Evropa trpí. Válka na Ukrajině nás ovlivňuje od roku 2022, ekonomice nepomáhá ani probíhající konflikt mezi USA a Íránem. Váleční experti čím dál častěji upozorňují na to, že zapojení do války se může velmi brzy týkat i zemí, které s ní nechtějí mít nic společného. Dron, který před několika dny způsobil požár v Rumunsku, je pravděpodobně pouze začátkem.
Havárie dronu v rumunském městě Galati byla pravděpodobně pouze nehodou, protože v té době probíhal nálet na ukrajinské přístavní město Reni vzdálené zhruba 20 kilometrů od něj.
Přesto by zranění dvou lidí a požár domu, který událost způsobil, měly být pro Evropu varovným signálem.
Pochybnosti o NATO
Zatímco se experti shodují na tom, že byla nehoda dronu v Rumunsku neplánovaná, existují názory, že mohlo jít o způsob, jak v evropských zemích vyvolat pochybnosti o spolehlivosti NATO.
Související článek
Událost nevyhnutelně vyvolala nové otázky ohledně schopnosti NATO bránit své vlastní území,
uvádí web Unian.
Tyto pochybnosti samozřejmě ruskému diktátorovi prospívají z propagandistického hlediska. Přesto NATO opakovaně uvedlo, že nemá důkazy o tom, že by podobné incidenty byly úmyslnými útoky na alianční území. Analytici se domnívají, že má Rusko naléhavější cíl, konkrétně zintenzivnění útoků na Ukrajinu.
„Ruské válce se moc dobře nedaří a ukrajinská kampaň hlubokých úderů na ruském území dělá Moskvě stále větší problémy, takže Rusko stupňuje svá varování před eskalací konfliktu,“ uvádí Anna Notteová, expertka na Rusko z Centra Jamese Martina pro studium nešíření jaderných zbraní.
Ta doplnila, že nedávné rozsáhlé útoky Ruska na Kyjev s použitím rakety Orešnik jsou pokusem upoutat pozornost Trumpovy administrativy, která věnuje méně času Ukrajině a zaměřuje se na Írán.
Zaměření na stažení vojáků USA z Evropy
Kromě sabotáže NATO se Rusko podle analytiků zaměřuje především na USA a jejich vojáky v zemích EU. Přítomnost amerických vojáků v Německu, Polsku, Rumunsku nebo pobaltských státech funguje jako odstrašení. Případný útok na tyto země by automaticky znamenal konflikt se Spojenými státy.
Pokud by Donald Trump americkou vojenskou přítomnost v Evropě výrazně omezil, Moskva by získala větší prostor k politickému i vojenskému tlaku na evropské státy. Snížení americké vojenské přítomnosti oslabuje odstrašující schopnost NATO a může povzbudit agresivnější chování Ruska.
Donald Trump v nedávné době odvolal vojenské síly z Německa a odložil nasazení nových jednotek v Polsku. Z velké části se tak i v tomto ohledu Rusku daří, ačkoli důvodem byly především neshody amerického lídra s konkrétními zeměmi.
Odborníci zároveň zdůrazňují, že Kreml nemusí usilovat o přímý vojenský střet. Mnohem výhodnější je pro něj vyvolávat pochybnosti o jednotě Západu. Rusko se snaží využívat politických sporů mezi USA a evropskými spojenci, podporovat nedůvěru k NATO a šířit narativ, že Evropa se na Spojené státy nemůže spoléhat.
Rusko nyní věří, že vztahy mezi Evropou a USA jsou slabší než dříve. Každé oznámení o stahování amerických vojáků tento dojem posiluje.