Rusko-čínské vztahy se podle Moskvy dostaly na dosud nevídanou úroveň. Vyplývá to z úterního prohlášení ruského ministerstva obrany, které informovalo o pracovní návštěvě ministra Andreje Bělousova v Číně a jeho jednání s generálplukovníkem Čang Šeng-minem, místopředsedou Ústřední vojenské komise Číny.
Sbližování obou velmocí není žádnou novinkou. Peking a Moskva systematicky posilují vzájemné politické, obchodní i vojenské vazby od chvíle, kdy čínský prezident Si Ťin-pching a jeho ruský protějšek Vladimir Putin krátce před zahájením rozsáhlé ruské invaze na Ukrajinu v roce 2022 vyhlásili „přátelství bez hranic“. Současné setkání představitelů obrany však naznačuje, že vojenská spolupráce obou zemí zůstává jednou z důležitých součástí jejich strategického partnerství.
Moskva mluví o historickém partnerství
Strategické partnerství mezi Ruskou federací a Čínskou lidovou republikou dosáhlo bezprecedentní úrovně,
prohlásil Bělousov podle videozáznamu, který ruské ministerstvo obrany zveřejnilo na platformě Telegram. Ministr zároveň zdůraznil, že základem vzájemných vztahů jsou osobní kontakty obou hlav států, tedy Vladimira Putina a Si Ťin-pchinga.
Bělousov rovněž využil setkání k tomu, aby Čang Šeng-minovi poblahopřál ke zvolení členem politbyra Ústředního výboru Komunistické strany Číny, tedy člena jednoho z nejvyšších orgánů stranického vedení.
Čínský generál na jednání reagoval slovy, že oba prezidenti vytyčili nové strategické směry pro rozvoj čínsko-ruských vztahů. Současné rozhovory představitelů obrany označil za praktický krok k naplňování důležitých dohod, jichž dosáhly naše hlavy států.
Zároveň vyjádřil přesvědčení, že přátelství a spolupráce ozbrojených sil obou zemí se budou i nadále upevňovat.
Důležitou roli hraje také energetika
Prohlubující se partnerství se výrazně promítá také do energetické oblasti. Rusko usiluje o pozici jednoho z klíčových dodavatelů surovin pro Čínu. Význam tohoto vztahu narostl zejména poté, co na Moskvu začaly dopadat rozsáhlé západní sankce v souvislosti s válkou na Ukrajině.
Peking tak pro Rusko představuje důležité odbytiště energetických surovin, zatímco Čína získává další zdroj dodávek, který jí pomáhá diverzifikovat energetické zásobování.
Prohlubování vztahů obou zemí přitom neuniká pozornosti západních států. Ty dlouhodobě upozorňují na rostoucí hospodářské a vojenské vazby Moskvy a Pekingu, zejména na význam čínského obchodu se zbožím, které může Rusko využívat také ve svém válečném průmyslu.