V Česku se projednává několik návrhů, které by mohly zásadně změnit pravidla promlčení trestného činu vraždy. Jeden z nich počítá s úplným zrušením promlčecí doby pro vraždu. Pokud by návrh prošel, trestní odpovědnost za vraždu by v budoucnu nezanikala jen proto, že od jejího spáchání uplynuly desítky let.
Nejde však o schválenou změnu zákona. V současnosti je vražda podle trestního zákoníku promlčitelná a promlčecí doba činí 30 let. Návrh na její zrušení v červnu předložila skupina senátorů v čele s místopředsedkyní Senátu Jitkou Seitlovou a senátorem Janem Pirkem.
Senátní návrh počítá s nepromlčitelností vraždy
Senátní návrh novely trestního zákoníku má za cíl zařadit vraždu mezi trestné činy, u nichž trestní odpovědnost po uplynutí stanovené doby nezaniká. Předkladatelé argumentují tím, že u úmyslného usmrcení člověka by samotný běh času neměl být důvodem, proč pachatel nakonec unikne trestnímu stíhání.
Návrh byl v Senátu předložen v červnu 2026 a následně byl projednáván ve výborech. Podle dostupných informací se počítá s tím, že nová úprava by se vztahovala především na vraždy spáchané po její účinnosti. U starších případů je situace složitější kvůli ústavním pravidlům týkajícím se časové působnosti trestních zákonů.
Promlčecí doba se od ledna prodloužila na 30 let
České právo přitom pravidla pro promlčení vraždy změnilo poměrně nedávno. Novela trestního zákoníku č. 270/2025 Sb. nabyla v této části účinnosti 1. ledna 2026 a pro trestný čin vraždy stanovila třicetiletou promlčecí dobu.
Podle současného § 34 trestního zákoníku činí promlčecí doba 30 let u trestných činů, za které lze uložit výjimečný trest, a výslovně také u trestného činu vraždy podle § 140. Zákon zároveň stanovuje situace, kdy se určitá doba do promlčení nezapočítává, a případy, kdy se promlčecí doba přeruší a začne běžet nová.
Předchozí právní úprava byla mírnější. Změna účinná od letošního roku tak prodloužila maximální dobu, po kterou může být pachatel vraždy za splnění zákonných podmínek trestně stíhán.
Ve hře jsou i další návrhy
Senátní iniciativa není jediným návrhem, který se problematikou promlčení závažných trestných činů zabývá. Debata se vede také v Poslanecké sněmovně a jednotlivé návrhy se liší rozsahem.
Zatímco senátní iniciativa míří na zrušení promlčení vraždy, jiné návrhy pracují s užším okruhem trestných činů. Diskuse se týká například úkladných vražd nebo některých případů spojených s teroristickým útokem či jinými mimořádně závažnými okolnostmi.
Samostatná iniciativa poslankyně Barbory Urbanové se zabývá širším okruhem trestných činů. Vedle vraždy se má týkat také některých dalších závažných trestných činů, mimo jiné znásilnění a obchodování s lidmi.
O konečné podobě změny proto zatím není rozhodnuto.
Změna by automaticky neotevřela všechny staré vraždy
Jedním z nejčastějších nedorozumění kolem návrhů je představa, že po případném zrušení promlčecí doby bude možné znovu otevřít všechny historické vraždy bez ohledu na to, kdy k nim došlo.
Takový výklad by byl příliš široký. Český právní řád obsahuje ústavní ochranu před zpětným použitím trestního zákona v neprospěch pachatele. Ústavní soud v minulosti řešil také otázku retroaktivních změn promlčení a zdůraznil význam zásady zákazu retroaktivity v neprospěch jednotlivce.
Samotný senátní návrh proto podle dostupných informací počítá s tím, že starší případy budou posuzovány podle dosavadních pravidel. Zásadní je především otázka, zda už u konkrétního skutku promlčecí doba uplynula.
Příklad ukazuje význam data promlčení
Rozdíl může představovat jediný den. Pokud u konkrétní vraždy podle tehdy platné právní úpravy již promlčecí doba uplynula, pozdější prodloužení lhůty nemůže jednoduše obnovit již zaniklou trestní odpovědnost.
Jiná situace nastává u případu, u kterého promlčecí doba v okamžiku změny zákona ještě běží. Právě u těchto případů je nutné posuzovat přechodná ustanovení konkrétní novely a ústavní pravidla.
Proto nelze obecně tvrdit, že případná nová úprava umožní automaticky stíhat pachatele všech neobjasněných vražd z minulých desetiletí.
Zastánci poukazují na vývoj kriminalistiky
Jedním z hlavních argumentů pro zrušení promlčecí doby je vývoj kriminalistických metod. Policie dnes může využívat například pokročilé analýzy DNA nebo další technologie, které v minulosti nebyly dostupné.
Senátoři ve svém návrhu uvádějí, že právě díky moderním vyšetřovacím metodám lze objasnit některé případy i po velmi dlouhé době. Podle předkladatelů by proto neměl samotný čas automaticky bránit potrestání pachatele vraždy.
Odpůrci upozorňují na riziko starých důkazů
Kritici záměru naopak upozorňují na problémy, které přináší vyšetřování událostí starých desítky let. Svědci mohou zemřít nebo si události pamatovat nepřesně, listinné či materiální důkazy mohou být ztraceny a některé stopy mohou být nenávratně poškozeny.
S rostoucím časovým odstupem se tak může zvyšovat obtížnost obhajoby i riziko nesprávného vyhodnocení důkazů. Právě proto je otázka promlčení dlouhodobě spojována nejen s možností potrestání pachatele, ale také s principem právní jistoty.
Rozhodnutí bude na Parlamentu
V tuto chvíli tedy Česko vraždy neprohlásilo za nepromlčitelné. Platí třicetiletá promlčecí doba, která je účinná od 1. ledna 2026. Současně je v legislativním procesu návrh, jehož cílem je tuto lhůtu pro vraždu zcela zrušit.
O případné změně budou rozhodovat obě komory Parlamentu a následně prezident republiky. Teprve pokud bude příslušná novela schválena a nabude účinnosti, bude možné přesně určit, na které případy se nová pravidla vztáhnou.
Debata o tom, zda má být vražda v Česku do budoucna zcela nepromlčitelná, tak v září 2026 pokračuje.