Válka hned za polským plotem. Evropa se probouzí do reality, kterou chtěla ignorovat

Válka hned za polským plotem. Evropa se probouzí do reality, kterou chtěla ignorovat

Zdroj obrázku: Photo by SaiKrishna Saketh Yellapragada on Unsplash

Válka na Ukrajině se týká mnoha zemí v Evropě. Ekonomicky si to uvědomujeme už dlouho, některé země ale teprve nyní pociťují přímé ohrožení ruskými jednotkami. Polsko vyslalo na ukrajinské území několik stíhaček v reakci na masivní útoky, které Rusko podniklo.


Moskva se při svém posledním útoku zaměřila především na Kyjev. Starosta města Vitalij Kličko oznámil, že nad městem přeletělo několik dronů a raket a útok si vyžádal několik zraněných osob. Právě v reakci na tento útok Polsko vyslalo na ukrajinské území své stíhačky. Operace trvající zhruba tři hodiny skončila po páté hodině ranní.

Podporu nabídly i další země

Poslední noční útok Ruska na Kyjev vyvolal rozruch v mnoha zemích. Podle informací nedošlo k narušení polského vzdušného prostoru. „Aktivované pozemní systémy protivzdušné obrany a radarového průzkumu se vrátily ke standardní operační činnosti,“ oznámilo operační velení ozbrojených sil.

Kromě Polska nabídly Ukrajině přímou pomoc i další země NATO. Armáda následně ve svém prohlášení poděkovala francouzskému letectvu i Nizozemsku, které poskytlo podporu pomocí systémů protivzdušné obrany.

Související článek

Napětí mezi USA a Íránem eskaluje. Pentagon varuje před nedostatkem klíčové munice pro rozšíření konfliktu
Napětí mezi USA a Íránem eskaluje. Pentagon varuje před nedostatkem klíčové munice pro rozšíření konfliktu

Mezi USA a Íránem stále teoreticky existuje mírová situace, v praxi se ale zdá, že válka pokračuje. Po víkendových úderech, které si země vyměnily, odborníci uvádějí, že i oficiálně se nejspíš válka znovu naplno rozhoří. V posledním týdnu byli během bojů zabiti čtyři američtí vojáci.

Polští zástupci později uvedli, že zapojení stíhaček mělo pouze preventivní charakter a operace byly zaměřeny na zabezpečení a ochranu vzdušného prostoru, nikoli na útok nebo vyvolávání dalších konfliktů. Podle vojenských analytiků jde o součást širší strategie NATO, které v posledních měsících výrazně posílilo ochranu svého východního křídla.

Aliance reaguje především na častější ruské raketové a dronové útoky v blízkosti hranic členských států. Experti upozorňují, že podobná opatření mají zabránit případnému přelétání raket nebo dronů nad územím NATO a zároveň vyslat Rusku signál o připravenosti aliance reagovat.

Následky útoku na Kyjev

Poslední útok na Kyjev se podle prvních informací obešel bez úmrtí. „V hlavním městě Ukrajiny bylo zraněno pět lidí. Jeden byl hospitalizován a ostatním byla na místě poskytnuta první pomoc,“ uvedl Kličko. Později ale přišla informace o jednom mrtvém a dalších čtyřech desítkách zraněných.

Poškození budov je rozsáhlé. Na několika místech vypukly požáry, Rusové zasáhli mimo jiné supermarket a také čtyřpatrový bytový dům. Útoky se podle předpokladů budou opakovat a je velmi pravděpodobné, že se počet obětí zvýší.

Ruské šílenství skutečně nezná mezí. Proto si prosím dávejte pozor na své životy a používejte protiletecké kryty,

uvedl prezident Ukrajiny Volodymyr Zelenskyj. Ten také apeloval na spojence, aby neustupovali a na Moskvu dále vyvíjeli tlak.

Zdroje článku

 
#