Mírová dohoda mezi Ruskem a Ukrajinou má podle amerického vyjednavače Jareda Kushnera z velké části hotovou podobu. Největší překážkou stále zůstává Donbas. Moskva požaduje, aby se ukrajinské jednotky stáhly z území, které Rusko stále nedokázalo dobýt, zatímco Kyjev odmítá přistoupit na územní ústupky. Ačkoli USA doufají, že se situace někam posune, podle odborníků zůstává vše stát v mrtvém bodě.
Americký zvláštní zmocněnec Jared Kushner na konferenci v Kyjevě uvedl, že Spojené státy už mají připravenou většinu dohody. Podle něj Vladimir Putin jasně určil hranice území, které chce Rusko získat. „Pokud by Ukrajina chtěla ustoupit k této linii, měli bychom už zbytek dohody sestavený,“ uvedl. Kyjev však podle něj zatím takový krok odmítá.
Donbas jako hlavní bod sporu
Právě územní otázka může rozhodnout o tom, zda se současné diplomatické snahy skutečně promění v mírovou dohodu. Rusko požaduje stažení ukrajinských sil z části Donbasu, kterou Moskva považuje za své území, přestože ji její armáda dosud celou neovládá.
Putin přitom tyto podmínky specifikoval už v roce 2024 a od té doby od nich neustoupil. V červnu daného roku řekl doslova:
Ukrajinská vojska musí být zcela stažena z Doněcké a Luhanské lidové republiky a také ze Záporožské a Chersonské oblasti.
Ukrajina naopak argumentuje tím, že nemá důvod dobrovolně opouštět území, které stále drží. Podle zdrojů Vladimir Putin nadále věří, že ruská armáda může získat celý Donbas vojensky. Ještě začátkem září Putin tvrdil, že Rusko postupuje a je připraveno jednat, pokud se podaří obnovit konkrétní diplomatický proces.
Jared Kushner tvrdí, že jak Moskva, tak Kyjev chtějí válku ukončit. „Musíme najít správný vzorec, který snad bude fungovat pro všechny,“ uvedl. Ochota jednat tedy existuje na obou stranách, ani jedna z nich však nechce ustoupit od svých podmínek.
Evropa zůstává ve střehu
Kyjev v současné době podle šéfa prezidentské kanceláře Kyryla Budanova počítá s obnovením třístranných rozhovorů mezi Ukrajinou, Ruskem a Spojenými státy v říjnu. Prezident Volodymyr Zelenskyj označil návrhy amerických vyjednavačů za velmi dobré a hodnotné.
Moskva je podle mluvčího Kremlu Dmitrije Peskova k obnovení rozhovorů rovněž otevřená, zároveň je ale podle něj příliš brzy hovořit o konkrétním termínu či místě. Pokud se nepodaří vyřešit otázku Donbasu, válka může pokračovat i přes diplomatickou aktivitu Washingtonu. Na frontě se navíc bojuje dál a Rusko i Ukrajina v posledních týdnech zesílily dálkové útoky.
Zatímco Amerika se přímo angažuje při ujednávání míru mezi zeměmi, Evropa zůstává ostražitá. Spor je pro ni zásadní především kvůli bezpečnostním garancím pro Ukrajinu a riziku pokračování války. Zelenskyj označuje pevné bezpečnostní záruky od USA a evropských spojenců za klíčové. Státy NATO nadále počítají s podporou ukrajinské obrany.