Německo varuje, že ruské ambice nemusí končit u války proti Ukrajině. Ministr zahraničí Johann Wadephul uvedl, že Moskva může mít zájem také o Gruzii, Moldavsko a trojici pobaltských států v NATO. Berlín přitom upozorňuje, že případný útok na Estonsko, Lotyšsko či Litvu by znamenal přímé zapojení ostatních členů aliance do konfliktu.
Obavy v Berlíně přicházejí v době, kdy Německo stále častěji upozorňuje na rostoucí ruské hybridní aktivity a možnost širšího konfliktu v Evropě. Wadephul netvrdí, že Moskva bezprostředně plánuje útok na některou ze zemí NATO. Varuje však před tím, že evropské státy musí počítat i s možností, že se ruské mocenské ambice po skončení války na Ukrajině nezastaví na současných hranicích.
Putin může chtít obnovit ruskou sféru vlivu
Wadephul své varování pronesl v pondělí 5. října v německé televizní stanici NTV. Řekl, že německá vláda musí předpokládat, že Rusko má další plány přesahující současnou válku. Jako důvod uvedl Putinův dřívější výrok, podle něhož byl rozpad Sovětského svazu „největší geopolitickou katastrofou“ 20. století.
Pokud to byla největší katastrofa, pak ji pravděpodobně chce napravit.
Podle Wadephula by do takových ruských ambicí mohla spadat nejen Ukrajina, ale také Gruzie a Moldavsko. U Pobaltí jmenoval konkrétně Estonsko, Lotyšsko a Litvu. Právě jejich členství v EU a NATO podle něj zásadně mění situaci pro Německo. Berlín už podle něj čelí ruským hybridním útokům, včetně kybernetických operací a incidentu s drony u letiště v Lipsku.
Bezprostřední vojenský útok Ruska na NATO však německý expert Peter Neumann nepovažuje za nejpravděpodobnější scénář. Konvenční ruský útok na alianci podle něj spíše nehrozí, zároveň však varoval, že takzvaná psychologická válka může rychle přerůst v ozbrojený konflikt.
Moskva hrozby odmítá
Samotný Kreml podobné západní interpretace odmítá. Prezident Vladimir Putin 1. října na Valdajském fóru prohlásil, že Rusko nemá v plánu útočit na evropské státy. Současně varoval, že pokud by došlo k ohrožení ruského území nebo Kaliningradu, Moskva je připravena použít všechny dostupné zbraně, včetně jaderných. NATO podle něj svou politikou zvyšuje riziko nebezpečné eskalace.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov se navíc k napětí s Německem vyjádřil po setkání s Wadephulem na okraj Valného shromáždění OSN. Tvrdil, že německý ministr nepřinesl žádný nový návrh a pouze zopakoval veřejnou německou kritiku Moskvy. Lavrov zároveň odmítl německá obvinění ohledně dronu nalezeného v Lipsku a uvedl, že Rusko podle něj nemá důvod přijímat německé požadavky na změnu svého postoje.
Německé varování zapadá do širšího pohledu Berlína na ruskou politiku. Wadephul už v červnu na bezpečnostní konferenci v Kielu uvedl, že Rusko se snaží prosazovat údajné historické nároky a budovat vlastní sféru vlivu od Černého moře až po Arktidu. Zvlášť upozorňoval na Pobaltí, jehož hranice s Ruskem a Běloruskem označil za klíčové místo obrany NATO. V případě útoku na Estonsko, Lotyšsko nebo Litvu by podle něj Německo nemohlo zůstat stranou.
Podobná varování navíc v minulosti přinesly i další státy. Strach z napadení států NATO Ruskem má například Dánsko, také USA v nedávné době o podobném možném scénáři promluvily.