Legislativní úpravy insolvencí v posledních letech výrazně proměnily prostředí, v němž se pohybují jak dlužníci, tak jejich věřitelé. Pavel Fabian, zkušený insolvenční správce, otevřeně popisuje, jak současná právní úprava podle něj významně snížila šance věřitelů na uspokojení jejich pohledávek. Zatímco v minulosti představovalo oddlužení cestu k úhradě podstatné části dluhů, dnes je podle něj situace výrazně odlišná.
Radikální proměna insolvencí za poslední roky
Vývoj posledních let přinesl do systému oddlužení několik zásadních změn. Ještě před novelami z let 2019 a 2024 trvalo standardní oddlužení pět let a dlužníci byli povinni po tuto dobu odvádět věřitelům část svých příjmů. Výše uspokojení věřitelů se přitom odvíjela od konkrétní situace dlužníka a v řadě případů dosahovala několika desítek procent přihlášených pohledávek.
První významná novela v roce 2019 zrušila pevnou hranici 30 % uspokojení pohledávek a větší důraz začala klást na poctivé úsilí dlužníka splácet své závazky. Další zásadní změna přišla od 1. října 2024, kdy se standardní doba oddlužení zkrátila na tři roky pro všechny fyzické osoby.
Jak funguje současný model oddlužení
Současná právní úprava již nestanovuje pevné procento dluhů, které musí dlužník splatit. Insolvenční soud posuzuje zejména to, zda dlužník po celou dobu oddlužení plní své zákonné povinnosti, využívá svůj příjmový potenciál a vynakládá maximální úsilí k uspokojení věřitelů. Výsledná míra uspokojení pohledávek se proto může případ od případu výrazně lišit.
Právě tento systém je podle Pavla Fabiana jedním z hlavních důvodů, proč se v praxi stále častěji objevují případy velmi nízkého uspokojení věřitelů.
„Dnes vidím případy, kdy dlužník s půlmilionovým závazkem uhradí jen velmi malou část dluhu a zbytek mu po splnění zákonných podmínek soud odpustí. Věřitelé pak odcházejí s minimálním plněním,“ popisuje svou zkušenost.
Konkrétní příklady z praxe insolvenčního správce
Pavel Fabian uvádí příklady ze své každodenní praxe. V jednom případě měl dlužník závazky přesahující 700 tisíc korun. Podle Fabiana bylo konečné uspokojení věřitelů výrazně nižší, než bývalo běžné v minulosti.
Další případ se týkal mladé ženy se závazky kolem 350 tisíc korun. Podle správce věřitelé získali zpět pouze nepatrnou část svých pohledávek, přestože soud následně rozhodl o osvobození dlužnice od zbytku dluhů. Fabian zdůrazňuje, že podobných případů ve své praxi přibývá.
Proč věřitelé přestávají přihlašovat pohledávky
Podle Pavla Fabiana vede současná úprava k tomu, že část věřitelů zvažuje, zda se jim vůbec vyplatí pohledávky do insolvenčního řízení přihlašovat. U menších částek totiž administrativní náklady mohou převýšit očekávané plnění.
Tato situace podle něj vytváří paradox. Institut oddlužení má lidem umožnit nový ekonomický začátek, zároveň ale část věřitelů ztrácí motivaci své pohledávky aktivně vymáhat prostřednictvím insolvenčního řízení.
Srovnání podmínek oddlužení v čase
Do roku 2019
Pětileté oddlužení, požadavek významného uspokojení věřitelů.
2019–2024
Pětileté oddlužení s důrazem na poctivé úsilí dlužníka místo pevné hranice 30 %.
Od 1. října 2024
Standardní tříleté oddlužení pro všechny fyzické osoby, přičemž soud hodnotí plnění povinností a skutečné možnosti dlužníka.
Dopady na různé typy věřitelů
Změny dopadají na jednotlivé skupiny věřitelů rozdílně. Velké finanční instituce dokážou ztráty z insolvencí rozložit do širokého portfolia. Pro menší podnikatele nebo soukromé osoby však může neuhrazená pohledávka představovat citelný zásah do jejich financí.
Nejsložitější situace podle Pavla Fabiana nastává u rodinných půjček nebo pohledávek mezi známými.
Vidím případy rodinných půjček ve statisících korun, kdy věřitel nakonec získá zpět jen zlomek půjčených peněz. To často vede k dlouhodobému narušení rodinných vztahů,
říká.
Kritický pohled na současnou úpravu
Zastánci novely argumentují tím, že kratší oddlužení umožňuje rychlejší návrat lidí do běžného ekonomického života a odpovídá evropskému směřování. Kritici naopak upozorňují, že kratší doba oddlužení může znamenat nižší uspokojení věřitelů a vyšší riziko morálního hazardu. Tyto otázky jsou předmětem odborné diskuse mezi insolvenčními správci, právníky i ekonomy.
Ekonomické souvislosti a budoucí vývoj
Část ekonomů upozorňuje, že nižší vymahatelnost pohledávek může vést ke zpřísnění podmínek pro poskytování úvěrů nebo k promítnutí vyššího rizika do jejich ceny. Jiní naopak poukazují na to, že rychlejší oddlužení může pomoci lidem dříve se vrátit do legální ekonomiky a zvýšit jejich ekonomickou aktivitu.
Co radí správce potenciálním věřitelům
Pavel Fabian doporučuje každému věřiteli individuálně zvážit ekonomickou smysluplnost přihlášení pohledávky do insolvenčního řízení. U menších částek podle něj nemusí být očekávaný výnos vzhledem k administrativním nákladům příliš vysoký.
Radím klientům, aby si předem spočítali, zda se jim účast v insolvenčním řízení skutečně vyplatí. Každý případ je jiný a univerzální odpověď neexistuje,
uzavírá.
Současná právní úprava oddlužení představuje jednu z největších změn českého insolvenčního práva za poslední roky. Zastánci ji označují za důležitý krok k rychlejšímu návratu dlužníků do běžného života, zatímco část insolvenčních správců a věřitelů upozorňuje, že změny mohou znamenat výrazně nižší uspokojení pohledávek a oslabit postavení věřitelů. Otázka, zda novela našla správnou rovnováhu mezi právy dlužníků a věřitelů, tak zůstává předmětem odborné i veřejné debaty.