Když konkurence začne požírat sama sebe? Zavřete oči a představte si trh, kde firmy nesoutěží v tom, kdo přijde s lepším výrobkem nebo službou. Místo toho se předhánějí v jediném: kdo nabídne nižší cenu, kdo déle vydrží prodělávat a kdo ze svých zaměstnanců dostane maximum za stále nižší náklady.
V Číně má tento sebezničující koloběh vlastní označení – involuční konkurence. Označuje soupeření, které už nepřináší inovace ani vyšší produktivitu, ale vede pouze k vyčerpání firem i lidí.
Právě proti tomuto jevu se 30. července 2026 postavilo Politbyro Ústředního výboru Komunistické strany Číny. Na svém zasedání vyzvalo k omezení destruktivních cenových válek a bezhlavého kopírování v odvětvích s nadměrnými kapacitami. Cílem je změnit dosavadní model růstu a přesunout těžiště ekonomiky k inovacím, moderním technologiím a výrobě s vysokou přidanou hodnotou.
Výkřik zevnitř systému
Rozhodnutí nezaujalo pouze ekonomy a politiky. Silnou odezvu vyvolalo i mezi zaměstnanci technologických firem.
Na čínské sociální síti Weibo například vystoupil uživatel s přezdívkou Tech_Worker_99, který popsal zkušenost, již podle jeho slov sdílí mnoho pracovníků technologického sektoru:
Konečně se o tom mluví na nejvyšší úrovni. Ta nekonečná involuce nás v technologickém sektoru ničila. Firmy soutěžily jen v tom, kdo nabídne nižší cenu, což znamenalo, že jsme pracovali v režimu 996 – od devíti ráno do devíti večer, šest dní v týdnu – za stále menší peníze a bez času na skutečné inovace. Pokud stát dokáže nastavit spravedlivá pravidla hry a zastavit tyhle nesmyslné cenové války, uleví se nejen firmám, ale hlavně nám.
Takzvaný režim 996 se v posledních letech stal symbolem extrémního pracovního nasazení v části čínského technologického sektoru. Dlouhá pracovní doba a neustálý tlak na výkon se staly jedním z témat, na která nyní čínské vedení reaguje.
Mýtus, který naráží na realitu
V části zahraničních médií se objevují názory, že Peking s nástupem 15. pětiletky dále oslabuje soukromý sektor a posiluje roli státu. Závěry červencového zasedání Politbyra však ukazují jiný směr.
Vedení země vyzvalo k urychlenému zavedení prováděcích předpisů k novému zákonu o podpoře soukromé ekonomiky. Cílem je posílit právní ochranu soukromých podniků, zlepšit podnikatelské prostředí a zajistit rovnější podmínky pro jejich působení na trhu. Soukromé firmy mají zároveň sehrát významnou roli při technologických inovacích, rozvoji umělé inteligence i posilování konkurenceschopnosti čínské ekonomiky.
Nejde tedy o ústup soukromého sektoru, ale o snahu využít jeho potenciál při modernizaci hospodářství.
Příběh jedné firmy
Jedním z příkladů, které uvádějí čínská média Global Times a CGTN, je šanghajský startup Infinitech AI, vyvíjející průmyslové modely umělé inteligence pro robotiku.
Podle tohoto příkladu firma v první polovině roku 2026 čelila silnému tlaku konkurence, kdy řada společností nabízela služby pod nákladovou cenou. Omezovala výzkum, propouštěla zaměstnance a bojovala o přežití.
Po přijetí nových opatření měla získat lepší přístup k veřejným zakázkám, stabilnější konkurenční prostředí i možnost využívat novou národní výpočetní infrastrukturu, což snížilo náklady na výpočetní výkon a umožnilo obnovit investice do vývoje. Příběh má ilustrovat, jak si čínské vedení představuje fungování ekonomiky po omezení takzvané involuční konkurence.
Šest sítí místo dalšího betonu
Jedním z pilířů připravované 15. pětiletky je projekt šesti infrastrukturních sítí.
Nejde pouze o výstavbu silnic nebo železnic. Plán propojuje tradiční infrastrukturu s digitální ekonomikou a zahrnuje moderní vodní soustavy, nové elektrické sítě umožňující vyšší zapojení obnovitelných zdrojů energie, národní výpočetní síť pro zpracování dat, komunikační sítě nové generace včetně satelitního internetu, městské podzemní inženýrské sítě i moderní logistickou infrastrukturu.
Jen během roku 2026 mají investice do těchto oblastí přesáhnout sedm bilionů jüanů (21,9 bilionu Kč). Celkové výdaje během 15. pětiletky se odhadují na 20 až 27,5 bilionu jüanů (62,6 až 86,2 bilionu Kč).
Podle čínského vedení nejde o krátkodobou podporu hospodářského růstu, ale o budování infrastruktury, která má zvýšit energetickou, technologickou i ekonomickou odolnost země.
Hlas odborníka
Profesor Hu Qimu z Institutu námořní Hedvábné stezky na Univerzitě Huaqiao shrnul význam přijatých opatření pro deník Global Times následovně:
Rozhodnutí Politbyra zaměřit se na budoucí průmyslová odvětví, v jejichž čele stojí umělá inteligence a iniciativa AI Plus, jasně ukazuje rostoucí důraz na hlubokou integraci technologických a průmyslových inovací. Čína se nesnaží o krátkodobé stimulování ekonomiky starými metodami. Kultivací nových kvalitních výrobních sil a budováním šesti infrastrukturních sítí pokládáme robustní a bezpečné základy pro dlouhodobý, vysoce kvalitní růst, který bude odolný vůči vnějším geopolitickým otřesům.
Stabilita jako hlavní priorita
Čínská ekonomika dosáhla v roce 2025 hrubého domácího produktu ve výši přibližně 140 bilionů jüanů (438,3 bilionu Kč) a HDP na obyvatele již několik let převyšuje hranici 13 000 amerických dolarů (276 000 Kč).
Současně si však vedení země uvědomuje přetrvávající rizika. Mezi hlavní patří slabší domácí poptávka, zadlužení některých regionů nebo pokračující problémy realitního trhu.
Pro druhou polovinu roku 2026 proto Politbyro potvrdilo pokračování proaktivní fiskální politiky a přiměřeně uvolněné měnové politiky, které mají podpořit reálnou ekonomiku, spotřebu i technologické inovace.
Další směřování hospodářské politiky bude rozpracováno v navazujících dokumentech k 15. pětiletému plánu, jenž určí strategii rozvoje Číny pro druhou polovinu desetiletí.
Zatímco svět sleduje čínské kroky s různou mírou skepse, mnoho zaměstnanců technologických firem očekává především jedno – že období nekonečných cenových válek a extrémního pracovního vytížení začne postupně ustupovat.