Sedmnáctiletá dívka z dětského domova v Moravskoslezském kraji potřebovala ortodontickou léčbu kvůli zdravotním potížím. Náklady na rovnátka se blížily 50 tisícům korun. Vedení zařízení po ní původně požadovalo, aby polovinu částky uhradila ze svých úspor. Případem se následně zabýval dětský ombudsman Martin Beneš, který postup domova označil za nesprávný.
Dívka si peníze našetřila mimo jiné z brigád. Podle informací dětského ombudsmana jí vedení dětského domova sdělilo, že by měla na ortodontickou léčbu přispět částkou přibližně 25 tisíc korun. Domov svůj postup opíral o svůj vnitřní řád a o skutečnost, že podle jeho názoru nešlo o neodkladnou zdravotní péči.
Dívka se proto obrátila na dětského ombudsmana. Ten následně prověřil, zda má dětský domov povinnost náklady na léčbu uhradit.
Podle ombudsmana mají děti umístěné v zařízení pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy nárok na takzvané plné přímé zaopatření. To zahrnuje také úhradu nákladů na zdravotní služby, léčiva a zdravotnické prostředky, které nejsou hrazeny ze zdravotního pojištění, pokud nebyly vyžádány zákonným zástupcem dítěte.
Dětský ombudsman ve svém vyjádření uvedl, že tato povinnost se vztahuje také na ortodontickou léčbu. Pokud jsou tedy rovnátka v konkrétním případě doporučena z důvodu zdravotního stavu dítěte a náklady nejsou hrazeny z veřejného zdravotního pojištění, neměl by jejich úhradu přenášet dětský domov na samotné dítě.
Martin Beneš zároveň upozornil, že dítě nemůže být nuceno hradit takové náklady jen na základě vnitřního řádu zařízení. Vnitřní předpis totiž nemůže vyloučit povinnost, kterou zařízení ukládá zákonem.
„Mrzí mě, že se dívka musela zabývat finanční stránkou svého ošetření, která vůbec neměla být její starostí. Dětský domov nesmí od dětí požadovat peníze za rovnátka ani za jiné zdravotní služby,“ uvedl dětský ombudsman.
Česká právní úprava přitom počítá s tím, že součástí plného přímého zaopatření je také zajištění zdravotních potřeb dítěte. Zákon č. 109/2002 Sb. stanovuje povinnost zařízení hradit mimo jiné náklady na zdravotní služby a zdravotnické prostředky, které nejsou hrazeny ze zdravotního pojištění, pokud nebyly vyžádány zákonnými zástupci dítěte.
V konkrétním případě dětský domov po zásahu ombudsmana svůj postup změnil. Náklady na ortodontickou léčbu nakonec uhradil v plné výši a úspory dívky zůstaly nedotčené. Zařízení zároveň upravilo svůj vnitřní předpis.
Případ upozornil také na nejednotnou praxi dětských domovů. Federace dětských domovů podle Českého rozhlasu uvedla, že ředitelé zařízení mohli u podobně vysokých nákladů postupovat rozdílně. Stanovisko dětského ombudsmana proto může přispět ke sjednocení postupu při úhradě zdravotní péče dětí v ústavní péči.
Dětský ombudsman Martin Beneš se funkce ujal v dubnu 2026. Samotná instituce dětského ombudsmana vznikla už v červenci 2025. Jejím úkolem je mimo jiné chránit práva dětí a zabývat se podněty, v nichž mohou být jejich práva porušena.