Ruský prezident Vladimir Putin se možná vůbec nechystá ukončit válku s Ukrajinou tak, jak si myslíme. Naznačují tak někteří experti. Podle vojenského pozorovatele se zcela určitě vyhne mobilizaci.
Ukrajinský deník unian.ua přinesl rozbor dvou možností, které ruský prezident nejspíše plánuje. Podle vojenského pozorovatele Vasyla Pechny nastane zlom na podzim. Tehdy bude muset Putin učinit zásadnější rozhodnutí, aby neztratil kredit u svých voličů.
Otázkou je, jaké rozhodnutí to bude.
Domnívá se, že hrozbě mobilizace se Rusko nevyhne, pokud bude válka dále pokračovat. Jeden z nejzazších termínů by měl být podzim, protože již nyní má Rusko ohromné ztráty na životech. Pokud by byla situace natolik vážná, že mobilizace bude nutností, Vladimir Putin se možná pod tímto tlakem uchýlí k mírovým jednáním.
Související článek
Putin přemýšlí, jak prodat prohru ve válce jako výhru
Již nyní média přinášejí informace o tom, že ruská vláda horlivě přemýšlí nad tím, jak svou, byť částečnou, prohru oznámit voličům, aby to celé nevyznělo jako jedna velká prohra.
Mírová dohoda by musela být prezentována jako výhra nad kolektivním Západem. Nátlak je velký, už i velcí vojenští propagandisté z řad influencerů si všímají, že zemi začíná válka s Ukrajinou zasahovat a nebyl to dobrý nápad.
Jak by vypadala mírová dohoda
Doněcká a Luhanská oblast by náležela Rusku. Oblast Chersonská a Záporožská by se dělila podle frontové linie, ze zbytku by se ruská armáda stáhla. Evropské sankce by zůstaly platné, kdežto ty americké by byly zrušeny.
Zprvu důležitá „denacifikace“ by upadla v zapomnění nebo by se stala pouze symbolickou, prezident Volodymyr Zelenskyj by mohl zůstat u moci. Zdůrazňovala by se rizika pokračování války jako jsou ekonomické i demografické oslabení Ruska.
Letos válka nejspíš neskončí
Byť už jsou veřejně probírány náznaky ukončení konfliktu na Ukrajině, odborníci nepředpokládají, že by se tak stalo do konce roku. Navíc ukrajinské armádě se v posledních týdnech daří některé části fronty stabilizovat, případně dobývat některá území zpět. Svými dronovými útoky vojska oslabily ruskou armádu přímo na území Ruska, jejich logistiku a infrastrukturu, což je pravděpodobně jeden z výrazných faktorů, který Ukrajině pomohl získat současnou převahu. Útoky na rafinerie pak oslabují Rusko i ekonomicky.
Zároveň tu jsou ale mnohé nepředvídatelné geopolitické okolnosti, které mohou tyto domněnky a vývoj zvrátit.
Zastrašování Běloruskem
V posledních dnech se také hovoří o nátlaku na Bělorusko, aby poskytlo území i vojáky k dalším vlnám útoků na Ukrajinu. To se ale zdá nepravděpodobné, země nedisponuje ani dostatkem mužů a jde spíše o zastrašování, nebo snahu zjistit ochotu Bělorusů k angažovanosti v konfliktu. Z Putinova pohledu to může být signál směrem ke svým voličům: „Podívejte se, Bělorusko poslouchá mé rozkazy.“
Pro Putina by to ale mohl být další, posilující faktor. Nezapomínejme, koho Rusko už využilo: samotné Rusy, různé etnické skupiny z Ruska, Severokorejce, zahraniční žoldáky a Ostarbeitery, kteří jsou nuceni bojovat. Pokračuje i nucená mobilizace na okupovaných územích Ukrajiny,
řekl Ivan Tymočko, odborník na pozemní síly, pro výše uvedený zdroj. Tedy obraz „práce spřátelených zemí pro ruskou armádu“ je silným signálem pro voliče podporující jejich smýšlení o Rusku jako o velké zemi.
I kdyby Bělorusko nasadilo 50 000 vojáků, nemohlo by to zvrátit průběh války, byť by fronta byla samozřejmě více zatížená.
Ruský prezident tak evidentně ještě zkouší všechny své zbývající možnosti, aby zakryl stále přibližující se nutnost uzavření mírové dohody. Aby i samotní voliči byli přesvědčeni, že zkusil úplně všechno. Případně aby je přesvědčil, že dobytá území, byť jsou menší než původně prezentoval, jsou zaplacena krví Rusů zcela oprávněně s nemalou podporou všech okolních spřátelených zemí.