Od ledna 2028 převezme vymáhání nedoplatků na sociálním a zdravotním pojištění Finanční správa. Odborníci varují před propadem příjmů veřejných rozpočtů a nižší platební morálkou občanů.
Správu veřejných pohledávek čeká od ledna 2028 zásadní změna. Namísto exekutorů má nedoplatky na sociálním a zdravotním pojištění vymáhat přímo Finanční správa ČR. Podle odborníků na vymáhání pohledávek však tento krok povede k dramatickému poklesu vybraných částek.
Exekutorská komora upozorňuje na dlouhodobě vyšší efektivitu soukromých exekutorů oproti státním úředníkům při vymáhání dlužných částek. Navíc exekutoři nepředstavují žádné finanční zatížení pro státní rozpočet.
Tato změna povede jen u zdravotních pojišťoven, v případě nedoplatků na zdravotním pojištění, k výpadku v řádu miliard korun, které budou ve zdravotnictví citelně chybět,
varuje Jan Mlynarčík, prezident Exekutorské komory ČR.
Ministerstvo slibuje úspory, odborníci varují před kolapsem
Ministerstvo financí obhajuje reformu sjednocením správy veřejných pohledávek a nižšími náklady pro dlužníky. Jenže právě slabší tlak na neplatiče povede podle tuzemských i zahraničních zkušeností ke snížení platební morálky u daní, sociálního a zdravotního pojištění.
Představa, že ulevíme dlužníkům na úkor poctivě platících občanů, jež budou nově platit náklady na vymáhání pohledávek ze svých daní, je škodlivá,
dodává prezident komory.
Náklady na vymáhání pohledávek se totiž přesunou ze soukromého sektoru přímo na bedra státního rozpočtu. Zaplatí je tedy nakonec všichni daňoví poplatníci, kteří své závazky plní řádně a včas.
Celníci už jednou selhali. Jedna exekuce stojí víc než dluh
Ministerstvo argumentuje efektivitou státního vymáhání. Realita je však podle dostupných dat zcela opačná. Po loňském přijetí takzvaného celního balíčku začali celníci vymáhat například dluhy z neuhrazených poplatků za psa, popelnici nebo pokuty za krmení holubů.
Není to ani levné, ani efektivní, ani účelné. Namísto aby náklady nesl ten, kdo dluh způsobil, platí je společnost, ale skrytě ze státního rozpočtu. Jedna celnická exekuce za nezaplacenou pokutu pak stát stojí více, než kolik se v ní vymáhalo,
upozornil soudní exekutor Lukáš Jícha.
Úspěšnost Celní správy při vymáhání justičních pohledávek činí podle statistik pouze necelá 4 procenta, zatímco u soudních exekutorů dosahovala dříve kolem 30 procent. Rozdíl je tedy více než sedminásobný.
Novela prošla nestandardně, projekt už jednou ztroskotal
Exekutoři kritizují také způsob, jakým byla klíčová změna legislativně prosazena.
Příslušná novela zákona o finanční správě se překvapivě objevila v rámci platformového zákona až po skončení jeho připomínkového řízení, těsně předtím, než tato legislativa doputovala do vlády,
vysvětluje Jan Mlynarčík.
S projektem Jednotného inkasního místa (JIM) přišli už v roce 2006 tehdejší premiér Mirek Topolánek z ODS a ministr financí Miroslav Kalousek z KDU-ČSL. Projekt po letech ztroskotal na těžkopádné a nákladné implementaci.
Podle zjištění Nejvyššího kontrolního úřadu tehdy Generální finanční ředitelství nesprávně a neefektivně utratilo 3,5 miliardy korun. Byl to právě Andrej Babiš z ANO, který v roce 2014 jako ministr financí realizaci Jednotného inkasního místa zastavil.
Odborníci na vymáhání chtějí s vládou ještě jednat a pokusit se vysvětlit, jaké negativní dopady bude tato změna zákona mít na veřejné finance i běžné občany.