Riziko použití jaderných zbraní Ruskem je v současné době velmi reálné. Upozornil na to generál Stanisław Koziej poté, co Moskva využila při útoku na Kyjev rakety Orešnik. Podle jeho slov Putin na Ukrajině jen testoval její dovednosti. Evropské země by se rozhodně měly připravit na vše.
„Testováním rakety Orešnik na Ukrajině Putin říká Evropě a NATO, abychom byli opatrní. Rusko má téměř dokonalou a částečně hypersonickou zbraň, která na nás bez problémů dosáhne,“ uvedl Koziej.
Nejsilnější zbraň
Kyjev v poslední době zasypalo několik útoků. Během toho sobotního Rusko využilo více než 600 dronů a 90 raket, včetně obzvláště nebezpečné rakety Orešnik. Stanisław Koziej uvedl, že jde o nejsilnější zbraň, která byla ve válce doposud využita.
Orešnik je ruská balistická střela středního doletu. Pohybuje se rychlostí zhruba 3 km/s a má dolet až 5 500 km. Rusko samo popsalo raketu jako nezastavitelnou průlomovou zbraň. Západní experti nicméně upozorňují, že ačkoli je velmi komplikované ji zastavit, není to nemožné.
Související článek
Orešnik je polohypersonická střela. Zpočátku letí jako konvenční střela. Teprve když se přiblíží k cíli, prudce zrychlí a překročí rychlost, s jakou standardní systémy protiraketové obrany dokáží takovou střelu v závěrečné fázi jejího letu efektivně zasáhnout a zničit,
objasnil Koziej.
Reálně jde bohužel pro Evropu o hrozbu, protože raketa na nás dosáhne a mohla by způsobit obrovské škody. Ukrajina navíc v současné době nemá na takovou zbraň odpověď. Neočekává se ale, že by Rusko využívalo tyto rakety proti Kyjevu ve velkém množství.
Testují ve skutečné válce
Důvodem, proč Rusko použilo rakety Orešnik při útoku na Ukrajinu, nebyla snaha urychlit válku. Podle odborníků chce Moskva především demonstrovat svoji sílu. „Neexistuje lepší příležitost k otestování takové zbraně než ve skutečné válce. Rusové pravidelně provádějí testy rakety Orešnik, aby ji zdokonalili,“ varují experti s tím, že útok na Evropu je nyní velmi reálný.
Navíc podle Rusů může Orešnik nést také jaderné hlavice. I když se Moskva prozatím k jejich využití neuchýlila, je to pravděpodobně jen otázka času. V evropských bezpečnostních kruzích proto sílí debata o tom, jak na podobné zbraně reagovat.
Evropa by měla urychleně investovat do modernizace systémů protivzdušné a protiraketové obrany, posílit radarové pokrytí a více spolupracovat v rámci NATO. Řada expertů zároveň upozorňuje, že evropské státy dlouhé roky podceňovaly vlastní obranné kapacity a nynější situace ukazuje, jak rychle se může bezpečnostní prostředí změnit.
Bezpečnostní experti zároveň zdůrazňují, že nejde jen o samotné zbraně, ale i o psychologický efekt podobných útoků.
„Rusko kolem podobných útoků rozjíždí masivní informační kampaně, jejichž cílem je především zastrašit Evropu,“ řekl už před časem vojenský expert Ivan Tymočko. Odborníci varují před panikou a zdůrazňují, že klíčová bude především jednotná reakce evropských zemí.