Loď Ship 41 již obíhá kolem Země s nákladem satelitů nové generace ve svém nákladovém prostoru, čímž se uzavírá kapitola testů, která po tři roky zdánlivě nevedla k žádnému hmatatelnému výsledku. Starship 14 dnes odstartovala ve 14:15 středoevropského času a dokázala to, co se jejím třinácti předchůdcům nepodařilo: zůstat ve vesmíru.
Od prvního zkušebního letu v roce 2023 největší raketa v historii stoupala, klesala a více než jednou dokonce i explodovala. Každý start opisoval stejnou parabolickou dráhu, jako míč, který se vždy jen otřel o obruč, aniž by do ní spadl. Dnes jsou konečně satelity, které ve svém nákladovém prostoru veze, tak velké, že by je žádná jiná raketa na světě nedokázala unést.
Co nás čeká teď: šest obletů planety a přistání na vodě
Dosažení oběžné dráhy ještě neznamená, že mise skončila. V průběhu příštích hodin obletí loď Ship 41 Zemi šestkrát za necelých deset hodin a přitom vypustí svůj náklad asi dvaceti satelitů Starlink V3, nejnovější generace komunikační konstelace Elona Muska. Až to dokončí, zapálí jeden ze svých motorů, aby snížila rychlost a zahájila řízený sestup do Indického oceánu.
Satelity Starlink V3 představují skutečný smysl tohoto letu. Při předchozí misi, Starship 13, již bylo vyzkoušeno vypuštění 27 jednotek této série, ale ty se vrátily do atmosféry společně s lodí, aniž by se stihly uvést do provozu. Tentokrát je cílem, aby zůstaly na oběžné dráze a začaly fungovat. Díky své velikosti jsou určeny výhradně pro loď Starship: zbytek flotily SpaceX prostě nemá kapacitu na to, aby je vynesl do vesmíru.
Hladký start rakety, která je nejvíce náchylná k problémům
U jakéhokoli jiného kosmického dopravního prostředku by start bez komplikací prošel téměř bez povšimnutí. Ale jelikož se jedná o největší raketu, jaká kdy byla postavena, i rutinní vzlet je působivý. Společnost SpaceX má za sebou řadu explozí, které v některých případech donutily odklonit letecký provoz nad Karibikem. Dnes motory Raptor 3 fungovaly bez potíží. Abychom si tento výkon lépe představili: spálilo se 3 650 tun paliva, tedy směsi kapalného kyslíku a metanu, která pohání loď, s cílem vynést konstrukci vysokou 124 metrů a vážící 5 000 tun. Je to něco jako vzít nejvyšší věž Nové katedrály v Salamance, na její špičku postavit autobus ve svislé poloze a celý komplex vystřelit do nebe.
Několik minut po startu se raketový motor Booster 21 oddělil od lodi a vydal se na zpáteční cestu. Jeho předchůdce měl problémy s jedním z motorů, a tak se inženýři rozhodli postupovat opatrně a nasměrovali ho k přistání na vodě v Mexickém zálivu. K zachycení pomocí Mechazilly, obrovské kovové věže určené k zachycení raketového motoru ve vzduchu, nedošlo, ale milník tohoto dne spočíval v něčem jiném. Po úspěchu Starshipu 13 Musk oznámil, že jsou připraveni zachytit pomocí věže i samotnou loď, avšak několik týdnů před startem společnost tato očekávání zmírnila.
Třináct generálních zkoušek před premiérou
Proč SpaceX potřebovala třináct předchozích startů, aby se dostala až sem? Odborníci z kosmického odvětví to vysvětlují jednoduchou logikou: když se současně testuje tolik nových systémů, je rozumné zvyšovat složitost postupně, aby bylo možné identifikovat příčinu každé poruchy. Právě tato filozofie paradoxně poskytla společnosti prostor k tomu, aby při každé nové misi tolik riskovala.
Čas pro NASA běží
Tento let pozorně sledují nejen nadšenci do vesmíru. Americká kosmická agentura je závislá na tom, aby loď Starship dosáhla plné provozuschopnosti, aby mise Artemis mohly vysadit astronauty na Měsíci. Konkrétně musí Muskova loď fungovat jako orbitální palivová nádrž, tedy jako cisterna schopná doplňovat palivo jiným vozidlům přímo za letu, a to pro misi Artemis IV, naplánovanou na rok 2028. Dnešní let poprvé na oběžné dráze prověřuje některé manévry a systémy nezbytné pro dosažení tohoto cíle. Pokud bylo dosud zapotřebí třináct letů, mohlo by jich být zapotřebí ještě tolik, než bude Starship plně funkční. Problémem je, že SpaceX na to nemá tři roky.
To, co se dnes stalo, však představuje zásadní zlom. Po letech parabolických trajektorií se konečně podařilo trefit do černého, čímž se otevírá nová fáze soukromého průzkumu vesmíru s bezprecedentní frekvencí startů.