Ruská armáda v noci na středu 7. října znovu zaútočila na Ukrajinu a do operace zapojila také strategické bombardéry. Polsko kvůli aktivitě ruského dálkového letectva vyslalo do vzduchu vlastní stíhačky a zvýšilo pohotovost systémů protivzdušné obrany. Varšava se znovu obávala toho, že by se mohly ruské jednotky přiblížit k polskému území.
Podle ukrajinských zdrojů se před útokem do vzduchu dostaly ruské bombardéry Tu-160 a Tu-95MS, které mohou odpalovat střely s plochou dráhou letu. Následně Rusko použilo také balistické střely a drony. Výbuchy byly hlášeny mimo jiné v Kyjevě a Dnipru. V ukrajinské metropoli byla zasažena místa v Obolonském a Podilském okrese.
Polsko nechce riskovat
Polské stíhačky nebyly vyslány do vzduchu, aby se zapojily do bojů nad Ukrajinou. Jejich úkolem je především chránit polský vzdušný prostor a být připraveny reagovat, pokud by se některý z ruských prostředků přiblížil k hranici nebo ji narušil. Stejný postup Varšava používá opakovaně při velkých ruských útocích v západní části Ukrajiny.
Některé cíle ruských útoků leží jen desítky kilometrů od polské hranice a trajektorie raket či dronů se během operace mohou měnit. Právě proto Polsko aktivuje nejen stíhačky, ale také pozemní protivzdušnou obranu a radarové systémy. Ruský útok ze 17. září například přiměl Varšavu k podobné reakci poté, co ruský proudový dron dopadl zhruba čtyři kilometry od polské hranice.
Varšava má navíc velmi čerstvou zkušenost s tím, že hrozba nemusí zůstat na ukrajinské straně hranice. „V minulosti došlo k opakovanému, úmyslnému narušení polského vzdušného prostoru,“ uvedl v září 2025 tehdejší ministr obrany Władysław Kosiniak-Kamysz. Během tehdejšího útoku bylo potvrzeno 19 případů narušení polského vzdušného prostoru.
Polské stíhačky jsou ve vzduchu čím dál častěji
Polské letectvo kvůli ruským útokům startovalo v posledních měsících opakovaně. Jen v roce 2026 k podobným operacím došlo například 24. března, v srpnu a několikrát v září. V případě zářijového útoku na západní Ukrajinu Varšava aktivovala vojenské letouny a dočasně omezila provoz letišť v Lublinu a Rzeszowě. Polské velení následně uvedlo, že vzdušný prostor země narušen nebyl.
Podobná situace nastala také 30. září, kdy Rusko zaútočilo na Ukrajinu mimo jiné proudovými drony. Polsko opět vyslalo stíhačky a uvedlo do pohotovosti pozemní protivzdušnou obranu a radarový průzkum. Po odeznění největšího nebezpečí se letouny vrátily na základny a Varšava oznámila, že k narušení jejího vzdušného prostoru nedošlo.
Připomínkou toho, proč Varšava tento postup bere tak vážně, zůstává zářijový incident z roku 2025. Tehdy ruské drony skutečně pronikly hluboko do Polska a polské i spojenecké síly musely zasáhnout. Kosiniak-Kamysz tehdy prohlásil, že „NATO obstálo ve zkoušce“ a zdůraznil, že šlo o první případ od druhé světové války, kdy polské letouny použily zbraně při operaci nad vlastním územím.
Právě proto jsou dnešní starty polských stíhaček především preventivním opatřením. Varšava nechce čekat, až ruský útok skutečně překročí hranici.