paliv, kteří budou odpovídat za emise vznikající při spalování paliv, která uvedou na trh.
Systém proto funguje na principu označovaném jako „upstream“. Emisní náklad vzniká na začátku dodavatelského řetězce a následně se může promítnout do koncové ceny paliva.
U pohonných hmot to znamená, že se případný náklad spojený s emisními povolenkami může projevit v ceně benzinu a nafty na čerpacích stanicích. U vytápění může mít obdobný dopad na cenu zemního plynu nebo dalších fosilních paliv.
Konkrétní částku, o kterou paliva v roce 2028 zdraží, dnes nelze určit. Cena povolenek bude tržní a bude záviset na vývoji nabídky a poptávky.
Zdražení o 11 korun není předpověď
V souvislosti s ETS2 se objevují scénáře, podle kterých by litr benzinu nebo nafty mohl zdražit až o 11 korun. Takovou částku ale nelze prezentovat jako očekávaný nebo stanovený dopad nové evropské regulace.
Jde o modelový výpočet pro případ velmi vysoké ceny emisní povolenky. Výsledná cena paliva bude kromě ETS2 ovlivněna také cenou ropy, kurzem koruny, spotřební daní, DPH a dalšími náklady.
Uhlíkový náklad lze orientačně odvodit z množství emisí vzniklých při spalování daného paliva. Jeden litr motorové nafty při spalování produkuje přibližně 2,6 kilogramu CO₂, u benzinu jde přibližně o 2,3 kilogramu CO₂. Čím vyšší bude cena povolenky za jednu tunu CO₂, tím vyšší bude také potenciální náklad připadající na litr paliva.
Cena povolenky nebude bez omezení
Evropská legislativa zároveň obsahuje mechanismy, které mají reagovat na příliš rychlý růst ceny povolenek. Součástí systému je rezerva tržní stability, z níž lze v určitých situacích uvolnit další povolenky.
V prvních letech fungování ETS2 existuje mimo jiné mechanismus navázaný na hranici 45 eur za tunu CO₂ v cenách roku 2020. Pokud průměrná cena povolenky překročí tuto hranici po dobu dvou po sobě jdoucích měsíců, může být z rezervy uvolněno 20 milionů povolenek.
Další zásah je možný také v případě výrazného růstu ceny v porovnání s její předchozí úrovní. Cílem těchto mechanismů je omezit riziko příliš prudkého růstu ceny emisí, nikoli stanovit pevný strop ceny benzinu nebo nafty.
Dopad na domácnosti nebude pro všechny stejný
Dopad ETS2 se bude mezi jednotlivými domácnostmi lišit. Vyšší náklady lze očekávat především u domácností, které jsou ve větší míře závislé na zemním plynu nebo jiných fosilních palivech pro vytápění. V dopravě se systém dotkne především uživatelů vozidel se spalovacími motory.
Významnou roli proto bude hrát spotřeba paliv. Domácnost s nízkou spotřebou zemního plynu nebo řidič s malým ročním nájezdem bude vystavena menšímu přímému dopadu než domácnost vytápěná plynem nebo člověk, který denně dojíždí automobilem desítky kilometrů.
Evropská unie připravila Sociální klimatický fond
Součástí opatření spojených s ETS2 je také Sociální klimatický fond. Evropská unie do něj plánuje v letech 2026 až 2032 vložit nejméně 86,7 miliardy eur, včetně spolufinancování členských států.
Peníze mají pomoci domácnostem a jednotlivcům, kteří jsou nejvíce ohroženi energetickou a dopravní chudobou. Členské státy je mohou využít například na zateplování budov, energeticky úspornější vytápění, čistší dopravu nebo dočasnou přímou finanční podporu.
Česká republika má podle Ministerstva životního prostředí ze Sociálního klimatického fondu získat přibližně 50 miliard korun. Konkrétní využití prostředků má vycházet z českého Sociálního klimatického plánu.
Systém se týká také vytápění
ETS2 se nebude týkat pouze dopravy. Do systému spadají také emise vznikající při spalování paliv používaných k vytápění budov.
Pro domácnosti proto bude důležitá nejen cena pohonných hmot, ale také způsob vytápění. Uživatelé zemního plynu nebo jiných fosilních paliv mohou pocítit zvýšení nákladů prostřednictvím ceny dodávaného paliva.
Naopak elektřina sama o sobě není v ETS2 zpoplatněna stejným způsobem jako fosilní paliva pro silniční dopravu a vytápění. Její výsledná cena však může být ovlivněna dalšími faktory energetického trhu a současným systémem EU ETS.
První povinnost přijde až za emise z roku 2028
Pro spotřebitele je podstatné, že ETS2 nezačne v roce 2028 fungovat jako samostatná daň vybíraná od řidičů u čerpacích stanic nebo od domácností na faktuře za plyn. Povinnost budou mít dodavatelé paliv, a případný náklad se tak může promítnout do cen.
První odevzdání povolenek bude souviset s emisemi vzniklými v roce 2028. Regulované subjekty je budou muset odevzdat nejpozději do 31. května 2029.
Kolik nakonec řidiči a domácnosti zaplatí navíc, není proto v současnosti možné určit jednou pevnou částkou. Rozhodující bude především skutečná cena povolenky ETS2 a její vývoj na trhu. Scénář se zdražením o 11 korun za litr tak představuje krajní modelovou variantu, nikoli jistý výsledek zavedení systému.